Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zahraniční řidiči dostávají v západní Evropě nižší mzdy. Musí kvůli tomu žít v náklaďácích

Zahraniční řidiči dostávají v západní Evropě nižší mzdy. Musí kvůli tomu žít v náklaďácích

Pracují na západě za východní mzdu. Taková je údajně situace zahraničních řidičů, kteří na západě Evropy převážejí zboží pro místní firmy. Tamní řidiči vydělávají víc, oni ale na jejich plat nedosahují. To je staví do složité situace. Kvůli nedostatku peněz si nemohou v zemích, kde pracují, dovolit slušné ubytování. Mnozí z nich tak tráví dny, noci i víkendy stále ve svých náklaďácích.

„Cítím se jako vězeň,“ potvrdil BBC rumunský řidič Emilian. Nábytek firmy Ikea převáží v Dánsku poslední čtyři měsíce. Celou tu dobu jí, spí i provádí hygienu pouze ve svém kamionu. Za svoji práci dostává každý měsíc asi 477 euro, to je necelých 13 tisíc korun. Dánští řidiči mají přitom nejnižší mzdu kolem 2 200 euro (asi 60 tisíc korun).

Podle pravidel Evropské unie by přitom zaměstnanci, kteří dlouhodobě pracují v jiném státě, měli dostávat odměnu, která je běžná v zemi, kde jsou zaměstnaní. Některé firmy ale dokáží toto nařízení obcházet. Emilian například pracuje ve slovenské dceřiné společnosti norské přepravní firmy Bring. A mzdu má tím pádem stejnou jako na Slovensku, přestože tam nikdy nepracoval. Podle jiného evropského nařízení by měli řidiči trávit minimálně 45 hodin týdně mimo kabinu náklaďáku. Úřady to údajně ale nedokáží kontrolovat.

„Není to dobré pro řidiče a není to dobré ani pro ostatní na silnicích. Velice snadno by se mohla stát nějaká nehoda,“ tvrdí Emilian. Firmě Ikea vzkázal, aby s ním někdo z managementu jezdil a týden žil v jeho náklaďáku, aby si plně dokázali představit podmínky, ve kterých žije a pracuje.

Emilian ale není jediný. Podle reportáže BBC je práce v západní Evropě za východní mzdy poměrně rozšířená. Nejen Ikea, ale i další obchodní řetězce si údajně najímají řadu dodavatelů, kteří pro firmy zajišťují logistiku, a řidičům vyplácí odměny na úrovni východu. Zaměstnance to ale staví do neúnosné situace. Volné chvíle tráví na parkovištích a odpočivadlech, kde chybí toalety nebo tekoucí voda.

Situaci se snaží řešit i odbory. Mezinárodní federace pracovníků v přepravě (ITF) se loni několikrát setkala s managementem firmy Ikea a konfrontovala ji s podmínkami zahraničních řidičů. Firma sdělila, že problém bere „velmi vážně“ a je „zdrcena vyslechnutými svědectvími“. Ikea by prý také chtěla zavést pro své dodavatele přísná pravidla, která by jim znemožnila platit řidičům nedůstojnou mzdu. Společné rozhovory mezi švédským řetězcem a odbory ale skončily v listopadu.

Logistické firmy tvrdí, že řidiče nikdo násilím nedrží, mohou odejít, kdykoli budou chtít. Paradoxem je, že někteří z nich si ale stále myslí, že i tyto podmínky jsou lepší než to, co na ně čeká doma. „Za práci dostanu o něco více peněz, než bych dostal v Polsku. Životní podmínky tady ale nejsou dobré. Dělám to ale pro svoji rodinu,“ potvrzuje jeden z polských řidičů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1