Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ZAHRANIČNÍ TISK: Austrálii trápí epidemie sebevražd, Dánové řeší větrníky

ZAHRANIČNÍ TISK: Austrálii trápí epidemie sebevražd, Dánové řeší větrníky

Australským farmářům se daří nejlépe za dlouhá desetiletí, přesto se mezi nimi rozšířila epidemie sebevražd. Proč, ptá se ostrovní kontinent. Španělé se bojí vlivu italské politiky na domácí události, Dánům se zajídá větrná energie a Jihoafrická republika žije velkým kriminálním případem. Vybrali jsme to nejzajímavější z aktuálních světových novin.

Proč se zabíjejí?

Mezinárodní edice amerických New York Times si na titulní stránce klade otázku, proč je prosperita australských farmářů doprovázená tolika sebevraždami. List uvádí, že se v Austrálii majitelům farem daří nejlépe od osmdesátých let, zejména díky vysokým výkupním cenám masa a ovčí vlny. A přesto je počet sebevražd mezi farmáři mimořádně vysoký. Na sto tisíc lidí připadá momentálně 35 sebevražd, přičemž australský venkov je momentálně „nejsebevražednější“ částí kontinentu. Australské úřady jako příčiny tohoto jevu uvádějí především izolaci, nedostatek odborné péče a poněkud překvapivě také „nemožnost utratit v pustině vydělané peníze.“

nytnytautor: Kiosko.net

Datová politika EU potřebuje sjednotit

Vlivný německý deník Frankfurter Algemeine Zeitung (FAZ) se na titulní straně zamýšlí nad tím, že bezpečnostně datová politika Evropské unie by si zasloužila sjednocení. Podle FAZ jde v případě zabezpečení dat na internetu o natolik závažnou oblast, že by v ní země Evropské unie neměly jako doposud mít příliš možností pro vlastní zákonodárnou kreativitu. Bezpečnost dat je strategická záležitost, soudí FAZ, a proto by v ní měly platit jednotné standardy.

fazfazautor: Kiosko.net


Radši bez italského vlivu

Španělský deník El País se zabývá vlivem italské politiky na španělskou. Poukazuje na to, že obě země spojují dlouhé politické vazby, sahající až do středověku. El País připomíná, že trendy španělské politiky až příliš často kopírovaly ty italské. Deník varuje před tím, aby se někdo pokoušel opakovat politický úspěch Hnutí pěti hvězd také ve Španělsku. Na povrchu to vypadá, že pyrenejské království dokázalo ustát katalánské separatistické pokusy, pod hladinou ale stále vře napětí a nervozita. Vyvolávat vášně kvůli politickému zisku tak, jak to v Itálii dělá Hnutí pěti hvězd, by bylo smrtící a bezodpovědně hloupé, píše El País.

el paisel paisautor: Kiosko.net

Quijotovské problémy

Dánský deník Politiken se zabývá budoucností větrných elektráren v zemi. Článek polemizuje s názory, podle kterých by země měla větrníků stavět více a více. Politiken míní, že by se lidé na odpovědných pozicích měli zamyslet, jestli by se nevyplatilo věnovat víc pozornosti například elektrárnám využívajícím energii mořského přílivu a odlivu. „Dánsko je malé a další větrníky už ho opravdu neúnosně zhyzdí, aniž by byly dostatečně efektivní,“ soudí Politiken.

Politiken řeší větrnou energiiPolitiken řeší větrnou energiiautor: Kiosko.net

Kamenný zabiják

Jihoafrickou republikou otřásá soudní proces vedený proti Henrimu van Bredovi. Tento světlovlasý mladý muž sekerou pozabíjel tříčlennou rodinu. Před soudem nikdy neřekl, co ho k tak hroznému činu vedlo. Dokonce se ani nevyjádřil k otázce své viny nebo neviny. „Jeho tvář zůstává neměně kamenná,“ konstatuje deník The Citizen. Soudce Siraj Desai podle listu řekl, že se nikdy nesetkal s takovou chladnokrevností. Van Breda byl uznán vinným, jaký bude rozsudek, ještě není známo.

 

The CitizenThe Citizenautor: Kiosko.net

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1