Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zahraniční tisk: Buď budete pracovat do 70 let, nebo musí každý rok přijít 500 tisíc migrantů

Zahraniční tisk: Buď budete pracovat do 70 let, nebo musí každý rok přijít 500 tisíc migrantů

Přinášíme vám další přehled zahraničního tisku. Světem neotřásá žádné velké téma, ale některé země se potýkají s problémy, které stojí za pozornost. 

Die Welt (Německo)

Na Německo tvrdě dopadá stárnutí populace a nedostatek pracovní síly. Přední němečtí ekonomové podrobili tvrdé kritice plány nové koaliční vlády ohledně penzí. Vláda Angely Merkelové chce zavést základní důchod pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel a chce zvýšit důchod matkám. Podle ekonomů jde ovšem o nesmyslný plán, který výrazně zatíží státní pokladnu.

Do budoucna má podle expertů Německo v podstatě jen dvě možnosti. První z nich je, že obyvatelé budou odcházet do důchodu výrazně později, konkrétně minimálně v 70 letech věku. Druhou možností je, že země každý rok přijme zhruba 500.000 migrantů. Od roku 1950 přitom migrace do země překročila hranici 500.000 lidí jen osmkrát.

Die Welt 20.4.2018autor: urm


Le Monde (Francie)

Francouzský deník zveřejnil další z textů z takzvaného projektu Daphne, který pokračuje v práci zavražděné maltské novinářky Daphne Galiziové. Nejnovější odhalení ukazuje, že Malta "kšeftuje" nejen s pasy, ale i s občanstvím. Občanem Evropské unie se můžete stát jen za zhruba jeden milion eur. Můžete se tak vyhnout mezinárodním sankcím a navíc můžete využívat velmi výhodného daňového systému.

Celý program prodeje občanství je téměř totožný s prodejem občanství na některých karibských ostrovech a není překvapením, že jej využívají zejména ruští občané. Le Monde upozorňuje, že takto získal občanství Malty i ruský podnikatel a zakladatel sítě obchodů se sportovním vybavením Sportmaster Dmitrij Dojchen. 

Le Monde 20.4.2018autor: urm


Wall Street Journal (USA)

Tým právníků amerického prezidenta Donalda Trumpa získal významnou posilu. Zapojil se do něj bývalý a velmi oblíbený newyorský starosta Rudy Giuliani. Ten má svými zkušenostmi odvrátit hrozby, které před Trumpem stojí kvůli vyšetřování kauz spojených s ruským ovlivňováním amerických voleb. 

Trump se vyslovil pro urychlené uzavření vyšetřování a tvrdě kritizoval oba muže, kteří ho vedou - Roberta Muellera a Roda Rosensteina. Ti se přitom vyjádřili, že prezident nemusí mít obavy, protože se jej vyšetřování netýká. 

The Wall Street Journal 20.4.2018autor: urm


La Razon (Bolívie)

Největší bolivijský deník vítá zvolení nového kubánského prezidenta Miguela Diáze-Canela. Oceňuje, že dosud nejmladší kubánský vůdce slíbil pokračování revoluce a transformace ekonomiky, kterou započal jeho předchůdce Raúl Castro. 

Také připomíná, že před ním stojí nelehké úkoly, které plynou zejména ze stavu ekonomiky. V oběhu jsou prakticky dvě oficiální měny, které je třeba sjednotit. Země má navíc problémy kvůli situaci ve Venezuele, která byla a stále je jejím významným obchodním partnerem.

La Razón 20.4.2018autor: urm


The Daily Telegraph (Británie)

Británie se dostává do obrovských potíží poté, co Evropská unie odmítla její návrhy, které mají zabránit vytvoření "tvrdé" hranice mezi Irskem a Severním Irskem. V podstatě jde o to, že vláda britské premiérky Theresy Mayové chce, aby Británie s vystoupením z EU mohla opustit i takzvanou celní unii. Umožnilo by jí to dojednávat si obchodní dohody s jednotlivými zeměmi světa. 

Pokud by ovšem celní unii opustilo i Severní Irsko, znamenalo by to vznik "tvrdé" hranice s Irskem. To je vzhledem ke společné historii obou států velmi problematické a pozici Mayové by to mohlo ohrozit. Britové tak navrhují, aby Severní Irsko jako výjimka zůstalo v celní unii. EU ovšem takový postup odmítá.

The Daily Telegraph 20. dubna 2018autor: urm


The Independent (Británie)

Británii zasáhlo nezvykle teplé počasí. Teploty by se o víkendu měly vyšplhat až na téměř 30 stupňů Celsia. Jde o nejteplejší dubnové počasí od roku 1949. Rekord z tohoto roku, který činí 29,4 stupně Celsia by mohl během víkendu padnout. Dlouhodobý teplotní průměr je přitom 11,4 stupně Celsia.

Největší komplikací bude teplé počasi pro maratonce, kteří poběží ulicemi britské metropole. Zhruba 40.000 běžců jednoho z neojblíbenějších maratonů světa už bylo varováno, aby nenosili veselé kostýmy, které jsou pro londýnský závod typické.

Independent 20.dubna 2018autor: urm


Daily Mail (Británie)

Britský bulvární deník se věnuje rezignaci šéfa respektované britské neziskové organizace Save the Children (Zachraňte děti), která ročně pomáhá zhruba 50 milionům dětí po celém světě. Alan Parker rezignoval, protože čelil podezření, že vedení organizace krylo obvinění ze sexuálního obtěžování, kterého se měli dopustit dva členové vedení organizace. Parker byl ve funkci 10 let a patří mezi velmi respektované osobnosti ve Velké Británii, honosí se také titulem Sir.

Daily Mail kromě tohoto skandálu rovněž upozorňuje na skutečnosti, že britská královna Alžběta podpořila svého syna Charlese, aby se stal budoucím šéfem Commonwealthu, který sdružuje Spojené království a bývalé kolonie. Někteří politici z tohoto bezprecedentního kroku ovšem nejsou nadšeni, protože dlouhodobě upozorňují, aby se hlavou Commonwealthu stal běžný politik, nikoliv člen královské rodiny. 

Daily Mail 20. dubna 2018autor: urm

 

Migrant do každé rodiny? Do Česka míří projekt „Uprchlíci, vítejte“

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Link

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Link

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?

Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…

Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?

Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Link

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?

Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.

Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?

Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Link

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory.

Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše Podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?

Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?

Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Link

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?

Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?

V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?

My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Link

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?

Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?

Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?

Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

Článek původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho publikuje se souhlasem redakce.

-1

', perex: '

Prezident Miloš Zeman se na Žofínském fóru zase rozpovídal. Nikoho sice tentokrát neposlal do tepláků jako vloni Zdeňka Bakalu, ani v Česku nehledal novičok, díky jeho moudrosti ale zase máme spoustu nových „idiotů“. Kromě komentátorů nově do hrdého klubu mentálů přibyli i sportovní komentátoři, ti kvůli komentování olympijské jízdy Ester Ledecké. Je škoda, že Zeman mezi idioty skromně nezahrnul i sebe, ve skutečnosti by jim totiž měl dělat předsedu.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4986174-img-milos-zeman-zofinske-forum-prezident-v0.jpg?v=0', views: 4519, title: 'Zoufalec týdne: Miloš Zeman. Komentář Petra Holce', imgCount: 7, type: 'wide gallery', url: 'https://www.info.cz/nazory/zoufalec-tydne-milos-zeman-komentar-petra-holce-30871.html' }, { id: 30343, date: '2018-05-19 06:00:00', body: '

-1

Link

Link

Link

Online reportáž se svatby můžete sledovat zde>>>

', perex: '

V sobotu čeká Velkou Británii další královská svatba. Ženit se bude druhorozený syn princezny Diany a prince Charlese Harry. Jeho vyvolenou je americká herečka Meghan Markleová a všichni napjatě očekávají, jak budou oslavy vypadat. Inspiruje se dvojice tradicí, nebo bude jejich sňatek naopak netradiční? Jisté ovšem je, že událost přítáhne velkou pozornost stejně jako se to povedlo u předchozích svateb členů britské královské rodiny.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4976045-img-svatba-velka-britanie-kralovna-kralovska-rodina-v0.jpg?v=0', views: 4390, title: 'GALERIE: Století královských svateb. Podívejte se na svatební dort Alžběty II. a zákulisí sňatku princezny Diany', imgCount: 32, type: 'normal', url: 'https://www.info.cz/magazin/galerie-stoleti-kralovskych-svateb-podivejte-se-na-svatebni-dort-alzbety-ii-a-zakulisi-snatku-princezny-diany-30343.html' }, ]; // Spust controller $('.main-article.next-article').nextArticleController({ articles: articles, mainArticleId: mainArticleId, nextArticleRenderer: { element: '.main-article.next-article', options: { renderCallbacks: [function(selectedArticle) { if (selectedArticle.type.indexOf('normal') < 0) $('.four-col.left.second').css({marginTop: 776}); }] } }, nextArticleLoader: { element: loaderSelector, options: { duration: 10 } }, scrollTarget: { element: loaderSelector, options: { tolerance: 200 } } }); }); })(jQuery);