Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zahraniční tisk: Dozvuky úderu v Sýrii, znásilnění dívky v Indii a korupce na africký způsob

Zahraniční tisk: Dozvuky úderu v Sýrii, znásilnění dívky v Indii a korupce na africký způsob

Dnešní zahraniční tisk se věnuje hlavně dozvukům útoku na Sýrii. Zatímco Britové se bojí, že na ně kvůli tomu zaútočí ruští hackeři, Němci přemýšlejí, jak teď jednat s Putinem. V Indii zase tisk konstatuje, že země už není bezpečná pro ženy a děti a rozebírá znásilnění holčičky, na kterém se podíleli policisté. A list The New York Times píše o obří korupci v Jižní Africe.

Financial Times

FTautor: Financial Times/Kisko.net

Dnešní Financial Times se kromě dění kolem Sýrie věnují také otázce, proč zpomalila ekonomika eurozóny. Dokonce i rychlost německého ekonomického růstu rapidně zpomalila. Nikdo přesně neví proč. Vysvětlení jsou třeba epidemie chřipky, špatné počasí či dlouhá jednání o sestavení koaliční vlády v Německu. Podle FT je příčinnou ale spíše změna politiky Evropské centrální banky a problémy se zásobováním.


Haaretz

Haaretzautor: Haaretz/Kiosko.net

Deník Haarezt rozebírá americký útok na Sýrii a mimo jiné zdůrazňuje, že podle Donalda Trumpa je syrský prezident ještě daleko od vítězství v syrské občanské válce a že se nikdo nezastane Izraele v jeho akcích proti vojenské přítomnosti Íránu v Sýrii. U domácího dění pak zmiňuje případ matky, která zřejmě utopila své dvouměsíční dítě v hotelovém bazénu. Prý ji to nařídil Bůh. Podle deníku je zřejmě psychicky nemocná.


The Wall Street Journal

WSJautor: WSJ/Kiosko.net

Sobotní The Wall Street Journal rozebírá případ dívek unesených v Nigérii islamistickou skupinou Boko Haram, které se v USA dostaly do druhého vězení. Nigerijský podnikatel je tam nalákal na studium a zároveň využil jejich příběhu, který museli neustále opakovat, k vybírání peněz. Hrozil jim, že pokud se vrátí do Nigérie, něco se jim stane. Dnešní vydání pak zmiňuje, že americký prezident Donald Trump vybíral při útoku na Sýrii ze tří možností a jedna z nich byla i útok na ruskou protileteckou a protiraketovou obranu v této zemi a také na íránské základny. Nakonec ale zvolil omezený úder jen na syrské cíle. Proti rozsáhlejšímu úderu byl ministr obrany James Mattis.


South China Morning Post

South China Morning PostSouth China Morning Postautor: South China Morning Post/Kiosko.net

Hongkongský South China Morning Post popisuje trable velkých rodin z etnických menšin při stěhování do obecního bytu. Byty jsou v Hongkongu příliš malé, než aby pojaly například celou rozvětvenou pákistánskou rodinu. Zaobírá se také tím, jak odlišná je současná obchodní válka mezi USA a Čínou od podobného konfliktu mezi USA a Japonskem v osmdesátých letech minulého století. Čína je větší, silnější a je státněkapitalistickou ekonomikou.


Tehran Times

Teheran TimesTeheran Timesautor: Teheran Times/Kiosko.net

Íránský Tehran Times se věnuje rozsáhle útokům v Sýrii a tomu, jak byly „nezákonné“ a „podporují teroristy“. Zajímavý je velký prostor věnovaný varování německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera před vzájemným odcizením Západa a Ruska a nutnosti vzájemného dialogu. Současný íránský režim i opozice vždy inklinovaly k Německu jako vzoru pragmatického a funkčního státu a Rusko je spojencem Teheránu.


Hindustan Times

Hindustan TimesHindustan Timesautor: Hindustan Times/Kiosko.net

Indické noviny Hindustan Times se věnují stejně jako zbylý indický tisk momentálně největšímu skandálu v Indii. Hromadnému znásilnění osmileté dívky, na kterém se podíleli i policisté. Politici vládní hinduistické strany BJP projevili sympatie k obviněným, protože dívka byla muslimka. To vyvolalo protesty v celé Indii.


The New York Times

New York TimesNew York Timesautor: New York Times/Kiosko.net

The New York Times se věnují na titulní straně mimo jiné obří korupci v Jižní Africe. Programy na pomoc chudým černochům většinou sloužily jen k obohacení politiků z vládnoucí strany ANC, nic se nezměnilo ani se změnou prezidenta.


Frankfurter Allgemeine Zeitung

Frankfurter AllgemaineFrankfurter Allgemaineautor: Frankfurter Allgemaine/Kiosko.net

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung se také věnuje Sýrii, ale v komentáři z hlediska německé politiky. Americký útok v Sýrii byl podle něj i vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že Západ bude postupovat tvrdě. Byl to Putin, kdo zachránil syrského prezidenta Bašára Asada a kdo mu prý umožňuje vyrábět chemické zbraně. Německá politika vůči Rusku je podle komentáře docela vstřícná, ale pokud Putin neprojeví alespoň trochu dobré vůle, odcizení Ruska i s Německem bude pokračovat.


Daily Mail

Daily MailDaily Mailautor: Daily Mail/Kiosko.ne

Podle britského deníku Daily Mail se Velká Británie obává toho, že jako reakci na útok na svého spojence Sýrii Rusko zaútočí na Velkou Británii. Kyberneticky. Na banky, zásobování vodou i zařízení nemocnic. Londýn je ale prý připraven.

 

Migrant do každé rodiny? Do Česka míří projekt „Uprchlíci, vítejte“

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Link

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Link

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?

Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…

Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?

Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Link

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?

Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.

Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?

Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Link

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory.

Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše Podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?

Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?

Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Link

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?

Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?

V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?

My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Link

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?

Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?

Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?

Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

Článek původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho publikuje se souhlasem redakce.

-1

', perex: '

Prezident Miloš Zeman se na Žofínském fóru zase rozpovídal. Nikoho sice tentokrát neposlal do tepláků jako vloni Zdeňka Bakalu, ani v Česku nehledal novičok, díky jeho moudrosti ale zase máme spoustu nových „idiotů“. Kromě komentátorů nově do hrdého klubu mentálů přibyli i sportovní komentátoři, ti kvůli komentování olympijské jízdy Ester Ledecké. Je škoda, že Zeman mezi idioty skromně nezahrnul i sebe, ve skutečnosti by jim totiž měl dělat předsedu.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4986174-img-milos-zeman-zofinske-forum-prezident-v0.jpg?v=0', views: 4503, title: 'Zoufalec týdne: Miloš Zeman. Komentář Petra Holce', imgCount: 7, type: 'wide gallery', url: 'https://www.info.cz/nazory/zoufalec-tydne-milos-zeman-komentar-petra-holce-30871.html' }, { id: 30343, date: '2018-05-19 06:00:00', body: '

-1

Link

Link

Link

Online reportáž se svatby můžete sledovat zde>>>

', perex: '

V sobotu čeká Velkou Británii další královská svatba. Ženit se bude druhorozený syn princezny Diany a prince Charlese Harry. Jeho vyvolenou je americká herečka Meghan Markleová a všichni napjatě očekávají, jak budou oslavy vypadat. Inspiruje se dvojice tradicí, nebo bude jejich sňatek naopak netradiční? Jisté ovšem je, že událost přítáhne velkou pozornost stejně jako se to povedlo u předchozích svateb členů britské královské rodiny.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4976045-img-svatba-velka-britanie-kralovna-kralovska-rodina-v0.jpg?v=0', views: 4390, title: 'GALERIE: Století královských svateb. Podívejte se na svatební dort Alžběty II. a zákulisí sňatku princezny Diany', imgCount: 32, type: 'normal', url: 'https://www.info.cz/magazin/galerie-stoleti-kralovskych-svateb-podivejte-se-na-svatebni-dort-alzbety-ii-a-zakulisi-snatku-princezny-diany-30343.html' }, ]; // Spust controller $('.main-article.next-article').nextArticleController({ articles: articles, mainArticleId: mainArticleId, nextArticleRenderer: { element: '.main-article.next-article', options: { renderCallbacks: [function(selectedArticle) { if (selectedArticle.type.indexOf('normal') < 0) $('.four-col.left.second').css({marginTop: 776}); }] } }, nextArticleLoader: { element: loaderSelector, options: { duration: 10 } }, scrollTarget: { element: loaderSelector, options: { tolerance: 200 } } }); }); })(jQuery);