Zákaz šátků nepřináší emancipaci, ani svobodu. Muslimky radši zůstávají doma, bojí se útoků | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zákaz šátků nepřináší emancipaci, ani svobodu. Muslimky radši zůstávají doma, bojí se útoků

Zákaz šátků nepřináší emancipaci, ani svobodu. Muslimky radši zůstávají doma, bojí se útoků

Mohou omezení přinést větší svobodu? Politici, kteří prosazují zákaz zahalování tváře, s tím počítají. Mají totiž dojem, že nutnost sundat burku a nikáb povede ke zrovnoprávnění muslimských žen a osvobodí je to od nátlaku jejich mužů. Vyznavačky islámu s tím ale nesouhlasí. Právě zákaz je prý připravuje o možnost volby. Debaty kolem zákazu zahalování tváře na veřejnosti navíc zatím vždy přinesly jediné – zvýšení agresivity místních vůči muslimům a větší izolaci žen.

Zatím jako poslední zakázalo oděv zahalující tvář Dánsko. Nový zákon tam začal platit od středy a první pokuty už se rozdaly. Nařízení vylučující zahalenou tvář platí také ve Francii, Belgii, Nizozemí, Bulharsku nebo Rakousku. Politici si přitom od něj slibují většinou dvě věci. Větší bezpečnost, ale také větší rovnoprávnost pro dosud zahalené ženy a vyšší možnosti integrace do společnosti. Účinek, minimálně v případě větší svobody, je ale poměrně sporný.

Zákon měl přinést ženám svobodu, místo toho radši zůstávají doma

„Nikáb je součástí mojí identity a náboženskou volbou. Teď se pro mě stal také symbolem protestu,“ vysvětluje pro magazín The Atlantic 21letá Sabrina z Kodaně. Místo, aby ji zákaz „osvobodil“, jak předpokládali ti, kteří ho přijali, stal se opak. „Celý den jsem nebyla venku, protože zvažuji, jestli mi to za tu pokutu stojí. Pokaždé, když vyjdu z domu v šátku, jsem teď už zločinec,“ dodává Sabrina. Muslimské ženy tak radostně neodhazují šátky jako symbol útlaku, ale naopak se stahují do svých komunit a pobyt na veřejnosti omezují na minimum. Takhle pravděpodobně ani podle dánských politiků úspěšná integrace nevypadá.

Poprvé se v zemi o zákonu, který by upravoval zahalování tváře na veřejnosti, začalo mluvit před devíti lety. Pravicová Dánská strana lidová (DF), která s ním poprvé přišla, ale tehdy nezískala potřebnou podporu. Po válce v Afghánistánu a výbojích sympatizantů Islámského státu se ale podporovatelé postupně našli. Většinou k argumentaci využívali právě upozornění na nebezpečnost zahalování a fakt, že nikáb „není kompatibilní s dánskou společností“, jak se vyjádřil ministr spravedlnosti Søren Pape. V květnu 2018 pak zákon v dánském parlamentu prošel. Pro bylo 75 zákonodárců, téměř stejný počet se ale nezúčastnil hlasování.

Typy muslimských šátkůTypy muslimských šátkůautor: Info.cz

To, že zákon nevede k integraci a zrovnoprávnění, lze vysledovat ze zemí, kde už nějakou dobu platí. Diskuse kolem nařízení totiž mívají podobný průběh. Když politici zákon navrhnou, zvedne se obvykle vlna nevole, která vede k protestům, při kterých pokrývky tváře nosí i ti, kteří obvykle vycházejí bez ní, ale kvůli podpoře si ji vezmou. Protesty rozčílí tu část obyvatel, která se zákonem souhlasí, což vede ke zvýšenému počtu útoků na muslimy. Po schválení zákona dochází pak zpravidla k tomu, že ty muslimské ženy, které šátek přes obličej nenosily, s tím na protest začnou a riskují pokutu. Ty, které nechtějí riskovat, ani chodit bez šátku, se pak stahují do svých domovů a vycházení ven omezí na minimum, také proto, že se obávají rasistických útoků.

Přestože porušení jiných život-ohrožujících zákonů lidé často tolerují, s nošením šátku bývá problém. Při přecházení na červenou tak kolemjdoucí mávnou většinou rukou, ale když v roce 2013 potkali dva muži na předměstí Paříže muslimku v šátku, napadli ji, pokrývku ji strhli a žena vlivem útoku potratila.

Výzkum společnosti Open Society dokazuje, že oslovené francouzské muslimky vnímají zákon zahalování negativně, a v případech, kdy se závoje vzdaly, udělaly to pouze ze strachu z postihu. Některé dokonce od doby platnosti zákona v dubnu 2011 naopak nikáb nosit začaly. Velká část z oslovených žen ale omezila vycházení na minimum a popisuje, že se setkaly s nepříjemnými pohledy, nebo slovními útoky.

Opačnou situaci zažívají některé ženy v Íránu. Těm naopak zákony v jejich zemi nařizují, aby šátek nosily. Některé proto na protest své šátky prostovlasé veřejně pálí a fotografie umisťují na sociální sítě. Je tedy evidentní, že jakékoli omezení, ať se týče nutnosti nošení, nebo jeho zákazu, vyvolává bouře, protože ženy si ve skutečnosti vybrat nemůžou a ani jedna z cest nevede k jejich svobodné volbě.

V Rakousku vlivem zákona pokutují víc lidí v karnevalových kostýmech než muslimek v šátcích

Zákaz zahalování platí od podzimu 2017 také v Rakousku. Jeho účinky ale zatím budí pochybnosti. Většinu lidí, která zde byla za zahalování tváře pokutována, netvořily totiž muslimské ženy. Pokutu dostal například muž v kostýmu žraloka, nebo jiný člověk v převlečení za zajíce. Policie také prověřovala asijské turisty v rouškách a ze stejného důvodu i pacienta s leukémií. V zemi je dle statistik přibližně 150 muslimských žen, které si chtějí zahalovat tvář. Právě kvůli nim zde vzniknul zákon, který ve výsledku dopadá na někoho úplně jiného.

Podobnou statistiku budou moci možná za rok nabídnout i Dánové. V jejich zemi totiž nikáb nosí kolem 50 až 200 žen, jde tedy o nařízení, které vešlo v platnost kvůli 0,003 % místních obyvatel.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.