Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zaměřeno na ruskou propagandu a dezinformace: Europoslanci varují před zásahy do voleb prezidenta

Zaměřeno na ruskou propagandu a dezinformace: Europoslanci varují před zásahy do voleb prezidenta

Varování před šířením ruské propagandy a falešných zpráv jako součásti doktríny Kremlu k oslabení a zničení nepřítele na starém kontinentu převládaly dnes v rozpravě v Evropském parlamentu. Z druhé strany zněla obvinění z pokrytectví a z vytváření ruského obětního beránka, který má nést vinu za neschopnost, neúspěchy a neoblíbenost evropských politiků. Nechyběla ani výstraha před ruským zasahováním do českých prezidentských voleb.

Evropská komise ústy svého člena, Juliana Kinga, přislíbila, že na jaře předloží návrhy, jak lépe bojovat „proti úmyslným dezinformacím, aniž bychom postihli svobodu projevu“, nezřídí tedy žádné „ministerstvo pravdy“. Podle komisaře „dezinformační práce Kremlu obsahuje tisíce příkladů“.

„Musíme zabránit přímému financování (proruských) politiků z Ruska, nelze připustit takovou podporu protidemokratických sil. Musíme odstrašit Kreml od vysílání dezinformací,“ volala lotyšská zástupkyně nejsilnějšího poslaneckého klubu Sandra Kalnieteová. „Spojenci Kremlu by si své počínání rozmysleli, kdyby věděli, že je čeká postih,“ dodala.

Připustila současně, že evropská reakce na ruskou hrozbu dosud „nevyrostla z dětských střevíčků“ a že v této sféře „neexistuje náhrada za kvalitní žurnalistiku“, která by se měla těšit unijní podpoře, protože jinak „zůstaneme na pospas kremelským trollům v sociálních médiích“.

„Chceme fakta, z Ruska se dělá obětní beránek,“ oponoval Jörg Meuthen, předseda Alternativy pro Německo a vybízel kolegy, ať ve skleníku neházejí kamenem. „Proč o tom nehovoříme přímo s ruskými poslanci? Opravdu si myslíte, že lidé hlasují tak, jak chce Moskva?“ divil se italský europoslanec Mario Borghezio z Ligy severu. „Připadám si, jako kdybych seděl na ústředním výboru sovětských komunistů. Tolik tu slyším o nepřátelích,“ přisadil si polský euroskeptik Janusz Korwin-Mikke. „Je to politická paranoia, která má zabránit dobrým vztahům s Ruskem,“ usoudil o tématu debaty Javier Couso Permuy z řad španělské levice.

„Putin je gangster v čele gangsterského státu, který utrácí miliardy na podkopání demokracie. Ale neházejte na Rusko vlastní chyby: jste nepopulární vinou hospodářské stagnace a migrace. Přeceňujete Putina, svou neoblíbenost jste si sami zavinili,“ vzkázal unijnímu „hlavnímu proudu“ Gerard Batten z protiunijní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP).

„Není možné, aby pravda a lež stály vedle sebe a vedly rovnocennou demokratickou debatu,“ oponoval euroskeptikům německý křesťanský demokrat Elmar Brok. „Jestli dovolíme Putinovi měnit hranice mezi pravdou a lží, tak zvítězí,“ varoval jeho kolega Michael Gahler. „Stokrát opakovaná lež o EU se stává pravdou,“ zdůraznil český europoslanec Tomáš Zdechovský ze stejného klubu evropských lidovců a připomněl roli nacistické propagandy při holokaustu. „Proto apeluji, abychom přidali peníze na boj proti jakékoliv propagandě,“ dodal. Jeho kolega Jaromír Štětina upozornil, že s kremelskou propagandou v EU válčí tým čítající jen 15 lidí - a i Česko je zaplaveno nesmyslnými zprávami a další várka lží se podle něj snáší na Jiřího Drahoše coby soupeře Miloše Zemana v prezidentských volbách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1