Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Západ děsí extremisté v rakouské vládě. Tajné služby prý kvůli vazbám na Rusy tlumí spolupráci

Západ děsí extremisté v rakouské vládě. Tajné služby prý kvůli vazbám na Rusy tlumí spolupráci

Extrémní pravice v rakouské vládě vzbuzuje obavy u západních zpravodajských služeb. Ty dle informací, které se objevily v rakouských médiích, kvůli straně Svobodných (FPÖ) omezily spolupráci s tamní rozvědkou. Obávají se vyzrazení tajných informací. Strana v minulosti aktivně šířila ruskou propagandu a má napojení přímo na Kreml.

FPÖ šířila ruskou propagandu v době migrační krize. Na internetu publikovala falešné zprávy o uprchlících přicházejících do Rakouska. Členové strany tehdy veřejnosti předkládali informace o „zaručeném počtu džihádistů, kteří s uprchlickou vlnou přišli do Evropy“. Později se ukázalo, že čísla poskytli právě Rusové.

Nyní je FPÖ členem nové rakouské vlády. Spravuje například důležitá ministerstva obrany, vnitra a zahraničí. A nejen proto rostou u rakouských spojenců obavy. FPÖ v roce 2016 podepsala dohodu o spolupráci se stranou ruského prezidenta Vladimira Putina Jednotné Rusko.

Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung vyjádřila znepokojení nad vývojem politické scény v Rakousku i německá kancléřka Angela Merkelová. Berlín takovou informaci popřel. Už dříve se však z Německa přes hranice linulo hlášení, že tamní vláda bude tu rakouskou sledovat kvůli FPÖ daleko pečlivěji, než je obvyklé.

Obavy mají také zpravodajské služby. Zahraniční rozvědky údajně utlumily spolupráci s tou rakouskou na minimum. Domnívají se, že by se za nové situace mohly tajné informace ocitnout v nesprávných rukou. „Myslí si, že jsme neprofesionální,“ konstatoval pro rakouský list Der Standard jeden ze zpravodajců.

Aby pochyby zahnal, ujistil kancléř z lidové strany Sebastian Kurz, že jeho vláda hodlá i nadále držet proevropský kurz. Zároveň však chce, aby Rakousko bylo jakýmsi mostem mezi západní a východní Evropou.

Odborníci jsou ale k takové vizi skeptičtí. Odkazuje na doby studené války, kdy Rakousko bylo neutrální a nepřipojilo se ani k Severoatlantické alianci, ani Varšavské smlouvě. „Toto stavění mostů je historicky přeceňované. V té vizi je jakýsi narcismus v domněnce, že na nás záleží,“ prohlásil pro web Daily Beast publicista Hans Rauscher.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1