Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zatýkání cizinců. Turecko vydírá Západ vězněním jeho občanů, shodují se odborníci

Zatýkání cizinců. Turecko vydírá Západ vězněním jeho občanů, shodují se odborníci

Turecko vydírá západní státy tím, že uvězňuje jejich občany s cílem vymáhat si pak diplomatické ústupky. Vidět je to na 55 případech cizinců nebo osob s dvojím občanstvím, včetně tureckého, které turecké úřady zatkly a uvěznily od pokusu o státní převrat v červenci 2016. Podle agentury AFP to dnes ve své zprávě uvedl vlivný washingtonský institut Nadace pro obranu demokratických zemí (FDD). Západní země by se tomu měly podle FDD proto koordinovaně bránit.

Režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pokračuje v rozsáhlém pronásledování svých skutečných či domnělých odpůrců, které vesměs viní z příslušnosti k síti stoupenců duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Ankara připisuje odpovědnost za nezdařený puč. Gülen žije v americkém exilu a Turecko marně usiluje o jeho vydání.

V mnoha případech jsou důkazy, které proti zadrženým mají úřady, velmi slabé. Výslechy jsou vedeny v utajení. Podle autorů zprávy je možné, že zatýkání cizinců nemusí ani tak být výsledkem plánovitého úsilí ústřední vlády, ale spíše projevem protizápadních sentimentů na lokální úrovni. Vláda se každopádně snaží situace pro sebe co nejlépe využít.

Podle bývalého tureckého poslance Aykana Erdemirna je cílem využívat rukojmích k výměnnému obchodu či jako nějaké zástavy ve prospěch tureckých zájmů. Ankara už dříve bez servítků slibovala propustit vězně výměnou za vydání Gülenových příznivců vyskytujících se na Západě. V některých případech to dokonce podmiňovala uzavřením smluv o koupi zbraní.

Západní vlády doposud vesměs upřednostňují dvoustranná jednání s cílem zajistit propuštění svých občanů - ovšem se střídavým úspěchy. Podle FDD je ale zapotřebí vůči Ankaře přitvrdit, což například dělá Německo varováním svých občanů před cestami do Turecka a omezením investic v Turecku.

Německo, které odmítá normalizaci vztahů s Tureckem, dokud budou v této zemi existovat političtí vězni, je podle FDD hodno následování, protože kdyby se tak chovaly i ostatní státy, pak by byl tento postup efektivní.

Případ uvězněných Čechů dala FDD do souvislosti s mediálními spekulacemi, které provázely zadržení syrsko-kurdského politika Sáliha Muslima v únoru v Praze na základě zatykače vydaného Ankarou. Tehdy se v některých médiích uvádělo, že by Muslim mohl být vyměněn za Všelichovou a Farkase. Český soud ale nařídil pustit politika na svobodu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1