Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Závody ve zbrojení se vrací. USA a Rusko se chystají vyvíjet nové jaderné zbraně

Závody ve zbrojení se vrací. USA a Rusko se chystají vyvíjet nové jaderné zbraně

Svět zřejmě čekají nové závody ve zbrojení mezi Spojenými státy a Ruskem. Na rozdíl od studené války nepůjde o kvantitu zbraní, ale o co největší technologické inovace. Obě velmoci tak opouštějí desetiletí praktikovanou politiku odzbrojování. To naznačuje i nová jaderná doktrína USA.

Byl to před osmi lety velký okamžik. Na Prahu dýchlo jaro a po čase se zde opět psaly dějiny. České hlavní město hostilo v dubnu 2010 summit prezidentů Spojených států a Ruska. Barack Obama a Dmitryj Medvěděv tu podepsali smlouvu s prozaickým názvem New START, která měla být dalším krokem na cestě k jadernému odzbrojení.

„Snižování jaderného arzenálu USA a Ruska, zemí které vlastní devadesát procent světové kapacity, poukazuje na náš důležitý vůdcovský aspekt. Změnili jsme také formální politiku: země, které plní usnesení o nešíření jaderných zbraní, budou bezpečnější a budou mít více příležitostí, a ty, které je neplní, budou izolovány,“ pravil Obama.

Ruský podmořský zabiják

Při podpisu byl ale skeptický, že se někdy dožije svého snu o světě bez jaderné hrozby. Smlouva, díky které už nyní klesly počty jaderných zbraní na obou stranách na nejnižší hodnoty od prvních let studené války, začala v pondělí platit naplno. Přesto se nezdá, že by k Obamově vizi bylo blíže.

Naopak. Američané i Rusové se od cesty odzbrojování odklání. Obě země tvrdí, že podmínky New START dodrží. Zároveň ale deklarují, že se zaměří na modernizaci svého arsenálu. Rusko například vyvíjí podmořský dron Status-6, který je de facto námořní verzí mezikontinentální balistické střely.

Jaderné zbraně ve světěJaderné zbraně ve světěautor: Info.cz

„Status-6 je navržen tak, aby zabíjel civilisty a vytvářel masivní spad. Jeho jediným cílem jsou americká pobřežní města. Výbuch by vyhladil populaci i v dalekých oblastech,“ domnívá se Mark Schneider, bývalý úředník Pentagonu a nyní člen think-tanku NIPP (National Institute for Public Policy).

V reakci na ruský vývoj představila americká administrativa novou jadernou doktrínu. Podle Pentagonu to vypadá, že se zvyšuje pravděpodobnost ruského použití zbraní hromadného ničení. Dokument má před takovým nápadem varovat. Nukleární zbraně připouští také jako americkou odvetu za „nejaderné“ napadení, například útoky na infrastrukturu. Doktrínu během víkendu kritizovalo nejen Rusko, ale také Čína nebo Írán.

Soutěž síly, ne terorismus

Americké a ruské kroky symbolizují nástup nové éry závodů ve zbrojení. Sama doktrína označuje předchozí Obamovu politiku za chybnou a vyzývá k vývoji nových technologií.

„Obamova teorie počítala s tím, že povedeme cestu snižování závislosti na jaderných zbraních a ostatní udělají to samé. Nefungovalo to. Rusko nasadilo systémy, které nemáme a nebudeme mít do roku 2026 nebo 2027,“ komentuje Franklin Miller, expert na jaderné zbraně, který pracoval pro administrativu George Bushe mladšího.

720p 360p
Rusko vs. USA

Ministr obrany USA James Mattis dokonce prohlásil, že prioritou americké národně-bezpečnostní politiky je nyní silová soutěž, nikoli terorismus. USA nastínily, že se hodlají zaměřit na inovace a rychlý vývoj, ne na navyšování arsenálu.

Americká armáda ostatně modernizovat potřebuje. List Foreign Policy nedávno konstatoval, že Američané mají problém zbavit se zastaralých technologií a začínají zaostávat za Ruskem a Čínou, které se naopak soustředí na výzkum. Obě velmoci do něj investují dvakrát až třikrát víc než Spojené státy.

Američané by nyní chtěli vyvinout třeba jaderné hlavice pro ponorky. Celkově by měly výdaje dosáhnout nejméně 1,2 bilionu dolarů (přes 24 bilionů korun) během 30 let. Předpoklad přitom nepočítá s inflací.

Blíž k jaderné válce

Kritici ale upozorňují, že zatímco New START a Obamova politika znamenaly naději na jiný model americko-ruských vztahů, nová strategie jen přibližuje svět jadernému konfliktu.

„Jednoduše zrcadlíme bezohlednou ruskou doktrínu. Už nyní je dovedeme odradit. Máme spousty zbraní. Nový plán je fikce ospravedlňující výrobu nových. Jen zvyšují možnost jejich použití a chyby. Logika administrativy je kafkovská,“ komentoval Andrew Weber, jenž za Obamovy éry pracoval v Pentagonu.

720p 480p 360p 240p
Nejničivější bomby

Platnost dohody New START vyprší v únoru roku 2021, pokud se obě strany nedohodnou na prodloužení o pět let. Zatím se ale nezdá, že by Američané překypovali ochotou opci aktivovat. A i kdyby došlo ke změně v Bílém domě (v roce 2020 proběhnou volby, v nichž bude Donald Trump obhajovat svůj mandát), bude mít nový prezident velice málo času zorientovat se v situaci.

Bude v ještě komplikovanější situaci než Obama, když v prosinci 2009 vypršela původní smlouva START. Pokud by se tak stalo nyní, znamenalo by to podle odborníka na jaderné zbraně Jona Wolfsthala riziko pro globální bezpečnost.

„Takové podmínky by pravděpodobně vedly ke zhoršení politických vztahů a vyústily v jadernou soutěž, která by produkovala zbraně a bomby, před nimiž by ty z minulosti bledly,“ dodává Wolfsthal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1