Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zázrak na Ischii. Záchranáři vytáhli z trosek po zemětřesení živého sedmiměsíčního chlapce

Zázrak na Ischii. Záchranáři vytáhli z trosek po zemětřesení živého sedmiměsíčního chlapce

Ničivé zemětřesení, které včera večer postihlo italský ostrov Ischia, si vyžádalo nejméně dvě oběti a 39 dalších lidí utrpělo zranění. Turisté dostali strach a začínají oblíbené letovisko houfně opouštět. A zatímco turisté a místní prchají z ostrova pryč, záchranářům se podařilo z trosek budov vytáhnout sedmiměsíčního chlapce, který byl v sutinách uvězněn nejméně sedm hodin. Informoval o tom britský deník The Telegraph.

Hasiči, kteří chlapce z trosek vyprostili, mluví o „zázraku“. Když se jim po sedmi hodinách pod sutinami podařilo chlapce v ranních hodinách vytáhnout, oslavili úspěch potleskem. Dítě se jim podařilo dostat ven v pořádku. Přestože bylo v dobrém stavu, bylo spolu s matkou, kterou se také podařilo zachránit, převezeno do nemocnice. Dva jeho sourozenci ve věku osmi a jedenácti let v tu dobu zůstali uvězněni v sutinách.

Záchranářům se po nějaké době podařilo vyprostit i jedenáctiletého Mattiase. s osmiletým Cirem udržovali kontakt a kolem jedné hodiny i jeho vytáhli z trosek. 

360p
Po zemětřesení v Itálii našli v troskách živé miminko

Zemětřesení o síle čtyř stupňů zasáhlo ostrov v Neapolském zálivu v devět hodin večer. Nejvíce postiženým obydleným místem se stal přístav Casamicciola na severu ostrova, kde se zhroutilo sedm budov. Praskliny se objevily také ve zdech místní nemocnice, pacienti proto museli být z budovy evakuováni.

Podle svědků vyvolaly první otřesy paniku a lidé začali okamžitě vybíhat do ulic. „Byl tam hrozný hluk, rachot. Bylo to jako bomba. Zpočátku jsme netušili, že je to zemětřesení,“ popsala hrůzný zážitek jedna z místních.

„Hrozný zážitek, všechno se třáslo a ponořilo se do tmy. Domy se hroutily, měla jsem stažené hrdlo, bylo to jako noční můra,“ napsala na twitteru mladá žena.

„Seděl jsem v křesle a díval se na televizi, najednou vypadl proud a všechno se začalo třást. Něco mi spadlo na hlavu. Začal jsem křičet, plakat. Matka mě chytla za ruku a vyběhli jsme ven,“ napsala další svědek.

Výpadek elektřiny skončil po několika minutách, ale mnoho lidí zůstalo v ulicích – váhali, zda se vrátit do budov. V obci Ischia na východě ostrova byl otevřen stadion pro ty, kteří se rozhodli strávit raději noc pod širým nebem. Stovky turistů a obyvatel se pokoušely dostat do přístavu, odkud odplouvají trajekty do Neapole. „Jediné, co chceme, je dostat se odsud pryč,“ řekla agentuře APA francouzská turistka.

Mnozí turisté strávili noc ve svých vozech. V řadě čekali v přístavu na trajekt, kterým se chtěli dostat do Neapole. Úřady informovaly, že evakuace turistů není prioritou. Přesto byly v noci vypraveny tři mimořádné trajekty, na nichž ostrov opustilo 1051 turistů i místních obyvatel, napsal list Corriere della Sera.

S rozbřeskem se do čtyř přístavů vydali další turisté, kteří se rozhodli svou dovolenou předčasně ukončit. Podle deníku Corriere della Sera ráno ostrov opustily „tisícovky“ lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1