Články odjinud

Zbraň pro každého a kácení pralesů. Co vše už zavedl brazilský „Trump“ Bolsonaro?

 Zbraň pro každého a kácení pralesů. Co vše už zavedl brazilský „Trump“ Bolsonaro?

Obdivovatel amerického prezidenta Donalda Trumpa a chilského diktátora Augusta Pinocheta, brazilský prezident Jair Bolsonaro, včera oslavil prvních čtyřicet dní v úřadě. Více než třetinu z toho ale strávil na nemocničním lůžku. Předvolební sliby proto zatím moc neplní. Přesto první kroky už udělal a  velká část brazilské společnosti věří, že jeho vláda zemi vytáhne z pokračujících ekonomických problémů a zachrání ji před zkorumpovanými politiky a ozbrojenými kriminálníky.

„Velká část Brazilců v našeho prezidenta věří. Zkusíme zatočit s rozsáhlou korupcí, která se tu rozmohla za posledních vlád,“ svěřuje se přes messenger pětašedesátiletá Patricia, která spolu s rodinou žije v jihobrazilském městě Florianópolis. Byly to právě protestní hlasy zklamaných lidí ze střední třídy, k nimž Patricia patří, které do úřadu brazilského prezidenta na podzim loňského roku vynesly ultrapravicového Jaira Bolsonara.

Brazílii, která je pátým největším a také pátým nejlidnatějším státem na světě, trápí už roky nejhorší ekonomická recese v jejích dějinách. Země nezvládá financovat své výdaje a její dluh, stejně jako nezaměstnanost, roste. Přibylo chudých přibylo a výrazně vzrostla už tak vysoká kriminalita. Obrázky gangsterů s pistolemi a noži prohánějícími se za bílého dne v ulicích plných lidí už zdaleka nejsou typické jen pro Rio de Janeiro, ale také pro další větší města po celé zemi. Lidé si stěžují i na všudypřítomnou korupci, která prorostla až do nejvyšších pater politiky a která za mříže dostala kdysi velká jména v čele s bývalým prezidentem Luizem Ináciou Lulou da Silva.

Se mnou bude lépe

Bolsonaro v prezidentské kampani sliboval, že za jeho vlády se bude mít země lépe. Konkrétní řešení jak toho dosáhnout ale nepředložil. Mnozí ho i proto označovali a stále označují za populistu, který říká pouze to, co chce většina společnosti slyšet. Navíc jeho rétorika před prezidentskou volbou a zejména v dobách, kdy byl kongresmanem za stát Rio de Janeiro, mnohé vystrašila. Bolsonaro se netají svým obdivem k brazilské vojenské diktatuře ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a také homofobními a rasistickými postoji, předsudky vůči ženám, gayům a lidem jiné barvy pleti.

Zatím je ale na hodnocení jeho celkové politiky brzy. V úřadu strávil teprve čtyřicet dní a z toho více než třetinu v nemocnici, kde podstoupil operaci a nyní se léčí ze zápalu plic. Navíc se nyní čeká, jak bude prezident spolupracovat s nově zvoleným brazilským kongresem, v němž bude muset hledat pro své nápady spojence. Většina Brazilců je stále zvědavá, s čím nový prezident ve skutečnosti přijde, připomíná BBC Brasil.

Největší výzvu podle pozorovatelů brazilské politiky bude v každém případě představovat plánovaná reforma penzijního systému. Bolsonarova vláda ji řadí mezi své priority. Zatím se však o ní pouze vedou diskuse. Některé kroky v jiných oblastech už ale Bolsonaro udělal.

První dekret, který v úřadu nový prezident podepsal, se týkal zmírnění pravidel pro držení zbraní. Bolsonaro tím chtěl dostát jednomu z předvolebních slibů, podle kterého má snížit obrovskou kriminalitu v zemi – k tomu patřilo například i to, že policie by měla mít volné ruce ke střelbě na kriminálníky a beztrestnost.

Prezidentský dekret však takto daleko nezachází. Pouze upravuje zákon z roku 2003 o omezení přístupu ke zbraním. Říká, že nyní nebude potřeba k povolení držet zbraň doma žádat o souhlas federální policii a povolení bude platit nikoliv pět, ale deset let. Nadále však bude nutné mít potvrzení o psychické a fyzické způsobilosti, minimální věk 25 let a čistý trestní rejstřík. Bude také zakázáno nosit zbraň na ulici. Kritici zdůrazňují, že tímto krokem prezident Bolsonaro k většímu násilí spíše přispěje, než aby ho tak vymýtil.

Vyhánění indiánů a stavba dálnice v pralese

Kritiku si Bolsonaro takto nevysloužil poprvé. Po převzetí prezidentského úřadu prvního ledna letošního roku přesunul agendu ochrany životního prostředí pod ministerstvo zemědělství. Aktivisté při této příležitosti upozornili, že rezort zemědělství je pod přímým vlivem zemědělské lobby, která bude o to silněji tlačit na pokračování kácení deštných pralesů a vyvlastňování půdy původních obyvatel. Proti tomu se ohradila řada brazilských známých osobností v čele s modelkou Gisele Bündchen, která proti odlesňování Amazonie dlouhodobě bojuje.

Bolsonarova vláda dále oznámila, že chce obnovit zamrzlou stavbu transamazonské dálnice z dob vlády vojenské diktatury, která také počítá s mohutným kácením okolního pralesa. Dálnice vede z pobřežního státu Paraíba směrem na západ do nitra Amazonie. Původně měla sahat až k hranicím Peru, ale tyto plány se nikdy nepovedlo zrealizovat. Pouze minimum z tří tisíc kilometrů dálnice má nyní asfaltový povrch a drtivá část stavy je silně poškozena.

Brazílie k tomu oznámila, že v roce 2019 nebude hostit klimatický summit COP25 a že by za určitých podmínek mohla odstoupit od pařížské klimatické dohody z roku 2015. Smlouva má prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Odstoupení od ní už dříve oznámily např. Spojené státy americké.

Privatizace státních společností a příklon k USA

Jair Bolsonaro už v předvolební kampani sliboval rozsáhlou vlnu privatizace. Na začátku svého prezidentského mandátu proto oznámil, že vláda chce letos rozprodat majetek státních firem v hodnotě nejméně 20 miliard amerických dolarů (v přepočtu asi 451 miliard korun). Podle informací zahraničních médií se bude týkat i části majetku ropné firmy Petrobras či bankovních domů Banco do Brasil a Caixa Economica Federal. Privatizované budou i části dálnice, kterou chce vláda dokončit v Amazonii.

Bolsonaro zatím neměl možnost vést aktivní zahraniční politiku, přesto se mluví o tom, že by se mohla výrazně změnit její orientace. Bolsonaro má blízko ke Spojeným státům americkým Donalda Trumpa a jeho vláda po vzoru USA na začátku ledna oznámila, že Brazílie odstupuje od migračního paktu OSN. Smlouvu loni v prosinci schválilo 152 států, včetně Brazílie.

„Brazílie je svrchovaný stát a sama se rozhodne, zda bude přijímat migranty, či ne,“ napsal tehdy Bolsonaro na Twitteru. „Kdo přijde do této země, musí dodržovat naše zákony, pravidla a zvyky, včetně toho, že musí zpívat naši hymnu a respektovat naši kulturu,“ dodal.

Od migračního paktu, který je právně nezávazným dokumentem, si jeho příznivci slibují mezinárodní spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text prezentuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci. Jeho odpůrcům vadí i to, že text stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací. K dokumentu má výhrady také Česko.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud