Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zdaňme maso tak jako cigarety a jiné neřesti, vyzývají experti. Kvůli globálnímu oteplování

Zdaňme maso tak jako cigarety a jiné neřesti, vyzývají experti. Kvůli globálnímu oteplování

Stejně jako kuřák se zakoupením každé krabičky cigaret zaplatí spotřební daň na tabák, v příštích pěti až deseti letech by mohlo být podobně zdaněno také maso, které se objeví na vašem talíři. Tvrdí to zpráva iniciativy FAIRR (Farm Animal Investment Risk & Return Initiative), podle které je zavádění spotřební daně na maso „stále pravděpodobnější“. Důvod je prostý – snaha bránit klimatickým změnám. Chov hospodářských zvířat je totiž podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zodpovědný asi za 14,5 procenta emisí skleníkových plynů a už tak vysoká spotřeba masa se bude kvůli nárůstu světové populace ještě zvyšovat.

Zpráva FAIRR byla zveřejněna u příležitosti dvouletého výročí od podepsání Pařížské dohody, v rámci které se 195 zemí světa zavázalo k omezování produkce skleníkových plynů. Globální oteplení se má podle dohody snížit „výrazně pod dva stupně“ Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím. Růst světové populace a s tím související rostoucí spotřeba masa by ale toto úsilí mohly zhatit.

OSN předpovídá, že kvůli přibývání a bohatnutí obyvatel planety se celosvětová poptávka po živočišných produktech do roku 2050 oproti dnešku zdvojnásobí. Ve stejném roce tak může být zemědělství původcem víc než poloviny všech emisí povolených v rámci Pařížské dohody.

„Je zřejmé, že se zemědělské emise musí řešit,“ říká podle americké CNN odborník na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví z Oxfordské univerzity Marco Springmann. „Současná úroveň spotřeby masa není zdravá ani udržitelná. Náklady spojené s každým z těchto dopadů by se v budoucnu mohly blížit bilionům. Zdanění masa by tak mohlo být prvním a důležitým krokem,“ řekl Springmann podle deníku The Guardian.

Zdanění masa je otázkou času také podle amerického think-tanku Chatham House. „Argumenty o ochraně veřejného zdraví odhodlanost vlád pravděpodobně posílí, stejně jako jsme to viděli v případě uhlí a nafty. Je těžké si dnes představit společný postup vedoucí ke zdanění masa, očekával bych ale, že v příštích deseti až dvaceti letech bude daní na maso přibývat,“ tvrdí Bob Bailey z Chatham House, kterého může zlepšení přinést i zavádění technologických inovací do zemědělství. Skutečným řešením je ale hlavně přimět lidi, aby jedli masa méně.

Přestože se zavedení spotřební daně na živočišné produkty může zdát jako hudba budoucnosti, už dnes to projednávají parlamenty v Německu, Dánsku nebo ve Švédsku. Podle Springmanna je však důležité, aby vlády lidem zavedení spotřební daně na maso pořádně vysvětlily a nové zákony byly navrženy tak, aby chránily chudší rodiny, které si maso mohou dovolit jen stěží už dnes.   

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1