Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zdaňte je a zastavte Sorose. Maďarsko spustilo ostrý útok na neziskovky pracující s migranty

Zdaňte je a zastavte Sorose. Maďarsko spustilo ostrý útok na neziskovky pracující s migranty

Maďarská vláda chce, aby bylo možné z důvodů „národní bezpečnosti“ zakázat činnost nevládních organizací pomáhajících uprchlíkům. Zároveň má stát získat čtvrtinu ze zahraničních darů určených těmto organizacím. Podle premiéra Viktora Orbána to má zabránit ilegální migraci, kterou podle tamní vlády podporuje miliardář maďarského původu George Soros.

Cílem zákona, který se dnes dostal do maďarského parlamentu, je podle nevládních organizací ztížit nebo dokonce znemožnit jejich činnost v Maďarsku. Jde o součást balíčku celkem čtyř norem, které jsou v Maďarsku známy pod názvem „Stop Soros“.

Nevládní organizace podporující uprchlíky by podle navrhovaného zákona musely získat licenci od ministerstva vnitra. Povolení by přitom mohlo ministerstvo odmítnout z důvodů „ohrožení národní bezpečnosti“. Pracovníci nevládních organizací pracujících s uprchlíky také mohou mít zakázán přístup do osmikilometrového pásma u té části maďarských hranic, která tvoří vnější hranice Evropské unie. Na zahraniční dary pro nevládní organizace pomáhající uprchlíkům má být uvalena 25procentní daň.

Tyto zákony „by ještě víc omezily (v Maďarsku) práci skupin, které se zasazují o respektování práv,“ varovalo v pondělí ve společném dopise více než 250 evropských organizací zabývajících se ochranou lidských práv včetně Amnesty International, Human Rights Watch či české organizace Člověk v tísni. Podle mluvčího OSN pro lidská práva Ruperta Colvilleho chce maďarská vláda utužit kontrolu nad organizacemi zabývajícími se migrací a azylem a snížit prostřednictvím daní jejich rozpočet tak, aby musely omezit svoji činnost. Cílem nových zákonů je „ocejchovat některé organizace občanské společnosti, které se vládě nelíbí, odříznout je od zbytku společnosti a nakonec jim znemožnit činnost,“ uvedl Maďarský helsinský výbor.

Některé termíny v navrhovaných předpisech jsou nejasné a umožnily by státním orgánům široký výklad. Například není zřejmé, co přesně je ohrožením národní bezpečnosti a v některých případech navíc pro zásah stačí i ohrožení „veřejného zájmu“ či „pořádku.“ Široce jsou definovány i organizace „podporující“ uprchlíky. Podporou uprchlíků se podle návrhu rozumí nejen přímá podpora migrantům, ale také například vydávání informačních brožur o problémech uprchlíků a uprchlické krizi nebo třeba pořádání veřejných kampaní za práva uprchlíků.

Přijetí nových zákonů je nutné, tvrdí maďarský premiér Viktor Orbán. „Vláda může být vydírána (neziskovými organizacemi), aby se vzdala národní nezávislosti a stala se imigrantskou zemí,“ citoval nedávno Orbána maďarský provládní list Magyar Idok. A proti tomu chce zakročit. Orbán tvrdí, že zahraniční zájmové skupiny pod vedením miliardáře maďarského původu George Sorose chtějí vydírat Maďarsko a že Sorosovým plánem je zaplavit Maďarsko i celou Evropu migranty. S touto konstrukcí Orbán dlouhodobě populisticky pracuje.

Orbán si udělal ze Sorose terč své kampaně před dubnovými parlamentními volbami. Ukazuje ho jako nepřítele tradičních hodnot a křesťanství. Kritizuje amerického finančníka maďarského původu za jeho financování nadací a dalších organizací, které prosazují liberální a otevřenou společnost. Přitom Orbán sám studoval v Oxfordu za peníze Sorosovy nadace a na začátku své politické kariéry vystupoval jako liberál. Dnes tvrdí, že prosazuje konzervativní, křesťanské a národní hodnoty.

I nové zákony proti nevládním organizacím podporujícím uprchlíky jsou součástí Orbánovi předvolební kampaně a jeho snahy přitáhnout konzervativní voliče obávající se uprchlíků. Není ale jisté, zda budou schváleny do voleb. Jak ukazují poslední průzkumy veřejného mínění, Orbánova strana Fidesz by měla získat v dubnovém hlasování přes padesát procent hlasů. Druhá by měla skončit pravicová nacionalistická strana Jobbik se zhruba 17 procenty. S tou bude zřejmě Fidesz muset spolupracovat, pokud bude chtít navržené zákony schválit. Podle britského internetového deníku The Independent totiž bude zřejmě nutné kvůli jejich přijetí částečně změnit i maďarskou ústavu.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1