Zelení aktivisté strhávají Macronovy portréty z radnic. Nedělá podle nich dost pro klima | info.cz

Články odjinud

Zelení aktivisté strhávají Macronovy portréty z radnic. Nedělá podle nich dost pro klima

Není žlutá vesta jako žlutá vesta. Zatímco sociální hnutí, které si je od poloviny loňského listopadu pravidelně obléká, žádalo po francouzském prezidentovi mimo jiné i nižší ceny benzinu a nafty, jiní lidé – rovněž oblečení do žlutých vest, ale nepatřící ke stejnojmennému hnutí – v posledních dnech sundávají obrazy Emmanuela Macrona z radnic. Naopak kvůli tomu, že prý dostatečně nebojuje proti klimatickým změnám.

Prvotním impulsem k protestům hnutí žlutých vest ve Francii bylo plánované zdražování pohonných hmot. Prezident Emmanuel Macron v této věci demonstrantům po čase ustoupil a oznámil, že se zdražování odkládá.

V posledních dnech sice francouzská média spekulují o zavedení takzvané plovoucí daně na benzin a naftu, pro část ekologicky smýšlejících lidí je to ale málo. Naopak to považují za další další důkaz, že boj s klimatickými změnami stojí na okraji prezidentova zájmu, a rozhodli se proto také ozvat.

Už v minulém týdnu zmizely Macronovy portréty z radnic v pátém pařížském obvodu a druhém obvodu v Lyonu, stejný osud potkal prezidentovy obrazy ve městech Biarritz a Ustarritz na jihozápadě země. Ve čtvrtek ráno se pod heslem „Klima, sociální spravedlnost, vyhoďme ven Macrona“ přidali aktivisté na radnicích ve třetím a čtvrtém pařížském obvodu.

K vyjádření občanské neposlušnosti tímto způsobem přikročili aktivisté ze sdružení ANV–COP21 (první tři písmena jsou zkratkou pro nenásilnou akci, COP značí klimatickou konferenci v Paříži). I tentokrát zvolili stejný scénář – pod záminkou návštěvy sálu, v němž visí portrét prezidenta, se dostali k obrazu a ukradli ho.

Žluté vesty už v roce 2015

Aktivisté při rozhovoru pro televizi LCI vyzvali k podobným akcím po celé Francii a zdůraznili, že nemají nic společného s hnutím žlutých vest demonstrujících v ulicích, přestože se do nich také oblékají. ANV-COP21 je podle svých slov poprvé použili už v roce 2015, zatímco nynější hnutí protestující proti vládní politice vzniklo až v loňském roce.

V kritice Macronovy ekologické politiky nejsou nicméně aktivisté sami. Už loni odstoupil kvůli rozporu mezi sliby a činy – boj s klimatickými změnami byl jednou z priorit prezidentského programu – ministr pro ekologický přechod a jeden z nejpopulárnějších členů kabinetu Nicolas Hulot.

Navzdory tomu je Francie stále jednou ze zemí, kde je ekologický přechod velkým veřejným tématem. Vláda ho proto zařadila i jako jeden z hlavních bodů Velké veřejné debaty, která má odpovědět na sociální protesty žlutých vest. Kabinet premiéra Édouarda Philippa se během debat snaží zjistit zejména to, jakým způsobem by Francouzi chtěli ekologické reformy financovat a jak moc jsou ochotni se kvůli ochraně klimatu omezovat.

Dva miliony podpisů pro žalobu vlády

Veřejné diskuze zaměřené právě na ekologii se v posledních dnech uskutečnily v celé řadě francouzských měst, Hulotův nástupce Francois de Rugy si pak do budovy svého úřadu pozval 175 signatářů kampaně Aféra století. Pod tímto názvem se skrývá veřejná iniciativa snažící se přimět vládu k akci na ochranu klimatu prostřednictvím žaloby u soudu. Kampaň, na níž se podílejí francouzské pobočky neziskovek Greenpeace či Oxfam, nasbírala jen za první měsíc dva miliony podpisů.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. autor: NASA

Server 20 minutes, který z akce přinesl reportáž, upozornil i na přítomnost tajemnice resortu Emanuelle Wargonové, jejíž služební vůz nedávno policie přistihla na dálnici při rychlosti 150 kilometrů v hodině. Pikantní na tom je, že v ten den zápasila Francie s vysokou hladinou smogu a vláda kvůli ochraně ovzduší a zdraví obyvatel vyhlásila omezení rychlosti.

De Rugy čelil během večera ostré kritice: „Víme, co je třeba udělat. Kdy začneme?“ naléhala na něj 26letá Sarah, která ministrovi rovnou předložila seznam požadovaných opatření.

Plovoucí daň na benzin a naftu

Veřejné diskuze skončí už příští týden, ale co si z nich stát odnese, zůstává otázkou. Žluté vesty, kvůli nimž Macron tuto akci spustil, ji stále odmítají a ve svých protestech pokračují. Veřejné mínění se nicméně pomalu obrací a už druhý průzkum za sebou zjistil, že si většina Francouzů přeje, aby demonstrace skončily. Převládá únava z řadu měsíců trvajících protestů.

Ústupek žlutým vestám v podobě odložení zdražování pohonných hmot, který jde jasně proti ekologickému programu vlády, nakonec také nemusí být definitivní. Vláda podle nedělníku Journal du dimanche zvažuje zavedení takzvané plovoucí daně – konečné zdanění benzinu a nafty by se tak řídilo podle ceny těchto komodit na světových trzích. Pokud by stoupala, zdanění ze strany francouzského státu by kleslo, a opačně.

Macronem zvažovaný model není úplnou novinkou, v minulosti ho použil socialista Lionel Jospin. V současnosti přitom cena paliv na pumpách stoupá nehledě na daně – ani intervence amerického prezidenta Donalda Trumpa nepomohla přesvědčit vlivný kartel OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), které se dohodly na snížení těžby do konce roku.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud