Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanovu cestu do Ruska dál kalí článek o vděčnosti za okupaci. Prezident opět zkritizoval ruský web

Zemanovu cestu do Ruska dál kalí článek o vděčnosti za okupaci. Prezident opět zkritizoval ruský web

Prezident Miloš Zeman dnes v Moskvě předal vyznamenání čtyřem ruským osobnostem a v projevu znovu kritizoval úterní článek ruského armádního webu, který hájil okupaci z roku 1968. Učinil tak v budově českého velvyslanectví, kde společně s manželkou Ivanou uspořádal recepci při příležitosti své státní návštěvy Ruska. Slavnostní večer byl zároveň připomínkou nedávného 99. výročí vzniku Československa.

Recepce byla poděkováním ruským válečným veteránům, kteří se podíleli na osvobození Československa z nacistické okupace. Tři z nich, Marija Rochlinová, Vladimir Dymkov a Boris Zvegincev, od prezidenta obdrželi medaile Za hrdinství. Vyznamenaní, jimž je každému 93 let, si stříbrné medaile s vyobrazením dvouocasého lva převzali osobně. Medaili Za zásluhy obdržela ruská bohemistka, profesorka slovanské filologie Valerija Vasiljevová.

Medaili Za zásluhy prezident udělil i ruské obhájkyni lidských práv Svetlaně Ganuškinové. Předsedkyně výboru Občanská pomoc a členka prezidentského Výboru pro rozvoj institucí občanské společnosti a pro lidská práva ocenění nepřevzala, protože pobývá v zahraničí.

Ganuškinová se zabývá zejména otázkami přesídlenců a migrantů, mimo jiné na severním Kavkazu. Od roku 1991 se podílí na činnosti známého ruského střediska Memorial, které se věnuje ochranou občanských práv v mezinárodním měřítku. Ganuškinová loni kandidovala do parlamentu za opoziční liberální stranu Jabloko.

Zeman v projevu vyjádřil úctu veteránům nejen za jejich boj za vlast, ale i za civilizovanou Evropu. Řekl, že kromě osvobození Československa v roce 1945 jsou v historii vzájemných vztahů i negativní zkušenosti, hlavně s okupací v roce 1968. Článek na webu ruské armádní televize Zvezda označil za úmyslnou provokaci, která má narušit česko-ruské vztahy. „Chci věřit, že tato provokace nesplnila svůj úkol,“ řekl prezident.

Zeman o článku podle členů české delegace hovořil i dnes odpoledne na uzavřeném jednání v sídle ruského premiéra Dmitrije Medveděva v Gorkách. V Medveděvově přítomnosti prohlásil, že je v rukou ruských orgánů vyšetřit, kdo za provokací stojí.

Pro velvyslance Vladimíra Remka, který zanedlouho svou ruskou misi po čtyřech letech ukončí, byla dnešní recepce v Moskvě jednou z posledních velkých akcí. O osobě budoucího velvyslance v Moskvě zatím Pražský hrad mlčí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1