Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Země EU budou moct společně nakupovat vrtulníky a vojenské vybavení. Brusel jim na to půjčí

Země EU budou moct společně nakupovat vrtulníky a vojenské vybavení. Brusel jim na to půjčí

Peníze z evropského rozpočtu by mohly být poprvé využity také na nákup vojenského vybavení členských zemí. Evropská komise přišla s návrhem na zřízení Evropského obranného fondu (European Defense Fund - EDF), který by členským státům EU kromě jiného pomáhal se společnými nákupy například bezpilotních prostředků, satelitních komunikací či vojenských vrtulníků. Plán na vznik fondu, který je určen také na podporu výzkumu, předpokládá po roce 2020 roční obranné a bezpečnostní investice v Evropě okolo 5,5 miliardy eur (přes 148 miliard Kč).

„Fond bude katalyzátorem silného evropského obranného průmyslu,“ řekl novinářům místopředseda Evropské komise pro růst a konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

Komise s plánem na fond přišla v den, kdy také členským zemím k diskusi nabídla různé možnosti rozvoje evropské spolupráce v bezpečnosti a obraně. Evropské země o svých obranných výdajích uvažují mimo jiné v souvislosti s tlakem, který na ně v rámci NATO vyvíjejí Spojené státy. Ty trvají na konkrétních plánech, jak se alianční země dostanou v příštích letech k obranným výdajům ve výši dvou procent svého hrubého domácího produktu.

Fond EDF by měl podle představy Komise podpořit formou spolufinancování spolupráci členských zemí EU při pořizování obranné techniky a technologií. Komise pro roky 2019 a 2020 počítá se spolufinancováním celkem ve výši 500 milionů eur (13,5 miliardy Kč), po roce 2020 pak miliardou eur (asi 27 miliard Kč) ročně. Program by měl doplnit národní financování, které komise předpokládá několikanásobně vyšší a celkové investice do společných obranných a bezpečnostních nákupů by tak podle ní měly dosáhnout pěti miliard eur (asi 135 miliard Kč) každý rok.

Druhým pilířem fondu bude podpora investic do vědy a výzkumu v bezpečnosti a obraně, především v oblastech, které členské země EU pokládají za prioritní. Komise dnes zmínila oblasti, jako je elektronika, šifrovací software či robotika. Do konce roku 2019 EK počítá s příspěvkem 90 milionů eur (přes 2,4 miliardy Kč), na rok 2017 už bylo přiděleno 25 milionů eur (675 milionů Kč). Komise už nyní vyzvala k předkládání návrhů na projekty v oblastech systémů bez posádky v námořním prostředí a systémů podporujících jednotlivé vojáky. Podpis prvních grantových dohod čeká do konce tohoto roku.

Kooperace zemí EU v oblasti obranných výdajů má podle Komise ekonomickou logiku. Nedostatečná spolupráce v této oblasti podle unijní exekutivy znamená dodatečné náklady mezi 25 až 100 miliardami eur (675 milionů až 2,7 miliardy Kč) ročně. Protože se 80 procent zakázek a přes 90 procent výzkumu odehrává na vnitrostátní úrovni, dalo by se sdruženým zadáváním veřejných zakázek ročně ušetřit až 30 procent výdajů na obranu, uvedla dnes Komise.

Unijní exekutiva dnes také připomněla, že roztříštěnost v této oblasti vede k duplicitám a snižuje schopnost společného nasazení sil různých zemí. V EU existuje 178 různých zbraňových systémů proti 30 ve Spojených státech. Země unie používají 17 typů tanků, zatímco USA jeden. „V Evropě máme víc výrobců vrtulníků než vlád schopných je koupit,“ upozornila dnes Komise.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1