Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žijeme v nejnebezpečnějším světě za posledních třicet let, říká generální tajemník NATO

Žijeme v nejnebezpečnějším světě za posledních třicet let, říká generální tajemník NATO

Rok 2017 je nejnebezpečnějším obdobím za celou poslední generaci. Může za to zejména vzrůstající napětí na korejském poloostrově, neustále přítomná hrozba teroristických útoků a také stále asertivnější Rusko. V rozhovoru pro deník The Guardian to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Je to více nepředvídatelné a stále obtížnější, protože tu je několik výzev najednou,“ řekl Stoltenberg britským novinářům jen několik dní před společnými manévry ruské a běloruské armády, které mají proběhnout od 14. září. Cvičení, které má být podle Rusů čistě obranné, však v některých zemích vyvolalo nervozitu, protože ruské jednotky i s těžkou výzbrojí při něm budou provádět výcvik na území Běloruska. Tato země je spojencem Ruska a sousedí s Ukrajinou a se třemi členskými státy Severoatlantické aliance - Polskem, Litvou a Lotyšskem.

Podle Stoltenberga, který v čele NATO stojí od roku 2014, se spíše jedná o vzkaz pro samotné Rusko, než o připravovaný útok na některého člena NATO. Dodal ale, že Severoatlantická aliance při svých cvičeních vždy nabídla Moskvě, aby vyslala své pozorovatele. Rusko nic takového nenabídlo.

Kromě Ruska, které se stává stále asertivnějším, Stoltenberga znepokojuje také aktuální vývoj na korejském poloostrově. Americká armáda před několika dny rozmístila v Jižní Koreji zbývající čtyři odpalovací zařízení protiraketového systému THAAD, který má posílit obranu země vůči hrozbám ze strany KLDR. Severní Korea nedávno provedla pokusný nukleární výbuch, čímž vyvolala pobouření světové veřejnosti. Země rovněž k nelibosti svých sousedů a Západu vyvíjí mezikontinentální balistické střely, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Americký prezident Donald Trump požaduje v OSN přísnější ekonomické sankce, a jak informovaly světové agentury, vyloučena není ani vojenská intervence.

Stoltenberg, který poskytl krátký rozhovor během své návštěvy vojenské základny Tapa v Estonsku, nechtěl situaci detailně komentovat. „Pokud bych začal spekulovat o možných vojenských řešeních, přispěl bych tím pouze k nejistotě a obtížnosti celé situace. To není mým úkolem. Podpořím snahy najít politické řešení na základě vyjednávání,“ uvedl.

Na otázku, zda je americký prezident Trump ideální osobou, kdo vyřeší současnou situaci, Stoltenberg odpověděl, že NATO má 29 členů, kteří jsou ve svých postojích jednotní. „Donald Trump byl zvolen prezidentem USA. NATO je kolektivní aliance skládající se z 29 demokracií. Součástí demokracie je, že mohou být zvoleni různí a rozdílní lídři,“ řekl.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1