Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zlatého medvěda získal na prestižním Berlinale rumunský snímek Nedotýkej se mě

Zlatého medvěda získal na prestižním Berlinale rumunský snímek Nedotýkej se mě

Zlatého medvěda pro nejlepší film 68. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale získal dnes rumunský experimentální snímek Nedotýkej se mě (Touch Me Not), na němž se podílela i česká produkce. Stříbrného medvěda za nejlepší režii si odnáší americký režisér Wes Anderson za animovaný film Psí ostrov (Isle of Dogs), který letošní přehlídku v německé metropoli zahájil.

Film Nedotýkej se mě, který zkoumá formy a hranice lidské sexuality, je dílem rumunské režisérky Adiny Pintilieové a kolektivu producentů z Rumunska, Německa, České republiky, Bulharska a Francie.

"Je to okamžik pro oslavu milostných témat," řekla po převzetí ceny Pintilieová. "Nečekali jsme to, ale je to tak důležité, protože bychom rádi, aby se dialog, který navrhujeme ve filmu Nedotýkej se mě, otevřel světu. A proto vás všechny zveme k dialogu," uvedla osmatřicetiletá režisérka, která obdržela i cenu na nejlepší celovečerní prvotinu.

Zlatého medvěda její polodokumentární film získal v konkurenci dalších 18 snímků, z nichž vybírala porota vedená německým režisérem, scénáristou a producentem Tomem Tykwerem.

Šestici porotců zaujal také film Tvář (Twarz) polské režisérky Malgorzaty Szumowské. Dramatu, které je tvrdou kritikou katolické církve, polského maloměšťáctví i světa konzumu, udělili Velkou cenu poroty. Cenou Alfreda Bauera pro film, který otevírá nové perspektivy, zase odměnili paraguaysko-uruguayský snímek režiséra Marcela Martinessiho Dědičky (Las herederas).

Drama o stárnoucím lesbickém páru získalo zásluhou Any Brunové také Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku. Nejlepším hercem se stal Anthony Bajon, jenž ve francouzském dramatu Modlitba (La Priére) ztvárnil hlavní roli drogově závislého mladíka, který se snaží s pomocí víry závislosti zbavit.

Nejlepším dokumentem byl letos vybrán Waldheimův valčík (Waldheims Walzer) od rakouské režisérky Ruth Beckermannové, který se věnuje takzvané Waldheimově aféře. Ta se týkala nacistické minulosti někdejšího generálního tajemníka OSN a pozdějšího rakouského prezidenta Kurta Waldheima. Ze soutěže krátkých filmů vyšel vítězně izraelský snímek Muži za zdí (The Men Behind the Wall) od Inés Moldavskyové.

Celkem se letos na divácky nejnavštěvovanějším festivalu světa představilo téměř 400 filmů. Byl mezi nimi i slovensko-česko-rakouský snímek Tlumočník s Jiřím Menzelem v hlavní roli a česko-chorvatský dokument režiséra Jana Geberta Až přijde válka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1