Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Změny ve velitelské struktuře NATO: Vedení aliance by mělo posílit, vzniknou velitelství v USA a Německu

Změny ve velitelské struktuře NATO: Vedení aliance by mělo posílit, vzniknou velitelství v USA a Německu

Ministři obrany zemí NATO by měli ve čtvrtek na jednání v Bruselu potvrdit plány na změny ve velitelské struktuře aliance. Změny, kterými aliance reaguje na změněné bezpečnostní prostředí, znamenají jak posílení zhruba o 1200 lidí, tak i vznik dvou nových specializovaných velitelství v USA a v Německu.

Čtvrteční a páteční jednání ministrů obrany, kterého se za Českou republiku zúčastní ministryně v demisi Karla Šlechtová, bude podle Stoltenberga v první řadě přípravou na nadcházející summit NATO. Ten se má konat za měsíc v Bruselu.

O vzniku dvou nových velitelství se hovoří už několik měsíců. Stoltenberg nyní potvrdil, že první z nich má vzniknout v americkém Norfolku a bude odpovídat za bezpečné přesuny jednotek a vybavení přes Atlantik. Druhé, umístěné v Ulmu v Německu, bude mít na starosti logistiku a dopravu napříč Evropou.

NATO, které bude o vojenské mobilitě v pátek jednat i s představiteli EU, se snaží zjednodušit a zrychlit případné posilování svých sil na východním křídle. Tam aliance v reakci na chování Ruska z posledních let ustavila mezinárodní prapory v každé z pobaltských zemí a v Polsku.

„Musíme zajistit, že budeme mít ty správné síly na správném místě a v tu správnou dobu,“ podotkl Stoltenberg.

Ministři obrany by podle něj měli také schválit novou iniciativu týkající se připravenosti. Ta předpokládá, že k roku 2020 by měli mít spojenci k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel, které budou připraveny k nasazení do 30 dnů. "Nejde o vznik nebo nasazení nových sil, půjde o zvýšení připravenosti těch existujících," upozornil Stoltenberg.

Klíčovým tématem summitu a také nadcházející ministerské schůzky podle něj bude to, čemu se v bruselské alianční centrále říká "sdílení břemene", tedy otázka obranných výdajů. Především Spojené státy tvrdě tlačí na další spojence, aby skutečně začali na svou obranu vydávat slíbená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Stoltenberg dnes ale připomněl, že důležité nejsou jen peníze, ale i rozvoj vojenských schopností spojeneckých zemí a jejich možností reálně přispívat k aliančnímu úsilí, třeba v zahraničních misích.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1