Články odjinud

Změny ve velitelské struktuře NATO: Vedení aliance by mělo posílit, vzniknou velitelství v USA a Německu

Změny ve velitelské struktuře NATO: Vedení aliance by mělo posílit, vzniknou velitelství v USA a Německu

Ministři obrany zemí NATO by měli ve čtvrtek na jednání v Bruselu potvrdit plány na změny ve velitelské struktuře aliance. Změny, kterými aliance reaguje na změněné bezpečnostní prostředí, znamenají jak posílení zhruba o 1200 lidí, tak i vznik dvou nových specializovaných velitelství v USA a v Německu.

Čtvrteční a páteční jednání ministrů obrany, kterého se za Českou republiku zúčastní ministryně v demisi Karla Šlechtová, bude podle Stoltenberga v první řadě přípravou na nadcházející summit NATO. Ten se má konat za měsíc v Bruselu.

O vzniku dvou nových velitelství se hovoří už několik měsíců. Stoltenberg nyní potvrdil, že první z nich má vzniknout v americkém Norfolku a bude odpovídat za bezpečné přesuny jednotek a vybavení přes Atlantik. Druhé, umístěné v Ulmu v Německu, bude mít na starosti logistiku a dopravu napříč Evropou.

NATO, které bude o vojenské mobilitě v pátek jednat i s představiteli EU, se snaží zjednodušit a zrychlit případné posilování svých sil na východním křídle. Tam aliance v reakci na chování Ruska z posledních let ustavila mezinárodní prapory v každé z pobaltských zemí a v Polsku.

„Musíme zajistit, že budeme mít ty správné síly na správném místě a v tu správnou dobu,“ podotkl Stoltenberg.

Ministři obrany by podle něj měli také schválit novou iniciativu týkající se připravenosti. Ta předpokládá, že k roku 2020 by měli mít spojenci k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel, které budou připraveny k nasazení do 30 dnů. "Nejde o vznik nebo nasazení nových sil, půjde o zvýšení připravenosti těch existujících," upozornil Stoltenberg.

Klíčovým tématem summitu a také nadcházející ministerské schůzky podle něj bude to, čemu se v bruselské alianční centrále říká "sdílení břemene", tedy otázka obranných výdajů. Především Spojené státy tvrdě tlačí na další spojence, aby skutečně začali na svou obranu vydávat slíbená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Stoltenberg dnes ale připomněl, že důležité nejsou jen peníze, ale i rozvoj vojenských schopností spojeneckých zemí a jejich možností reálně přispívat k aliančnímu úsilí, třeba v zahraničních misích.

 

Články odjinud