Znásilnění jako válečná zbraň. Trumpova administrativa „osekala“ rezoluci OSN | info.cz

Články odjinud

Znásilnění jako válečná zbraň. Trumpova administrativa „osekala“ rezoluci OSN

V OSN se proti rezoluci bojující proti sexuálnímu násilí v ozbrojených konfliktech zformovala netradiční koalice – tvoří ji Spojené státy, Rusko, Vatikán, Saúdská Arábie a Bahrajn. Evropští diplomaté se bojí, že ustoupit požadavkům USA by znamenalo vzdát se dosaženého pokroku v oblasti lidských práv.

Znásilňování jako válečný zločin uznala OSN až v roce 2008, nyní půjde ještě dál. Německo, které předsedá Radě bezpečnosti, předložilo v úterý novou rezoluci o sexuálním násilí ve válečných konfliktech. Ta má pomoci jeho obětem, ale také vynutit potrestání viníků. Rezoluce však narazila na mocné odpůrce – mimo jiné i administrativu Donalda Trumpa.

„Znásilňování a další formy sexuálního násilí jsou používány jako válečná taktika v ozbrojených konfliktech na celém světě… beztrestnost je ale stále normou,“ píší ve společném článku v americkém deníku The Washington Post šéf německé diplomacie Heiko Maas a herečka Angelina Jolie, velvyslankyně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Oba zastánci německé rezoluce požadují „cílené sankce proti těm, kteří páchají a řídí násilí“, větší podporu přeživším a také zřízení monitorovacího týmu, jenž by mohl shromažďovat důkazy těchto zločinů. „Všechny oběti si zaslouží spravedlnost, kompenzace a finanční podporu, aby mohly vést důstojný život,“ píší.

Politiku diktuje odpor vůči potratům

Už před hlasováním ale rezoluce utrpěla první úder – zřízení zvláštního mechanismu pro monitorování zločinů odmítly Spojené státy spolu s Ruskem a Čínou. Ani to však Trumpově administrativě nestačilo a američtí diplomaté hrozili vetem, pokud nebudou z rezoluce odstraněna slova o „sexuálním a reprodukčním zdraví“.

Trumpova administrativa zaujímá v této otázce neměnný postoj – jakákoliv zmínka tohoto typu podle ní naznačuje podporu potratů. Bílý dům zároveň odmítá použití výrazu gender, které prý pro změnu naznačuje liberální přístup k právům LGBT komunity.

Washington měl problém s částí rezoluce, v níž se mluví o potřebě nediskriminačních zdravotních služeb (obětem sexuálního násilí) včetně sexuálního a reprodukčního zdraví. Mluvčí americké mise řekla, že návrh rezoluce, o němž se vyjednávalo, nebude komentovat.

Evropští diplomaté se ale obávali, že pokud Američanům ustoupí, vzdali by se pokroku v oblasti ženských práv, jehož v posledních desetiletích dosáhlo mezinárodní společenství. „Dokud nepřišla Trumpova administrativa, vždy jsme mohli počítat s podporou Američanů. Teď Američané změnili tábor,“ citoval list The Guardian nejmenovaného evropského diplomata, který mluvil o nynější koalici USA, Ruska, Vatikánu, Saúdské Arábie a Bahrajnu.

Rezoluci nakonec v úterý večer Rada bezpečnosti jednomyslně schválila, zmínky o sexuálním a reprodukčním zdraví z ní ale na nátlak USA vypadly.

Afrika, Asi i Jižní Amerika

V poslední zprávě OSN popisující sexuální násilí spojené s válečnými konflikty z konce letošního března se nejvíce mluví o zemích Sahelu a subsaharské Afriky. Například v Demokratické republice Kongo zaznamenali pracovníci světové organizace 1049 případů sexuálního násilí, z nichž většina se odehrála v provinciích Jižní a Severní Kivu.

Zločiny mají na svědomí jak příslušníci různých ozbrojených band, tak i vojáci konžské armády. Terčem byly nejčastěji dívky při cestě do školy nebo sběru dřeva v lesích. Nejčastějšími zločiny jsou znásilnění, hromadné znásilnění nebo zajetí do sexuálního otroctví.

Vysoký nárůst sexuálních útoků i obětí zaznamenal loni také Jižní Súdán. V září zde sice zvláštní vojenský soud poslal do vězení deset vojáků za znásilnění humanitárních pracovnic v hotelu Terrain, šlo ale pouze o vojáky nižších hodností, jejich velitelé stíhání unikli.

Kritická je i situace v Libyi, kde jsou terčem sexuálního násilí ze strany pašeráků, různých ozbrojených skupin i státních bezpečnostních složek převážně migrantky mířící do Evropy. Úřady už odhalily hromadné zneužívání žen v uprchlických centrech v Tripolisu nebo městě Sabha. Terčem znásilnění, sexuálního otroctví nebo vynucené prostituce jsou často ženy z Nigérie. Mnohé z nich zločiny ani nenahlásí, protože Libye nemá zákony proti obchodu s lidmi a oběti se bojí postihu například kvůli ilegálnímu překročení hranic.

Stigmatizace obětí na Balkáně

Zpráva o sexuálním násilí zachycuje i další země, jako je Středoafrická republika, Jemen, Súdán, Mali, Somálsko, Afghánistán, Sýrie, Irák, Myanmar a Kolumbie.

V části věnované postkonfliktním oblastem se zpráva OSN věnuje Bosně a Hercegovině, kde pokračuje stigmatizace obětí sexuálního násilí, Nepálu, Srí Lance nebo Pobřeží slonoviny. Dalšími rizikovými zeměmi, kde je například rozšířeno sexuální zneužívání během policejních výslechů nebo útoky proti sexuálním menšinám, jsou zejména Burundi a Nigérie.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud