Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Znásilnění, nelegální potraty, smrt. Migrantky se v Jordánsku dostávají do nebezpečné pasti

Znásilnění, nelegální potraty, smrt. Migrantky se v Jordánsku dostávají do nebezpečné pasti

Před dvěma týdny zrušil jordánský parlament zákon, který osvobozoval pachatele znásilnění, pokud se s napadenou oženil. Otevírá se tak šance alespoň mírně zlepšit situaci, která dopadá hlavně na migrantky. Strach o budoucnost často končívá i smrtí dívky.

Magazín New Yorker popsal příběh ženy, která přijela do Jordánska z Filipín. Pracovní víza jsou, jako v mnoha arabských zemích, vázána na konkrétního zaměstnavatele. Jakmile migrant přijde o práci, automaticky mu hrozí deportace.

Hlavně ženy však často pracují v náročných podmínkách za mizerné peníze. „Joojoo utekla od zaměstnavatele, který ji donutil uklidit čtyři domy místo jednoho, který měla ve smlouvě. Nutil ji také starat se o děti během jejích volných dní,“ popisuje žena, jež si pro účely článku nechala říkat Claire, situaci své filipínské kamarádky.

Dívky často zažívají i sexuální nátlak. Ve strachu, že přijdou o práci a budou se muset vrátit do rodné země, svolí. To často končí nechtěným těhotenstvím.

V konzervativní společnosti těla žen spojují s rodinnou ctí. Teprve před dvěma týdny přestal platit zákon, který umožňoval násilníkům se z činu vyvinit sňatkem s poškozenou. Ochránci lidských práv proti němu bojovali více než deset let. Potrat je v zemi nelegální.

Práva migrantek jsou ale ještě na horší úrovni. Některé z nich se snaží situaci vzepřít a i za cenu odchodu do ilegality práci změní. Podle poradenské společnosti Tamkeen má pouze čtvrtina z 1,2 milionu přistěhovalců pracovní povolení.

Pokud taková ilegální migrantka po znásilnění otěhotní, je doslova v pasti a problémy se často snaží řešit svépomocí. To byl i příklad zmíněné Joojoo, která byla v sedmém měsíci těhotenství. Tak jako mnoho jiných sehnala na černém trhu lék Cytotec vyvolávajícím potrat.

Nikomu o tom neřekla, riskovala by zatčení a deportaci. Před novým zaměstnavatelem tvrdila, že má své dny. Začátkem února ji ale museli kvůli nadměrnému krvácení převést do nemocnice. Embryo už bylo mrtvé a Joojoo hrozila smrt také. Lékaři se ji snažili zachránit. Podávaná antibiotika však nezabrala a žena v noci zemřela. Jako příčinu označili doktoři pánevní infekci v důsledku neúplného potratu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1