Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zneužívání dotací dusí Visegrád. Vymýtit korupci se nedaří, lidé jsou otrávení, říká Ondráčka

Zneužívání dotací dusí Visegrád. Vymýtit korupci se nedaří, lidé jsou otrávení, říká Ondráčka

„Za kolik?“ Tak jako by zněla nejčastější otázka v zemích Visegrádu. Korupce ve veřejném sektoru v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku roste, což potvrzuje například ve středu vydaný Index vnímání korupce neziskové společnosti Transparency International. A že jsou obavy na místě naznačuje i stále častější a podezřelejší propojení vrcholných politiků na společnosti, které čerpají evropské dotace. 

Podezřelé zakázky Orbánovým nejbližším 

Já na bráchu, brácha na mě. Ve vrcholných patrech maďarské politiky jde nejspíše o nejoblíbenější rčení. A doslova platí pro bratry premiéra Viktora Orbána – Győza a Árona Orbánovy.

Právě společnosti, které vlastní Győző junior, jako by měly podezřele velké štěstí na projekty, které jsou financovány z evropských peněz. Třeba firma Gamma Analcont, která na konci minulého roku získala evropský grant téměř půl milionu eur, objasňuje maďarský deník Direkt 36. Pro společnost to vypadá jako rutina. Od chvíle, kdy Győző koupil ve společnosti podíl, se totiž jednalo již o třetí evropskou dotaci, kterou firma získala. V roce 2016 to byl téměř milion eur, o rok dříve 200 tisíc eur. Finance sice pocházely z evropské kasy, jejich distribuci měla ale na starosti maďarská vláda. Od roku 2013 po krátkém intermezzu ve stylu „škatulata, hejbejte se“ je systém přidělování dotací v Maďarsku podřízen samotnému premiérovi. Viktoru Orbánovi, bratrovi majitele firmy, která dotace opakovaně získává. 

Ještě flagrantnější metaforickou facku do tváře maďarské veřejnosti představuje případ společnosti Elios Zrt, kterou ovládal Orbánův zeť Tiborcz István. Tato firma byla extrémně úspěšná v získávání zakázek na výměnu veřejného osvětlení, které byly, jak jinak, podporovány z evropských fondů. A aby také nebyla úspěšná, když podmínky tendru byly nastaveny takovým způsobem, že ostatní společnosti zkrátka uspět nemohly. Byť by se snažily sebevíc. Pro firmu bylo rovněž klíčové, že získala svůj první z mnoha kontraktů ve městě Hódmezővásárhely, kde byl v té době starostou János Lázár, nynější šéf kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána. 

Když se zakázkami pro Elios Zrt dva roky zabýval evropský úřad pro boj s korupcí OLAF, vyšel mu ve 35 případech velký červený vykřičník, značící „závažné neregulérnosti a konflikt zájmů.“

Když proto letos nezisková společnost Transparency International sestavovala Index vnímání korupce ve veřejné sféře, Maďarsko si ze všech zemí Visegrádu pohoršilo nejvýrazněji. Oproti předešlému roku odepsalo tři body na stobodové stupnici a obsadilo společně se Senegalem 66. místo ze 180 analyzovaných států.

Jenže problém se zhoršováním korupčního prostředí se ve Visegrádu neomezuje jen na Maďarsko. 

Čapí hnízdo a další podezřelé farmy

„V evropské společnosti je opravdu znát únava z boje proti korupci,“ analyzuje pro INFO.CZ ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka. „A Česko je v tomto ohledu opravdu typický příklad. My zde sice 15 nebo 20 let bojujeme s korupcí a máme snahu s ní něco dělat, protože je to obrovský celospolečenský problém, ale pořád zažíváme nových příval kauz. A lidé jsou z toho otrávení a unavení.“

Nejvýznamnější takovým případem z poslední doby, který Česko „proslavil“ v Evropě i ve světě, je kauza Čapí hnízdo, napojená na současného premiéra v demisi Andreje Babiše. Čapí hnízdo, kdysi známé pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřilo do v letech 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se však firma přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele, aby tak mohla dosáhnout na evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila zpět pod Agrofert. 

Přestože v Západní Evropě je běžné, že politici rezignují pro mnohem menší „přešlapy“, než je obvinění policií z dotačního podvodu, Babiš zemi - byť je zatím v demisi - stále vládne. Jaký signál taková praxe vysílá do zahraničí je nasnadě. 

Nejde ale jen o Čapí hnízdo. Jak ve čtvrtek informoval server iRozhlas, tato kauza je jen špičkou ledovce. Brusel chce totiž přestat financovat i dalších 43 projektů, které jsou placeny z evropských peněz a u nichž probíhá policejní vyšetřování, šetření úřadu OLAF, případně Finanční správy. Jde například o Farmu Bolka Polívky či recyklační linku PET lahví.

Je tak jen s podivem, že Česko si v rámci Indexu vnímání korupce loni dokázalo polepšit o dva body a pět pozic na 42. místo, které sdílí například s daňovým rájem, zemí Dominika. Ve střednědobém horizontu nicméně Česko v rámci indexu stagnuje, a to i navzdory stále lepším ekonomickým podmínkám. 

Vzpoura slovenských vědců proti neprůhledným dotacím

Řečeno velmi eufemisticky, velké nejasnosti ve veřejné správě panují i na sousedním Slovensku, které v rámci indexu vnímání korupce loni kleslo o jeden bod na 50. pozici.

Jedním z důvodů může být třeba i loňská kauza ministra školství Petera Plavčana. Jeho rezort totiž na vysvědčení za rozdělování eurofondů na vědu a výzkum dostal za 5. Zatímco v souboji o evropské peníze slovenské univerzity či Akademie věd se svými projekty neuspěly, komerční subjekty, které se do té doby zatím vědecké činnosti nevěnovaly, naopak dotace na výzkum získaly poměrně suverénně. A bylo naprosto jedno, že ministerstvo tehdy jejich seznam tajilo.

Až medializace kauzy a revolta rektorů univerzit vedla k tomu, že bylo vypsáno nové řízení a ministr následně odstoupil. Cenu však Slovensko i přesto zaplatilo, Evropská komise v reakci pozastavila Slovensku některé platby ze strukturálních fondů.

Slovensko, Česko, Polsko i Maďarsko v posledních letech v Indexu společnosti Transparency International stagnují či dokonce klesají. Navzdory skvělým ekonomickým podmínkám, navzdory zrající demokracii a navzdory tomu, že si tyto země jsou v posledních letech v Evropské unii schopné vyvzdorovat svá stanoviska. 

„Myslím, že máme na víc. A rozhodně bychom měli mít ambici mít na víc. Minimálně proto, že se ukazuje, že ve střednědobém hledisku má omezování korupce korelaci na ekonomický vývoj,“ uzavírá Ondráčka. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1