Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zpověď džihádisty: Proč jsme šli bojovat za Islámský stát? Západ nás zklamal, pomoc nikdy nepřišla

Zpověď džihádisty: Proč jsme šli bojovat za Islámský stát? Západ nás zklamal, pomoc nikdy nepřišla

Co se odehrává v hlavě islámského radikála odhodlaného položit za svou ideologii i život a v jejím jménu vraždit? Nahlédnout do myšlenek jednoho z někdejších bojovníků Islámského státu mohli v Turecku britští žurnalisté.

Abu Mutassim, jak se jmenuje džihádista, se kterým hovořili redaktoři britského deníku Independent, čeká v Turecku ve vazbě na svůj další osud. Po krku mu jde jak Islámský stát, jehož řady opustil, tak příbuzní a blízcí lidí, které zavraždil. Muž, který tvrdí, že se stal členem teroristické organizace, aby bojoval proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, se nad svou minulostí příliš nepozastavuje.

„Když jsem zastřelil prvního nepřítele, bylo to snadné. Klečel přede mnou a vzlykal. Byl to velký chlap a třásl se. Myslel jsem si: ‚Proč brečíš? Sám jsi vrah a budeš mít rychlou smrt.‘ Prostě jsem zmáčkl spoušť a bylo to. Necítil jsem vinu, necítil jsem hrdost. Prostě jsem vykonal svou práci,“ vzpomíná Abu Mutassim na vraždu příslušníka milic prezidenta Asada.

„Když poslouchám všechny ty lidi, kteří utekli od Islámského státu, skoro bych si myslel, že všichni v místech ovládaných teroristy pouze pracovali jako kuchaři nebo řidiči. Vůbec jsem netušil, že máme tolik kuchařů a řidičů! Divím se, že neotevřeme víc restaurací a nezaložíme další taxislužby,“ říká ironicky džihádista.

„Nikoho neviním, že říká tyto věci, aby zůstal naživu, především ne ty, kteří pocházejí z ciziny. Chtějí se vrátit domů. Možná se někteří chtějí vrátit, aby vykonali úkoly, které jim přidělili velitelé Islámského státu, a zaútočili. Možná se jen chtějí vrátit k životu, který vedli předtím, než přišli bojovat. Nikdo z nich ale nechce skončit ve vězení,“ vysvětluje někdejší bojovník.

„Jeden z důvodů, proč tolik lidí vstoupilo do řad Daeš (pohrdavé označení pro Islámský stát), byl ten, že je zklamali Američané, Britové, Francouzi a oni toho už měli dost. Chtěli po nás, abychom bojovali proti Asadovi, abychom ho sesadili, slíbili nám pomoc. Kolik lidí umřelo, když čekali, až jim pomohou? Co dělala Amerika a Evropa, když Bašár shazoval barelové bomby na naše školy a nemocnice? Tak se sebrali a šli bojovat za Islámský stát,“ popisuje Abu Mutassim.

„Víte ale, kdo v řadách Islámského státu působil nejvíc zla? Byli to džihádisti ze zahraničí. Vždycky tvrdili, že jsou zbožnější než my, sledovali ostatní bojovníky a Syřany. Mnoho utrpení způsobili právě oni. Nikdy je nebylo vidět na frontě, v první linii, snažili se dostat k bezpečnostním složkám, aby mohli mučit lidi,“ říká povstalec.

Džihádista upozorňuje, že právě zvěrstva, která páchá Daeš, mnoho lidí odradila od jeho podpory. Krutosti páchané na nevinných obyvatelích ukázaly i jemu, že si vybral špatnou stranu. Zároveň se však ptá, která je ta správná, když se válečných zločinů dopouštějí téměř všichni zúčastnění v konfliktu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1