Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zprávu o brutálním mučení vězňů agenty CIA možná nikdy neuvidíme. Trump se jí snaží pohřbít

Zprávu o brutálním mučení vězňů agenty CIA možná nikdy neuvidíme. Trump se jí snaží pohřbít

Podrobnosti o jedné z nejkontroverznějších kapitol amerického boje proti terorismu po útocích z 11. září 2001 – zadržování a výslech vězňů v tajných věznicích CIA – se možná nikdy na veřejnost nedostanou. Podle deníku the New York Times učinila Trumpova administrativa zásadní krok, který může navždy udržet pochybení amerických tajných služeb pod pokličkou.  

Trumpova administrativa začala vracet do Kongresu kopie obsáhlé zprávy o mučení vězňů americkými zpravodajci, kterou v roce 2014 dal dohromady senátní výbor pro zpravodajství. Tehdejší zákonodárci z Demokratické strany na takřka sedmi tisíci stranách popisují, jak členové CIA při vyslýchání mučili vězně v rozporu s americkými vojenskými i ústavními zákony.

Podle deníku the New York Times ze závěru rozsáhlého šetření vyplývá, že metody, které zpravodajci používali k výslechu vězňů, včetně waterboardingu, odepírání spánku a dalších mučicích nástrojů, byly daleko brutálnější a méně účinné, než jak CIA tvrdila veřejnosti a Kongresu.

Výbor ještě pod vedením Demokratické strany rozeslal kopie zprávy do nejméně osmi federálních úřadů s žádostí, aby je přidaly do svých záznamů. Pokud by tak učinily, spadala by zpráva do zákona o svobodě informací a veřejnost by mohla požádat úřady o nahlédnutí.

Shrnutí závěrů zprávy se na veřejnosti už objevilo, podrobnosti však zůstávaly veřejnosti nepřístupné, protože dotyčné agentury odmítaly žádosti senátní komise vyhovět. Podle deníku nyní reálně hrozí, že veřejnost šanci nahlédnout do zprávy nedostane nikdy. Na záznamy Kongresu se totiž uvedený zákon nevztahuje.

O shromáždění kopií zprávy v Kongresu se Republikáni začali snažit v roce 2015 poté, co získali většinu v senátu. Tehdejší prezident Barack Obama odmítl jejich žádosti vyhovět a hnal záležitost k soudu. Ten rozhodl až v letos v dubnu, přičemž dal zelenou návratu dokumentů do Kongresu. Některé z nich se už dle zjištění deníku do senátního výboru vrátily. 

Kritici zprávy z řad Republikánů vývoj, který kauza nabrala, vítají. Podle předsedy senátního výboru pro zpravodajství Richarda Burra zpráva znevažovala činnost americké CIA, byla k ní nadmíru kritická, stejně jako k tehdejšímu prezidentovi Georgi Bushovi a je dobře, že se vrací zpátky do senátu. Komise dle Burra učiní „všechna nezbytná opatření, aby ochránila citlivé údaje obsažené ve zprávě“. Odborníci z řad veřejnosti však takovýto krok považují za „silně znepokojivý“; podle zákonodárců z Demokratické strany se nyní nedá vyloučit, že zpráva i její kopie budou zničeny.

 

 

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1