Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zubožení, ale odhodlaní. Naše síla je větší než Trumpovy hrozby, tvrdí migranti z karavany

Zubožení, ale odhodlaní. Naše síla je větší než Trumpovy hrozby, tvrdí migranti z karavany

K hranicím Spojených států už se znovu blíží karavana čítající tisíce migrantů ze Střední Ameriky. Lidé prchají před chudobou a vysokou kriminalitou. Migrační vlna se nelíbí prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Ten už dříve pohrozil odvetnými opatřeními vůči domovským zemím běženců a nasazením armády.

„Jsme spálení, máme puchýře, ale dostali jsme se sem. Naše síla je větší než Trumpovy hrozby,“ řekla agentuře AFP jedna z migrantek Britany Hernandézová, která se spolu s tisícovkami dalších lidí dostala do Mexika. To se sice snažilo běžence zadržet, hranici s Guatemalou ale neubránilo. Odhady, kolik osob se do Mexika dostalo, se různí. Zatímco některá čísla mluví až o pěti tisících, policie udává tři tisíce lidí. Dalších zhruba 1500 uprchlíků na hranici stále čeká.

Migranti míří skrz Mexiko do USA. Masu lidí tvoří asi tisícovka obyvatel Hondurasu, kteří se na cestu vydali 13. října pěšky z autobusového nádraží ve městě San Pedro Sula. Ke karavaně se během cesty připojovali další lidé ze Střední Ameriky. Jako důvod, proč se dali do pohybu, nejčastěji uvádí, že doma nemohou najít práci, bojí se o svůj život nebo chtějí zajistit svým dětem lepší budoucnost. Regiony, odkud pochází, spojuje chudoba a vysoká kriminalita. Pro ilustraci, necelá třetina Hondurasanů žije v chudobě.

Agenturní záběry nabízí pohledy na lidi, na nichž se dlouhá cesta i předchozí život v nepříliš dobrých podmínkách projevily. Stěžují si na laxní přístup úřadů v domovských zemích, které je často nechávají napospas jejich osudu. Přesto je ale v jejich tvářích znatelný optimismus. Věří, že dlouhou cestu skrz celé Mexiko zvládnou a do vysněné Ameriky se dostanou.

Karavana je již druhou, která letos do USA z Hondurasu míří. Organizuje jí skupina, která si říká Pueblo Sin Fronteras (Lidé bez hranic). Jejím cílem je přilákat pozornost na situaci a nebezpečí, kterým musí migranti doma čelit. Karavana má zajistit větší bezpečí na cestě skrze Střední Ameriku, kde dochází k únosům pašeráky nebo drogovými gangy.

„Tenhle problém se nemůže řešit silou, musíme dodržovat lidská práva. Hlavní je vymýtit v těchto zemích hlad,“ prohlásil nově zvolený mexický prezident Manuel López Obrador, který do úřadu nastoupí 1. prosince. Dodal, že migrační krizi vyřeší nastartování ekonomického růstu v zemích, odkud uprchlíci vyšli. Až se ujme funkce, chce navrhnout USA, aby do zemí spolu s Kanadou a Mexikem investovaly více peněz.

Donald Trump má ale úplně jiné plány. Migrační karavanu označil za hrozbu pro národní bezpečnost. „Do karavany se přimíchali zločinci a neznámí lidé z Blízkého východu,“ napsal Trump na Twitter, ačkoliv není zřejmý zdroj jeho informací o blízkovýchodních osobách. Trump pohraniční stráži a armádě nařídil, aby zabránily mase lidí přejít hranici mezi Mexikem a Spojenými státy.

Americký prezident chce zároveň výrazně snížit objem peněz, které USA posílají do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru. Washington v současnosti posílá do Hondurasu přibližně 180 milionů dolarů (cca 4 miliardy korun). Sloužit mají na opatření bojující s chudobou a drogovými gangy. Pokud by Spojené státy pomoc skutečně osekaly, hrozilo by, že se situace v zemích ještě zhorší. Celá akce by tak mohla dopadnout dalšími migračními vlnami.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1