Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zvládne, co jiní nedokázali? Trump pomýšlí na mír mezi Izraelem a Palestinci

Zvládne, co jiní nedokázali? Trump pomýšlí na mír mezi Izraelem a Palestinci

Budoucí americký prezident chce ukončit desetiletí blízkovýchodního nepřátelství. Mluvil o tom v rozhovoru pro The New York Times. V tom, na který původně ani nechtěl přijít.

Donald Trump před sebe staví další z velkých cílů – chce ukončit hluboké nepřátelství mezi Izraelci a Palestinci. „Hrozně rád bych byl tím, kdo dosáhl míru mezi Izraelem a Palestinci. To by byl tak skvělý úspěch,“ uvedl Trump v rozhovoru. S dosažením tohoto cíle by mu prý mohl pomoci jeho zeť Jared Kushner, který pochází z ortodoxní židovské rodiny. K judaismu kvůli němu přestoupila i jeho žena, Trumpova dcera Ivanka.

Izraelsko-palestinské vztahy ale v posledních měsících procházejí dalším zhoršením. Jejich narovnání byl v minulosti příliš velký úkol pro celou řadu světových státníků.

Trump se dostal i k dalším tématům zahraniční politiky. „Sýrie, musíme ten problém vyřešit,“ uvedl v odpovědi na otázku týkající se situace v blízkovýchodní zemi zmítané několik let válkou. Podrobnosti ke svým plánům zvolený americký prezident nesdělil. Uvedl pouze to, že má na Sýrii „jiný názor než všichni ostatní“.

Jako o novém šéfovi Pentagonu Trump „vážně uvažuje“ o generálovi a bývalém veliteli ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku Mattisovi.

Donald Trump a James MattisDonald Trump a James Mattisautor: ČTK

Během sobotního setkání s ním se ho Trump prý zeptal na názor na waterboarding –výslechovou techniku, která simuluje topení a kterou CIA používala za éry prezidenta George Bushe mladšího. Trumpa prý překvapilo, když mu Mattis řekl, že není zastáncem této metody.

Napínavé Interview
Trump předem domluvené interview s novináři z The New York Times na poslední chvíli zrušil. Argumentoval tím, že se narychlo změnily dojednané podmínky. Redakce oponovala, že požadavky na úpravu vzešly od jeho týmu a že se o jeho rozhodnutí dozvěděla jen z tweetu. O několik hodin později Trumpův tým vyjádření korigoval a budoucí prezident nakonec za novináři dorazil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1