Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zvrat v boji o nezávislost? Kurdové vkládají naděje do miliardové dohody s ruským ropným gigantem

Zvrat v boji o nezávislost? Kurdové vkládají naděje do miliardové dohody s ruským ropným gigantem

Kurdové v Iráku si s velkou pompou minulý týden odhlasovali vytvoření samostatného státu. Přestože okolní země i světové velmoci jejich odtržení příliš nefandí, Kurdové mají v zádech pravděpodobně silnější podporu, než se zdálo. Přestože mezinárodní analytici varují, že osamostatnění Kurdistánu povede i kvůli výhružkám okolních států k jeho izolaci, Kurdové spoléhají na silného partnera, který by mohl jejich novému státu zajistit dostatečnou finanční vzpruhu, kterou potřebují. Jen týden před konáním referenda totiž podepsali dohodu za několik miliard s ruským ropným gigantem Rosněfť.

Sen o samostatnosti se iráckým Kurdům zdá už několik desetiletí. Až současný kurdský prezident Masúd Barzání ale umožnil svým obyvatelům, aby tento názor vyjádřili veřejně hlasováním v referendu. A výsledky potvrdily předpoklad: 93 % místních by nejradši žilo ve vlastním nezávislém státě.

Výsledky hlasování se ale nijak nelíbí sousedním státům, podle kterých by podobné změny narušily rovnováhu v regionu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan otevřeně hrozil Kurdům okamžitou invazí, irácká armáda vyjednává s kolegy z Íránu a plánují pravděpodobně odvetnou vojenskou operaci. Turecká hlava státu navíc Kurdům pohrozila, že zavře pozemní hranici a přiškrtí ventily ropovodů. Právě co se týče ropy, ale mají místní jiný plán.

Týden po referendu vychází najevo, že v Kurdistánu, na jehož území se nachází 40 % zásob iráckých ropných rezerv, se chce výrazněji angažovat ruský ropný gigant Rosněfť. Podle informací webu Vice největší ruská ropná společnost podepsala s Kurdy smlouvu jen týden před referendem 18. září. Rusko přitom ve sporu o samostatnost zůstávalo veřejně neutrální, podporovalo soudržnost Iráku i právo Kurdů na sebeurčení. Právě jejich finanční pobídky ale pravděpodobně přesvědčili kurdského prezidenta o tom, že uspořádat referendum má smysl.

„Z psychologického pohledu přišlo rozhodnutí Rosněfťu v pravý čas. Předpokládali jsme, že když uspořádáme referendum, všichni cizinci „opustí loď“ a Kurdistán se dostane do izolace a bude fungovat jako nějaký kvazi-stát. Ale s ropným gigantem za zády roste naše sebevědomí,“ uvedl mluvčí kurdské vlády Safeen Dizayee.

Rosněfť skutečně přišel v pravý čas. Kurdská autonomní oblast v Iráku nutně potřebuje peníze. Roky trvající konflikty se samozvaným Islámským státem (IS) i klesající cena ropy uvrhly lokální vládu do 20miliardového dluhu. Státní zaměstnanci v současnosti kvůli nedostatku financí dokonce dostávají jen 25 % svého původního platu.

Ruský ropný gigant v tomto roce už Kurdům přislíbil investice ve výši 4 miliard, což by značně rozpočtu prospělo. Zároveň údajně už zaplatil za dodávky ropy na tři roky dopředu. Právě z toho důvodu posílilo kurdské sebevědomí natolik, že se zřejmě Barzání rozhodl uspořádat referendum bez strachu z následné izolace.

Státníci z okolních států ale nevidí za podepsaným kontraktem jen snahu Rosněfťu ovládnout oblast. „Barzání si myslí, že mu smlouvy s ropnou společností zajistí ochranu. Předpokládá, že se tak dostane pod ochranu Ruska,“ uvedl člen Bagdádské bezpečnostní rady Saad Al-Muttalibi. Kurdský prezident si měl údajně přízeň Rosněfťu zajistit nabídkou výhodné ceny. Z nového partnerství státní ropné společnosti a oblasti snažící se o autonomii tak budou profitovat obě strany. Jak by se ale Rusko zachovalo v případě vojenské invaze do Kurdistánu, ať ze strany Turecka, nebo spojených sil Iráku a Íránu, není jasné.

Angažování Rosněfťu v Iráku je dle analytiků v souladu s dlouhodobým směřováním společnosti. „Firma chce získat pozice v místech jako je Venezuela nebo Kurdistán, aby těžila ze situace v oblastech, kde se západní společnosti bojí zapojovat,“ potvrdil byznys konzultant z Moskvy Chris Weafer. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1