Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zvrat ve vyšetřování masivního útoku hackerů: Ukrajinská policie kvůli jeho šíření obviní softwarovou firmu

Zvrat ve vyšetřování masivního útoku hackerů: Ukrajinská policie kvůli jeho šíření obviní softwarovou firmu

Ukrajinská policie chystá obvinění proti softwarové firmě MEDoc, která se minulý týden zřejmě stala nástrojem hackerů při kybernetickém útoku na Ukrajinu. Šéf zvláštního útvaru ukrajinské policie pro boj proti kybernetickým útokům plukovník Sergej Demyďuk dnes agentuře AP řekl, že společnost se sídlem v Kyjevě nereagovala na opakovaná varování o problémech se zabezpečením svého vybavení.

„Věděli o tom," uvedl Demyďuk. "Několikrát o tom byli informováni různými antivirovými firmami. (...) Za tuto nedbalost budou osoby v tomto případu čelit trestné odpovědnosti," dodal. Útok z 27. července zasáhl počítače v nejméně 65 zemích světa, přičemž odborníci na počítačovou bezpečnost virus poprvé zaznamenali u uživatelů softwaru MEDoc.

Společnost MEDoc - distributor stejnojmenného daňového softwaru – dříve jakýkoli podíl na rozšíření útoku popírala, nejnovější vývoj zatím nekomentovala. Podle vyšetřovatelů hackeři na její server pro aktualizace umístili škodlivý malware, který se pak s novou verzí softwaru dostal do počítačů po celém světě. Jednalo se o tzv. ransomware, který uzamkne napadené zařízení a za opětovný přístup k souborům požaduje výkupné.

Nejvíce byli zasaženy ukrajinské banky a podniky, které se z útoku v některých případech vzpamatovávají doteď, ovšem potížím se nevyhnuly ani zahraniční společnosti. Mezi postiženými byla dánská lodní společnost Maersk, francouzská banka BNP Paribas či americký potravinářský koncern Mondelez, který musel kvůli výpadku počítačů zastavit provoz ve své australské továrně na cukrovinky Cadbury.

Ukrajinské úřady za útok již minulé úterý obvinily Moskvu a její tajné služby, jejichž cílem prý bylo zničit důležitá data, narušit činnost institucí a vyvolat paniku. Útok byl podle ukrajinské tajné služby SBU předem dobře naplánovaný a spuštěný postupně v několika etapách. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov takováto obvinění odmítl jako „nepodložená".

Tomu, že nešlo o klasický útok ransomware, nasvědčují výroky počítačových odborníků, kteří poukázali na zvláštní způsob platby výkupného za dešifrování zablokovaných souborů a následné komunikace s hackery. Ti totiž oproti běžnému postupu zavedli jen jediné platební spojení a jako kontakt si zřídili e-mail u německého poskytovatele elektronické pošty Posteo.

Podle SBU měl styl útoku pouze vyvolat dojem, že cílem je obohacení pachatelů. "Ve skutečnosti ale virus skrývá rozsáhlý útok na Ukrajinu. Svědčí o tom nepřítomnost reálného mechanismu k získání vyžadovaných peněz," uvedla tajná služba.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1