Práce z domova je bezpochyby jedním z největších fenoménů uplynulého roku. Koronavirus někdejší spíše vzácný pracovní benefit proměnil v každodenní realitu mnoha zaměstnanců i podnikatelů a podle Michala Beňa z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích bude popularita home office ještě stoupat. „V Evropské unii je možno z domova dělat zhruba 35 procent profesí. A podle posledních výzkumů 22 procent lidí, kteří v současné době z domova pracují, by u toho rádo i zůstalo po koronavirové pandemii,“ popisuje situaci Beňo.
Home office – ještě před rokem touto dobou spíše vzácný firemní benefit, dnes už několik měsíců pro mnoho pracujících denní chleba. Koronavirová pandemie v loňském roce výrazně zahýbala podobou pracovního trhu a vychýlila jej právě směrem k práci z domova. „Před covidem oficiálně pracovalo v rámci Evropské unie z domova 5,4 procent lidí. V Česku pak jen 4,6 procent. Teď se ta procenta kompletně změnila,“ vysvětluje Michal Beňo z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, který se tématem e-workingu dlouhodobě zabývá.
Podle Beňa bude popularita
práce z domova i nadále stoupat a bude potřeba, aby na tento
trend evropské země reagovaly i legislativně. „Česko a obecně
země V4 reagují dosti pomalu. Když si vezmeme Rakousko, tak tam od
února platí zákon o práci z domu. Většina zemí nicméně
přijala jen ad hoc změny pro situaci v pandemii a nešly dál. To
se bude muset v budoucnu řešit,“ říká Beňo s tím, že zhruba
pětina lidí by chtěla u práce z domova zůstat i po pandemii, i
samotné firmy se mnohdy budou ubírat touto cestou. „Kdo si myslí,
že home office je něco jako dovolená, tak se plete. Musí mít svá
pravidla, stejně jako práce v kanceláři. Není to jen o nějakém
fantazírování o práci doma v pyžamu,“ uzavírá Beňo.
Jaký
má práce z domova dopad na produktivitu zaměstnanců? Proč o ní
možná trochu paradoxněji mají větší zájem lidé ze starší
generace a proč nemusí být vhodná pro generaci mladší?
Podívejte se na celý rozhovor.
