Některé formy hazardu jsou sice méně nebezpečné než jiné, o hodném a zlém hazardu ale mluvit nemůžeme, upozorňuje předseda spolku Občané proti hazardu Martin Svoboda. Na to, že existují různé typy hazardu, je podle něj nutno brát ohledy i při jeho regulaci v rámci uplatňování strategie harm reduction. „Je potřeba pokračovat se zákonnými úpravami, dvacet let tu nebyl hazard takřka nijak regulován. Teď už se tak děje, ale stále to není dokonalé,“ říká Svoboda s tím, že možný návrat výherních automatů do měst a obcí by byl cestou do pekel.
Hazard vždy měl a má ve společnosti své místo. To uznává i předseda spolku Občané proti hazardu Martin Svoboda, který ale jedním dechem dodává, že musí být jasně daná jeho míra. V Česku podle něj není dostatečná, byť v porovnání s minulostí jsme zaznamenali zlepšení.
Česko má podle Svobody rezervy i v rozlišování jednotlivých druhů hazardu podle jejich škodlivosti. „I na stíracích losech může být někdo závislý. Pravděpodobné je to ale málo, spíše se to děje u lidí, kteří hrají automaty, ruletu nebo sázejí, nedejbože live sázky, což už má atributy podobné automatům,“ vysvětluje Svoboda s tím, že například návrh na zvýšení zdanění stíracích losů a loterií šel zcela proti tomuto principu a je dobře, že nebyl schválen.
Z čeho má Svoboda
obavy je návrat automatového hazardu do měst, která si budou
chtít zaplnit výpadky v rozpočtech. „Je to cesta do pekel. Nikdy
tím reálně nedoženete finance, jen lidem z kapes
vyženete více peněz, než jich dostanete. A teď se toto bohužel
bude dít, návrat hazardu řeší například Český Krumlov,
Kladno nebo Chomutov. I hazardní lobby pojede ve městech na plné
obrátky,“ říká Svoboda.
Jaké kroky v regulaci
hazardu by mělo Česko podniknout? A jak by měl vypadat registr vyloučených hráčů?
Podívejte se na celý rozhovor.