Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uspěla s návrhem na založení sněmovní komise pro hybridní hrozby. Těmi podle ní nejsou jen dezinformace, ale například i kybernetické útoky a zahraniční investice. „Na investice musíme pohlížet i tak, zda s sebou nenesou bezpečnostní rozměr a vyhodnotit ho,“ vysvětluje Lanšádlová. Jak najít hranici mezi svobodou projevu a bojem s dezinformacemi? Jde získat zpět ztracenou důvěru těch, kteří již dezinformacím podlehli a sami je šíří? A kolika lidí v Česku se toto vůbec týká? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová se problematice hybridních hrozeb věnuje dlouhodobě. Nyní se jí podařilo prosadit ustavení sněmovní komise pro hybridní hrozby, kterou podpořili poslanci všech stran s výjimkou komunistů.
„Chtěli bychom analyzovat, co stát dělá pro to, aby byl odolnější vůči hybridním hrozbám. V Česku zatím nebyl orgán, který by se tím komplexně zabýval. Chceme vycházet ze zpráv našich zpravodajských služeb a z poznatků Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra, a přicházet s konkrétními návrhy pro zvýšení odolnosti,“ popisuje Langšádlová náplň činnosti nové komise.
