Praha bývá někdy nazývána matkou měst a kromě velkých příběhů se zde odehrál i nespočet těch zcela všedních. Novinář Dan Hrubý příběhy obyčejných lidí dlouhodobě shromažďuje a publikuje v rámci knižní série Pražské příběhy. Ty nejtemnější z nich vydal v knihách nazvaných Pražské mordy. „Každý může žít na pohled obyčejný život, ale vždy v něm zažije nějaký příběh, který za zaznamenání stojí. Často si to lidé ani neuvědomují,“ říká Hrubý v nové epizodě podcastu Maxim Pavla Vondráčka s tím, že líčení kriminálních příběhů se často poněkud rozchází s realitou. „Verbální paměť je strašně nepřesná a bohužel i naši kolegové novináři z přelomu 19. a 20. století si často pravdou dobrý příběh kazit nenechali,“ dodává Hrubý.
Podle Hrubého neplatí zažitá představa o tom, že by na sklonku existence Rakouska-Uherska byl život hezčí. „Někdy se zdá, jako by i ty vraždy byly takové poetičtější, ale ono to tak nebylo. Jejich krutost byla stejná, stejně jako bolest způsobená pozůstalým. Dokonce se k sobě tehdy lidé chovali mnohem hůř a alkohol byl pro ně naprostou metlou, co je likvidovala jako mor. Nebylo na tom nic krásného,“ popisuje Hrubý. „Tehdejší život, i na malebné Malé Straně, byl doslova každodenní boj. Při našich představách jde spíše jen o sentiment starých dobrých časů,“ dodává.
„Na těch příbězích mě nejvíce fascinuje, když se po letech nějak uzavírají, třeba se potkají potomci aktérů někde úplně jinde v úplně jiné konstelaci, nebo se do nějakého domu nastěhují potomci původních obyvatel. Život tak dostává pointy a ukazuje se, jak je Praha, Česko a vlastně celý svět malý,“ říká Hrubý.
Jak probíhá bádání nad pražskými příběhy a bez čeho se neobejde? Které pražské vraždy se výrazně zapsaly do dějin? A které světové osobnosti měly české kořeny? Podívejte se na celou epizodu.
