Tři dámy, které přijaly pozvání do podcastu PRÁVNIČKY, mají díky svým mediálním aktivitám možnost hovořit k veřejnosti, a to nejen té právní. Tvrdí, že sedět do noci v práci pro čím dál tím větší skupinu mladých právníků již není výhrou. Přesto se najdou tací, kteří v toxickém prostředí zůstávají roky.
Svatava Veverková je zakladatelka mediální platformy Právo21, která je oblíbená zejména mezi mladými právníky a studenty práv. Stejně jako řada dalších absolventů práv hledala, kde najde nejlepší uplatnění. „Zvažovala jsem, kterým směrem se vydám a zvítězila advokacie. Dává mi prostor pro vlastní realizaci, jsem obklopena lidmi s úžasnými nápady,“ říká v podcastu PRÁVNIČKY s tím, že se ráda vyjadřuje k různým otázkám. Přiznává také, že kolem sebe vidí řadu právníků, kteří jsou součástí toxického prostředí. „Je velké množství advokátních kanceláří, kde je normální, že koncipienti a studenti jsou v práci do půlnoci. Tento trend naštěstí už ustupuje,“ dodává.
Právníci mají podle Svatavy tendenci psát články příliš odborně. „Článek by měl být napsaný tak, aby se v něm čtenář neztratil. Mnohdy je jednodušší napsat článek s textací zákona, ale dobrý právník se pozná tak, že je schopný dát paragrafy do lidské řeči,“ dodává. S tím souhlasí také Taťána Lysková, redaktorka magazínu Forbes, která vystudovala práva a komunikační studia. „Snažím se najít rovnováhu mezi předáním faktických informací a čtivým článkem. Moje práce je o tom, aby čtenář nepoznal, že jsem vystudovaná právnička,“ říká.
Také Taťána se v kariéře dlouho hledala a až nyní se ve Forbesu cítí spokojená. „Když se mi dostane na stůl nový příběh, tak se těším až si ho lidé přečtou. Při své práci se setkávám se zajímavými lidmi,“ popisuje s tím, že aktuálně ji kariéra nejvíce táhne právě k novinařině, kde používá i znalost práva. V podcastu PRÁVNIČKY Taťána zmiňuje, že pro mnoho mladých právníků je výhodou, že je nikdo nezná a mohou dělat chyby. „To ale neplatí v médiích, tam si lidé chyb všímají a budou vám je vyčítat,“ říká a přiznává, že jí občas cílevědomost bere požitek ze zážitků. „Každý člověk by si také měl umět nastavit, co mu vyhovuje. Měli bychom umět přijmout fakt, že únava občas nepřijde ve vhodný moment. A v tu chvíli by se měl člověk zastavit,“ dodává.
Advokátka a bývalá šéfredaktorka portálu Právní prostor Klára Rücklová vždy věděla, že o právu chce nejen psát, ale také ho aplikovat. „Nebyla jsem si ale jistá, zda je advokacie to pravé. Nakonec jsem se v ní našla, protože jsem se chtěla setkávat s lidmi a být jim nápomocná,“ popisuje s tím, že občas, když jí zazvoní telefon a ozve se případ ex offo, není její práce procházka růžovým sadem. Přesto by neměnila. „Ráda si věci dopředu plánuji. Dobře o sobě vím, kdy podávám nejlepší výsledky a když jsem ve stresu, tak vím, že můj výkon není dobrý,“ přiznává. Klára v podcastu PRÁVNIČKY také tvrdí, že je toxická produktivita sebepožírající. „Záleží na tom, co dáváte kanceláři vy sami, pokud je potřeba zabrat. Někdy jdou ideály z vysoké školy směrem, že když půjdu do velké mezinárodní advokátní kanceláře a budu tam sedět do noci, tak jsem vyhrál. Ale myslím si, že to tak není,“ popisuje.
Jak podle Svatavy Veverkové, Taťány Lyskové a Kláry Rückové snáší právníci sebejisté a cílevědomé kolegyně? A jak se učí zvládat více úkolů najednou? Odpovídají v podcastu PRÁVNIČKY.
