Trump není rasista. Když se politická korektnost přežene, má opačný efekt, říká Kolář

Michal Půr, Jan Palička

12. 06. 2020 • 14:00

Vyhrocené demonstrace v USA, které vyvolala smrt George Floyda při zatýkání, mají podle bývalého českého velvyslance v USA a Rusku Petra Koláře reálný základ. Rasové problémy jsou podle něj v americké společnosti latentní, ale čas od času, většinou právě po smrtícím zákroku policisty, vyhřeznou na povrch. „Už se trochu zapomíná na to, že americká policie používá tyto metody obecně proti skoro každému. Takže to není nutně spojeno s rasismem, ale jde o něco, co je dlouhodobý problém, který se teď znovu otevřel,“ říká Kolář v rozhovoru s šéfredaktorem INFO.CZ Michalem Půrem.

 

Ke zlepšení by podle Koláře přispěl hlavně solidní trénink a výchova policistů. „V Americe je jedno, jakou máte barvu pleti, když vás policista zastaví, tak se nežertuje a nediskutuje, ale poslouchá. Jinak se můžete dostat do vážných problémů a riskujete i zastřelení,“ popisuje americkou realitu Kolář s tím, že na aktuální nepokoje nemusí být nutně nahlíženo z rasové perspektivy. „Od rasových bouří po zavraždění Martina Luthera Kinga se americká společnost nesmírně posunula. Je mnohem více vzdělaných Afroameričanů a Hispánců. Společnost se posouvá správným směrem, přesto je to ale pro řadu Američanů reálný problém, se kterým se vypořádávají každodenně,“ dodává Kolář.

Podle bývalého diplomata se rozdělení americké společnosti prohlubuje. „Působil jsem za dvou výrazných prezidentů – Bushe mladšího a Obamy – a měl jsem možnost to sledovat. Dříve to možná nebylo tak cítit, ale od toho Bushe to začalo být znát. Jen to nebylo rasové, spíše šlo o rozdělení mezi pravici a levici, radikálnější republikány a demokraty. Jde to napříč rodinami a vede to k tomu, že se lidé přestávají bavit, což neškodí jen Americe, ale celému Západu,“ míní Kolář. Amerika podle něj začíná být pohlcována svými vlastními problémy. „A co já si přeji ze všeho nejméně, je americký izolacionismus,“ dodává.

Podle Koláře je těžké odhadovat, zda současná situace pomůže, či naopak uškodí Donaldu Trumpovi, který letos na podzim obhajuje prezidentský mandát. Kolář má za to, že zcely reálné jsou obě možnosti. „Řada hlavně bílých Američanů v Trumpovi vidí někoho, kdo za ně zvedl pomyslný meč v boji proti přehnané politické korektnosti. Záleží ale na tom, jak kvalitní bude jeho oponent (demokrat Joe Biden - pozn. redakce) a jak s tím bude opozice pracovat. Prezident Nixon z rasového napětí v roce 1968 těžil, prohlásil se prezidentem práva a pořádku a navzdory očekáváním vyhrál ve volbách. Trump se to teď snaží zopakovat, zatím to ale dělá nešikovně. Ve finále záleží na tom, jak Joe Biden bude schopen uspět v debatách, na to tam lidé hodně slyší,“ popisuje Kolář, podle kterého ovšem Biden už nemá takovou jiskru jako v dobách, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy.

Politickou korektnost Kolář považuje za něco, co může přinést zcela opačný efekt. „Nesnáším fanatismus v jakékoliv podobě. V Americe, respektive na Západě jako takovém, je zakódován respekt k menšinám. To je něco, na čem si máme zakládat, ale ve chvíli, kdy to přeženeme a menšina začne agresivně uplatňovat svá práva na úkor práv většiny, začne ji umlčovat a říkat, co si smí a nesmí myslet, tak ta politická korektnost může mít úplně opačný efekt. Vede to k nárůstu populismu, xenofobie a extrémních názorů,“ upozorňuje Kolář. „Buďme korektní ve smyslu slušní, pojmenovávejme věci pravými jmény, ale nenechávejme si vytvářet umělé škatulky a šablony, do kterých nás nutí zapadnout, a když něco řeknete jinak, tak jste najednou pranýřován,“ vyzývá.

SDÍLET

Billboard-bottom-1