Íránu se nedá věřit, ale nepodceňujme ho. Jeho kroky jsou velmi promyšlené, říká Hybášková

Pavel Štrunc, Jan Palička

27. 01. 2020 • 08:00

Íránskému režimu se stále nedá věřit, ale také bychom ho neměli podceňovat, myslí si Jana Hybášková, která jako diplomatka nasbírala roky zkušeností mimo jiné v Kuvajtu a Iráku. „Nahlížet na Írán jako na nějaké šílené ajatolláhy a mully, kteří vidí jenom Alláha a nic jiného, je naprostý nesmysl.“ vysvětluje. Jak hodnotí události posledních týdnů, které eskalovaly po zabití Kásima Sulejmáního? A jak by měla postupovat Evropa, aby se nedopouštěla chyb, na které doplácí Spojené státy? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Před dvanácti lety Jana Hybášková jako tehdejší europoslankyně prohlásila, že íránskému režimu se nedá věřit, protože věřit můžeme jen někomu, kdo sdílí stejné hodnoty. Dnes z pozice bývalé velvyslankyně Evropské unie v Iráku na svém výroku v podstatě trvá s tím, že Íránu sice nemůžeme věřit, ale rozhodně ho nemůžeme podceňovat a léta vyjednávání o nukleárním programu ukázala, že s ním lze a mělo by se vyjednávat.

V souvislosti s lednovou eskalací napětí je podle Hybáškové obtížné říci, kdo by z destabilizace oblasti profitoval. „Platí zde ono známé rozděl a panuj, na tom se za uplynulých pět set let nic nezměnilo. Nějakým způsobem do toho zasahuje Rusko, nějakým způsobem, hlavně tedy finančně, je přítomna Čína a jde i o evropské bezpečnostní předpolí a evropské ambice. Těch faktorů je velmi mnoho,“ říká Hybášková s tím, že určitý problém by mohlo představovat Turecko se svými expanzivními sklony.

Zabití velitele elitních jednotek íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního Hybášková hodnotí jako smrt válečného zločince. „Dal přímé rozkazy k zabití stovek až tisíců příslušníků západních demokratických armád. Od svých iráckých přátel vím, že během velkých sunnitských demonstrací v Bagdádu to byl osobně Sulejmání, kdo se zúčastnil ostřelování vůdců těchto demonstrací. Nejsem soudce, ale z mého pohledu je válečný zločinec,“ říká a klade si otázku, zda je ale v silách světového společenství dostat v podobných případech dotyčné před mezinárodní tribunál.

Spojené státy Sulejmáního zabitím podle Hybáškové nejen nastartovaly nervozitu v oblasti, ale zároveň opět ukázaly nekonzistentnost svého přístupu. „Vždy jsem stála velmi blízko americké straně, ale dnes bych byla právě z důvodu konzistence americké zahraniční politiky opatrnější. Byla jsem v roce 2011 evropským velvyslancem v Bagdádu, v době kdy se Američané doslova vypařili. To je problém té oblasti – jednou přijdou, pak odejdou, pak zase přijdou a nedodělají práci, což je nesmírně nekonzistentní,“ popisuje Hybáškové své zkušenosti s americkou zahraniční politikou pro Blízký východ. „Nenapadám konkrétní kroky našich spojenců, kterými USA jsou a budou. Spíše bych kladla důraz na to, že umírněnější evropská diplomacie by měla působit směrem k daleko vyšší konzistenci a koherentnosti zahraniční politiky,“ uzavírá.

 

SDÍLET