Lidé absolutně netuší, jaký budou mít důchod. Spoléhat na stát nestačí, říká Nerudová

Pavel Štrunc, Jan Palička

12. 03. 2020 • 08:00

Český důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, varuje vedoucí Komise pro spravedlivé důchody a zároveň rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Alarmující je podle Nerudové také skutečnost, že řada lidí nemá představu, jak vysoký dostanou důchod. A místo spoření se spoléhají na stát. Jak by měla vypadat důchodová reforma? Kolik by si měl člověk odkládat? A jak se bude posouvat věk odchodu do důchodu? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Češi v sobě mají z dob komunismu zakořeněnou víru v to, že stát se o ně postará. Nemají pocit, že by se o sebe měli nějakým způsobem starat i sami, říká vedoucí Komise pro spravedlivé důchody a zároveň rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Problémem důchodového systému je podle ní i jeho složitost. Mnoho Čechů tak vůbec netuší, s jakým důchodem a kdy mohou počítat. „Celá řada lidí ve věku mezi čtyřiceti a padesáti lety nemá absolutně žádnou představu o tom, kolik bude činit jejich důchodový nárok. A nemáte-li absolutně žádnou představu, tak samozřejmě nejste nucen ke spoření, protože nevíte, jakou budete mít životní úroveň v důchodu,“ vysvětluje Nerudová.

Starší lidé si přitom podle ní spoří více než mladá generace, z níž si na stáří odkládá peníze jen naprosté minimum osob. „Je potřeba mladé přesvědčit, že je to nutnost,“ míní Nerudová.

Současnou podobu důchodového systému, který bez větších změn funguje již od roku 1994, považuje Nerudová stejně jako řada jiných odborníků za neudržitelnou. „Není to strašení lidí. Na důchody určitě vždy prostředky budou, problém ale je, že třeba nebude na jiné věci. Je to o prioritách na výdajové stránce státního rozpočtu,“ říká Nerudová s tím, že pokud by nedošlo ke zreformování systému, novým důchodcům by bylo potřeba krátit důchody oproti těm stávajícím o jedenáct procent.

„Česko má negativní zkušenost s důchodovou reformou a občané mají v tomto ohledu nízkou důvěru ve stát. Je potřeba přijít s řešením, které má širokou politickou shodu. Právě tento element tomu předchozímu pokusu chyběl. Shodli jsme se na tom, že není prostor na to prosazovat něco na sílu, musí to mít podporu napříč spektrem,“ komentuje nutnou reformu Nerudová.

Tématem je podle ní i zvyšování důchodového věku. Ten je sice nyní na pět let zafixován, čeká se ale debata o jeho zvýšení. „Obecně platí, že člověk by měl v důchodu prožít čtvrtinu života. S prodlužující se délkou dožití se prodlužuje i čas, který lidé v důchodu stráví. Logickým vyústěním je pak diskuse o zvyšování věku odchodu do důchodu,“ říká Nerudová.

Senioři budou podle ní v novém systému hrát významnou úlohu na trhu práce, byť ho bude potřeba těmto starším zaměstnancům přizpůsobit. Nerudová zároveň hovoří i o zavedení daňové progrese. „Model zdanění fyzických osob, tak jak je nastaven, má závažné společenské konsekvence – hlavní daňové břemeno nese střední třída. Zavedením rovné daně jsme rezignovali na přerozdělovací funkci daní. Jak rostou nerovnosti, je potřeba tuto funkci obnovit,“ míní Nerudová.

SDÍLET

Billboard-bottom-1