Volby 2019: Kandidáti do Evropského parlamentu | info.cz

Články odjinud

Známé tváře i nová jména. Kdo povede kandidátky stran ve volbách do europarlamentu?

Jediné celostátní volby, které v letošním roce proběhnou v Česku, budou volby do Evropského parlamentu. V ČR se uskuteční v pátek a sobotu 24. – 25. května. Politické strany nyní sestavují kandidátní listiny a vybírají svého lídra, který je do voleb povede. Hotové kandidátky musí strany odevzdat do 19. března. Redakce INFO.CZ připravila aktualizovaný přehled volebního lídrů hlavních politických stran.

ANO: Dita Charanzová

Dita Charanzová je poslankyní Evropského parlamentu od července 2014 a místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Od listopadu 2018 je místopředsedkyní evropské frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE). Jako lídra kandidátky hnutí ANO pro volby do EP ji podle médií preferuje předseda hnutí a premiér Andrej Babiš.

Charanzová pochází z diplomatické rodiny, její otec byl generálním konzulem ČR v Petrohradě. Vystudovala pražskou VŠE a diplomatickou školu v Madridu. Podílela se na přípravách České republiky na přistoupení k EU, v letech 2005 až 2009 působila na stálém zastoupení ČR při EU, kde mj. řídila tým odpovědný za obchodní a rozvojovou politiku. Během českého předsednictví EU předsedala výboru Rady EU pro obchodní politiku. Za svoje aktivity v zahraniční politice získala v březnu 2016 Cenu poslanců Evropského parlamentu.

ČSSD: Pavel Poc

Pavel Poc je poslancem Evropského parlamentu od července 2009. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1988). Po studiu pracoval v etologické laboratoři Fyziologického ústavu ČSAV, později jako městský ekolog a následně jako vedoucí odboru životního prostředí v Mariánských Lázních. V letech 1998-2002 byl místostarostou Mariánských Lázní. Členem ČSSD je od roku 1997, v letech 2005-2009 byl předsedou krajské organizace strany v Karlovarském kraji. Do Evropského parlamentu byl opět zvolen v roce 2014. Je místopředsedou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

KDU-ČSL: Pavel Svoboda

Pavel Svoboda je poslancem Evropského parlamentu od roku 2014 a je předsedou jeho právního výboru. Jako lídr lidovců pro letošní eurovolby byl vybrán již loni v květnu. Vystudoval Právnickou fakultu UK, kde vyučoval. Kariéru začal jako právník v Ochranném svazu autorském a poté ve vydavatelství Supraphon. V 90. letech absolvoval postgraduální studium evropského práva v Toulouse, od roku 1994 působí jako advokát. V letech 1996-1999 byl členem komise ministerstva spravedlnosti pro rekodifikaci autorského práva. V letech 2004-2006 byl náměstkem ministra zahraničí, v letech 2007-2009 pak stálým představitelem ČR u Rady Evropy. Od ledna do května 2009 byl ministrem bez portfeje ve vládě Mirka Topolánka. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1990; v letech 2009 až 2013 byl místopředsedou strany.

KSČM: Kateřina Konečná

Současnou europoslankyni do čela kandidátní listiny zvolilo v polovině loňského prosince širší vedení KSČM, v hlasování porazila dalšího europoslance Jaromíra Kohlíčka. V letech 2002-2014 byla poslankyní za Moravskoslezský kraj, od července 2014 je členkou Evropského parlamentu. V roce 2002 byla v 21 letech nemladší poslankyní, předloni ji o měsíc a půl překonal Dominik Feri z TOP 09. Od května do července 2004 již zasedala v Evropském parlamentu jako prozatímní poslankyně.

Vystudovala obor hospodářská politika a správa a obor veřejná správa na Masarykově univerzitě v Brně a obor veřejná správa na Vysoké škole finanční a správní v Praze. Členkou KSČM je od roku 2005, loni v dubnu byla zvolena místopředsedkyní strany, když neúspěšně kandidovala na funkci předsedkyně. Od října 2010 je také zastupitelkou Nového Jičína.

ODS: Jan Zahradil

Jan Zahradil je europoslancem od května 2004 a lídrem pro letošní evropské volby byl potvrzen už loni v prosinci. V březnu 2011 byl zvolen do čela Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a stal se prvním Čechem na takové pozici v Evropském parlamentu. Ve funkci byl do prosince 2011 a poté byl do roku 2014 místopředsedou ECR. Od roku 2010 je prezidentem celoevropské Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE) a loni v listopadu byl potvrzen jako vedoucí kandidát frakce ECR na post předsedy Evropské komise. V Evropském parlamentu je místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod.

Vystudoval obor technologie vody a životního prostředí na VŠCHT. Byl členem federálního parlamentu a po rozpadu Československa působil mimo jiné jako vedoucí zahraničního oddělení ODS (1993-1996), poradce premiéra Václava Klause pro zahraniční politiku (1995-1997) nebo vedoucí oddělení evropské integrace Úřadu vlády ČR (1997). V červnu 1998 byl zvolen do Sněmovny. Od roku 1991 je členem ODS. V letech 2002-2004 a 2014-2016 byl prvním místopředsedou ODS a v letech 2001-2002 místopředsedou ODS. Opakovaně byl stínovým ministrem zahraničí, v prosinci 2002 se ucházel o post předsedy ODS po Václavu Klausovi, skončil ale už v prvním kole. Vedl kandidátku ODS pro volby do EP v letech 2004 a 2009.

Piráti: Marcel Kolaja

Marcel Kolaja je softwarový odborník, který se zabývá svobodným softwarem a autorským právem na jednotném digitálním trhu. Lídrem pro volby do Evropského parlamentu byl potvrzen lednu 2019. Do eurovoleb již neúspěšně kandidoval z druhého místa za předsedou strany Ivanem Bartošem v roce 2014, kdy strana těsně nedosáhla potřebných pěti procent hlasů pro zisk mandátu.

Vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2010 až 2014 se ve straně věnoval zejména evropským a mezinárodním záležitostem, poté se jeho působnost přesunula na aktivity týkající se komunální politiky. Od srpna 2012 do května 2013 byl čtvrtým místopředsedou Pirátů. Od roku 2016 do 2018 byl předsedou spolku Otevřená města, na jehož založení pracoval. Jako europoslanec se chce zaměřit na digitální agendu, informační technologie a na ochranu práv spotřebitelů.

STAN: Stanislav Polčák

Stanislav Počák je europoslancem od července 2014. Lídrem pro letošní evropské volby byl potvrzen v prosinci loňského roku. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, od roku 2007 je advokátem. Od července 2004 do května 2005 vedl kancelář europoslance Tomáše Zatloukala (SNK ED). Od června 2005 do června 2007 byl poradcem europoslankyně Jany Hybáškové (SNK ED). Od listopadu 2002 do června 2009 byl místostarostou obce Vysoké Pole na Zlínsku. V letech 2010 až 2014 byl poslancem Parlamentu ČR. V minulosti byl členem strany SNK Evropští demokraté (SNK ED), v roce 2008 vstoupil do STAN, kde v letech 2014 až 2017 zastával funkci místopředsedy.

TOP 09: Jiří Pospíšil 

Jiří Pospíšil je europoslancem od července 2014 a od listopadu 2017 je předsedou TOP 09. Po absolvování Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (1999) začal pracovat jako advokátní koncipient. V roce 2002 byl poprvé zvolen za ODS do Sněmovny, v níž zasedal do června 2014, kdy se dostal do Evropského parlamentu. Pospíšil v minulosti zastával úřad ministra spravedlnosti, nejdříve v letech 2006 až 2009 v první a druhé vládě Mirka Topolánka (ODS), a poté opět mezi roky 2010 až 2012 v kabinetu Petra Nečase (ODS). 

Pospíšil byl v letech 2009 až 2010 děkanem právnické fakulty v Plzni a zasedal také v zastupitelstvu Plzeňského kraje, a to v letech 2000 až 2004 a 2012 až 2018. Byl členem ODA (1994 až 1998), v období 2010 až 2014 byl místopředsedou ODS. Členem TOP 09 se stal v říjnu 2017. 

Jiří Pospíšil je od loňského října pražským zastupitelem, ve volbách byl lídrem kandidátky koalice STAN a TOP 09. V posledních letech úzce spolupracuje s mecenáškou umění Medou Mládkovou, která stojí za Museem Kampa. Je mimo jiné předsedou správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových.

Zelení: Petr Štěpánek

Petr Štěpánek

je původním povoláním biolog a vysokoškolský pedagog. Od listopadu 2014 je starostou Prahy 4 a od ledna 2018 je předsedou Strany zelených. Štěpánek vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, poté studoval na Newyorské státní univerzitě a absolvoval postgraduální studium na Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Od roku 2002 let je zastupitelem Prahy 4, v letech 2006 až 2010 a znovu od roku 2014 je členem zastupitelstva hlavního města Prahy. 

Štěpánek byl v letech 2006 až 2009 pražským radním pro životní prostředí, energetiku a cyklodopravu, v letech 2007 až 2011 předsedal dozorčí radě Pražské vodohospodářská společnosti a byl místopředsedou dozorčí rady Pražských služeb. Členem Strany zelených je od roku 2003. 

„Osamělí střelci“

Do voleb do Evropského parlamentu by mohli promluvit i tito politici, kteří se rozhodli (nebo stále zvažují) jít do kampaně na vlastní pěst.

Jaromír Štětina

Europoslanec Jaromír Štětina na konci roku 2018 prohlásil, že se rozchází se stranou TOP 09, ze kterou byl v roce 2014 jako nestraník zvolen do Evropského parlamentu. Krátce na to na sociálních sítích oznámil, že do Evropského parlamentu bude kandidovat s vlastním hnutím Evropa společně. V rozhovoru pro INFO.CZ pak poodhalil další plány, např. že chce, aby s ním kandidovaly další významné osobnosti. V současné době hnutí sbírá 1000 podpisů, které jsou potřebné k jeho založení.

Pavel Telička

O založení vlastního hnutí nebo strany, se kterou by mohl kandidovat do jarních voleb do Evropského parlamentu, vážně uvažuje i europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. V rozhovoru pro INFO.CZ Telička mluvil o tom, na co se bude nové hnutí soustředit. Prozradil, že ambice nového hnutí či strany budou pravděpodobně sahat až za horizont eurovoleb. Pavel Telička je europoslancem od roku 2014, kdy jako nestraník vedl kandidátku hnutí ANO. S tím se však rozešel kvůli názorovým neshodám s jeho předsedou Andrejem Babišem.

Jaromír Soukup

Český mediální magnát v lednu 2019 oznámil, že vstupuje do politiky a zakládá novou politickou stranu List Jaromíra Soukupa. Soukup zatím nepotvrdil, zda bude s novou stranou kandidovat do voleb do Evropského parlamentu, avšak řada předních politologů tvrdí, že je to vysoce pravděpodobné. Odvolávají se při tom na charakter voleb.

Na koho sází strany pro evropské volby?  Seznam kandidátů naleznete i zde>>>

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud