Volby 2019: průzkumy před volbami do Evropského parlamentu | info.cz

Články odjinud

Kdo ovládne volby do Evropského parlamentu? Průzkumy favorizují ANO, Piráty a ODS

Stejně jako před parlamentními, senátními i prezidentskými volbami, tak i před volbami do Evropského parlamentu se objevují průzkumy, které předpovídají, která strana vyhraje. Data z průzkumů ze všech členských zemí Evropské unie publikuje pravidelně Eurobarometr, který shromažďuje evropská výzkumná šetření. Podle současných dat mají evropské volby v Česku, které se uskuteční 24. a 25. května 2019, jasného favorita.

Názory voličů zjišťují v Česku tři výzkumné agentury – Median, STEM a Kantar. Výzkumníci Eurobarometru následně z národních průzkumů udělají průměr, který prezentují jako předvolební predikci.

Do Evropského parlamentu se volí poměrným systémem. V jednotlivých zemích se nicméně volby liší, především tím, jaké množství hlasů je potřeba získat, aby strana dosáhla na mandát. V Česku se volby do europarlamentu podobají sněmovním volbám, tedy strana uspěje tehdy, pokud získá více než pět procent všech hlasů.

Volby 2019 – průzkumy k volbám do Evropského parlamentu

Podle aktuálních výsledků výzkumu by volby do europarlamentu – pokud by se konaly nyní – vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,6 %, což je o tři procenta více, než strana získala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Při posledních volbách do europarlamentu získalo hnutí ANO 16,13 % hlasů.

Do evropského parlamentu by se dle dat dostali také Piráti, kteří by dle predikce obdrželi 15 % hlasů, tedy o více než čtyři procenta více než při sněmovních volbách na podzim 2017. Při minulých evropských volbách v roce 2014 přitom Piráti získali pouze 4,78 % hlasů a do parlamentu se neprobojovali.

Třetí nejsilnější stranou je v současnosti dle průzkumu ODS, které by voliči dali 14 % hlasů. Ve sněmovních volbách 2017 získala strana 11,32 % hlasů a před pěti lety při volbách do europarlamentu ji podpořilo 7,67 % lidí.

Na čtvrté příčce by se dle dat umístilo hnutí SPD, které by obdrželo 7,5 % hlasů. Při volbách do Sněmovny dostala strana Tomia Okamury 10,64 % hlasů. Hnutí vzniklo v červnu 2015, takže předchozích voleb do Evropského parlamentu se strana neúčastnila.

Do europarlamentu by se měli dostat také komunisté s predikovanými 6,9 % hlasů, kteří při volbách do české Sněmovny získali 7,76 % hlasů a při posledních eurovolbách v roce 2014 10,98 % hlasů. Alespoň část křesel pro své zástupce by měla uhájit také ČSSD, které průzkumy přisuzují zisk 6,4 %. Ve sněmovních volbách strana získala 7,27 % hlasů a v minulých evropských volbách 14,17 %.

Podle predikce Eurobarometru by se do evropského parlamentu mohli dostat ještě dvě strany, a to STAN s předpokládaným ziskem 5,4 % (ve sněmovních volbách 2017 5,18 % hlasů, v eurovolbách 2014 v koalici s TOP 09 15,95 % hlasů) a KDU-ČSL, které by nyní podpořilo zhruba 5 % voličů (ve volbách do Sněmovny získali 5,8 % hlasů a v posledních eurovolbách 9,95 % hlasů).

Podle současných průzkumů by se do evropského parlamentu nyní nedostalo TOP 09, které má v současnosti v koalici se STAN čtyři europoslance, Svobodní se ziskem 1,5 % a Strana zelených s 0,7 % hlasů. Mezi nové české europoslance by se tak dostali nově Piráti a členové SPD, naopak by už mezi nimi nebyli zástupci TOP 09 a Svobodných.

Ohledně zveřejňování dat z předvolebních průzkumů existuje dlouhodobá neshoda právě proto, že ačkoli nemusí odpovídat skutečnosti, mohou ovlivnit velkou část voličů. Touto myšlenkou se zabývala například německá socioložka Elisabeth Noelle-Neumannová, která představila koncept takzvané spirály mlčení. Podle této teorie se většina lidí obává sociální izolace, do které by je mohl dovést názor odlišný od většinové společnosti. Z tohoto důvodu tato skupina lidí při volbách vybírá právě takové strany a kandidáty, kteří mají dle dostupných informací největší šanci na vítězství a odhlíží tak od vlastních preferencí. Dle většinového názoru (nebo přeneseně dle výsledků průzkumů) jsou tak postupně ostatní názory umlčovány a odsouvány čím dál více do pozadí bez ohledu na to, kolik by jinak měly reálných příznivců.

Volební účast – statistika

O výsledku voleb rozhoduje také volební účast. V historicky prvních českých volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 přišlo k urnám 28,32 % voličů. O pět let později v červenci 2009 vybralo své zástupce 28,22 % lidí a při posledních volbách v roce 2014 přišlo volit 18,2 % obyvatel. Největší zájem o evropské volby mají tradičně voliči v Praze, kde i při posledních volbách přišlo k urnám přes 25 % voličů.

Volební účast v jiných evropských zemích bývá zpravidla vyšší. Evropský průměr volební účasti byl v roce 2004 45,5 %, v roce 2009 43 % a při posledních volbách v roce 2014 v Evropě přišlo k urnám 42,5 % oprávněných voličů.

Po brexitu budou mít některé země více europoslanců. Česka se to ale netýká>>>

Výsledek eurovoleb? Nízká účast, vítězství Babiše, úspěch ODS a Pirátů, pláč některých stran>>>

Na koho sází strany pro evropské volby? Nechybí ani kontroverzní tváře>>>

Šizené potraviny Češi řeší víc než migranty. Co dalšího vyplývá z průzkumů>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud