Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bombový atentát na otce a matka v Playboyi. Le Penovou formovalo drsné dětství

Bombový atentát na otce a matka v Playboyi. Le Penovou formovalo drsné dětství

Je jednou z favoritek francouzských prezidentských voleb. Hlas jí právě teď odevzdávají miliony lidí. Jejího zvolení se však mnozí v Evropě děsí. Netají se totiž tím, že v případě vítězství vyvede svou zemi z Evropské unie. Marine Le Penová je další ženou, která může silně zahýbat světovým děním. Co předcházelo její úspěšné politické kariéře? 

Její kampaň často vzbuzuje v lidech rozpory. Stejně jako ona sama. Mnozí souhlasí s problémy, na které upozorňuje, ale nesdílejí pochopení pro její radikální řešení. Další by se s ní zřejmě pohádali o životní hodnoty, avšak uznávají její charisma. „S jejími názory se neztotožňuji, ale je to skutečná hvězda,“ prohlásí žena na jednom z jejích mítinků.

Marine Le Penová je osobnost, která si podmanila současný mediální prostor a útočí i na křeslo prezidentky jedné z evropských velmocí. Do politiky přitom zprvu nemířila, jak připomíná magazín časopisu The Economist. Mnohem aktivnější byla její sestra Marie-Caroline. Marine vystudovala práva a vrhla se do praxe.

„Byla velmi dobrou právničkou. Měla přesvědčení, odvahu a touhu vyhrávat,“ vzpomíná Gilbert Collard, právník, který zastupoval matku Le Penové v rozvodovém řízení.

Oběť jména

Jenže mladá Marine, která si vedle práce užívala i bouřilivého nočního života, se v prostředí soudů a advokátních kanceláří necítila dobře. Nedařilo se jí budovat klientelu. Nepomáhalo ani její jméno.

Otec Jean-Marie Le Pen neměl v Paříži dobrou pověst. Jako šéf krajně pravicové Národní fronty neváhal sáhnout k antisemitským prohlášením. Mezi smetánku francouzského hlavního města nikdy nezapadl. Když bylo Marine pouhých osm let, nastražil atentátník do domu Le Penových výbušninu. Zničil dvanáct bytů, ale jeho hlavní cíl přežil.

Le Penová později přiznala, že to byl jeden z momentů, který ji formoval. Stejně jako tvrdý rozvod jejích rodičů, který zažívala v pubertě, a v němž se její matka Pierrette snažila svého manžela pošpinit, jak se dalo. Za tím účelem nafotila například i fotky pro pánský magazín Playboy. Nebo nepatrná ponížení, kterým se Marine dostávalo ve škole. Pohrdání ze strany učitelů i chování rodičů některých jejích přátel, kteří dávali najevo, co si o politicky aktivní rodině myslí.

V tomto ohledu je Marine Le Penová v pozici, do které se mnoho politiků snaží více či méně úspěšně stylizovat. Outsideři, kteří se postavili předpokládanému osudu. Podobně je na tom například německá kancléřka Angela Merkelová, která se jako fyzička z bývalého Východního Německa prosadila do hlavní role v celém státu. Le Penová zase uspěla jako žena v konzervativní a patriarchálně založené straně.

Otce odepsala, teď ho může zastínit

Cestu do jejího čela jí otevřelo chybné rozhodnutí její starší sestry. Ta při stranickém rozkolu podpořila Bruna Megréta, jenž se postavil jejímu otci. S Megrétovou porážkou se z politiky vytratila. Naopak hvězda Marine začala stoupat. „Chtěla jsem dělat i jiné věci, ale politika je jako virus. Jakmile ho máte, nikdy se ho nezbavíte,“ prohlásila.

Svého otce později neváhala odepsat i ona. Když se dostala do čela strany, začala mírnit jeho antisemitskou rétoriku ve snaze partaj očistit a udělat volitelnější. Když nyní vystupuje proti muslimům, dává si pozor, aby zmínila, že nekritizuje islám, nýbrž islamismus.

Po otci zdědila Marine pragmatismus a schopnost číst vývoj ve společnosti. Zatímco Jean-Marie postavil hnutí na požadavku Páté republiky na silný stranický systém, jeho dcera nyní těží ze situace, kdy standardní strany oslabují a lidé jim přestávají věřit. Otázkou zůstává, jestli tato nedůvěra bude ambiciózní političce stačit na vítězství ve volbách. Toho její otec i přes nezpochybnitelný talent nedosáhl. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744