Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Její otec pomohl Putinovi na vrchol. Teď chce šéfa Kremlu sesadit a stát se prezidentkou

Její otec pomohl Putinovi na vrchol. Teď chce šéfa Kremlu sesadit a stát se prezidentkou

Novinářka, dcera vlivných rodičů a hvězda sociálních sítí – to je Xenija Sobčaková, která se chce v Rusku zapojit do boje o prezidentské křeslo. Její šance pravděpodobně nejsou příliš vysoké, někteří ale mluví o tom, že Sobčaková to dělá i kvůli dalšímu zviditelnění. V kampani se zaměřila na problematiku nerovnosti pohlaví i tabuizovaná témata jako Krym a vliv ortodoxní církve.

Sobčaková zahájila svoji kampaň vně Moskvy tento týden v městě Rostov na Donu na jihu Ruska. Celkem plánuje podobných návštěv až 50. Skutečně se registrovat do boje o prezidentský post ale možná stejně nezvládne. V Rusku je totiž nutné nasbírat 300 tisíc podpisů občanů společně s jejich osobními údaji. To je bez pomoci úřadů dle listu New York Times (NYT) takřka nemožné. Protikandidáty si tak Vladimir Putin „vybírá“ spíše sám.

36letá novinářka se poprvé začala výrazněji politicky angažovat po volbách 2012, kdy se účastnila protestů, které hlasování označovaly za zmanipulované. Později se stala televizní hvězdou a influencerkou, která má na instagramu 5,4 milionu sledujících. Její otec je bývalým starostou Petrohradu a býval také mentorem Vladimira Putina, kterého fakticky dostal do politiky.

Sobčaková na svých účtech na sociálních sítích propaguje designéry, návrháře i prodejce aut a lifestylové značky. Díky spolupráci má tak zřejmě zajímavý příjem i množství módních věcí. „Ano, miluji dobré oblečení a boty, ale zasloužila jsem si to,“ vysvětlila Sobčaková. Na rozdíl od dalšího prezidentského kandidáta Alexeje Navalného cestuje pouze první třídou. Na jedno setkání s občany přišla podle NYT o hodinu pozdě, protože se stavila u kadeřníka.

Právě Navalnyj se může zdát jejím největším soupeřem. Oba se totiž s podobným programem snaží oslovit voliče opozice. Sobčaková se ale brání, že její styl je jiný. „Pokud používáte radikální slogany, jen lidi více naštvete,“ obula se Sobčaková do Navalného, který pořádá protestní akce, na kterých často demonstranty zatýká policie. „Revoluce v Rusku bývají ještě horší než špatný car,“ dodala.

Sobčaková je první ženou po 13 letech, která oznámila záměr stát se prezidentkou. Ve svém programu akcentuje především rovnost pohlaví a upozorňuje na rozdílné mzdy mužů a žen, které se v Rusku liší až o 30 %. Zároveň ale prolomila dlouholeté tabu, když veřejně diskutovala o tom, kolik Rusko stojí anexe Krymu, jak velký a negativní vliv má ortodoxní církev na politiku nebo co dělat se zkorumpovanými soudy, vládním monopolem na zpravodajství a o existenci politických vězňů.

Přestože chce do kampaně zřejmě věnovat poměrně dost energie, zná Sobčaková své šance. „Samozřejmě, že chci být prezidentkou. V systému, který vytvořil sám Putin, může ale vyhrát pouze Putin. Jsem realistická ohledně toho, kdo se stane prezidentem,“ dodává kandidátka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1