Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Každý zná příběh Emmanuela Macrona. Kdo je ale tajemný partner Marine Le Penové?

Každý zná příběh Emmanuela Macrona. Kdo je ale tajemný partner Marine Le Penové?

V souvislosti s francouzskými prezidentskými volbami se upřela pozornost mimo politické otázky rovněž na osobní život obou kandidátů. Příběh o tom, kterak Emmanuela Macrona okouzlila jeho o 24 let starší učitelka na střední, unikl málokomu. Kdo je ale tajemný muž, který už deset let za všech okolností stojí po boku Marine Le Penové?

Jmenuje se Louis Aliot, je mu sedmačtyřicet let a partnerem šéfky Národní strany je už téměř deset let, ačkoliv před oltářem spolu nestanuli. Současně se angažuje v politice, stejně jako jeho vyvolená – pochopitelně v žádné jiné straně než té její, kde je dokonce místopředsedou. Národní frontu v regionu jihozápadní Francie reprezentuje jako poslanec Evropského parlamentu.

S výjimkou svých politických aktivit se ale na veřejnosti ukazuje nerad a lze očekávat, že se na tom nic nezmění ani v situaci, kdy by byla Marine Le Penová zvolena prezidentkou země galského kohouta. Na dotazy, zda se stane prvním „prvním mužem“ Francie, odpovídá, že nic takového nemá v plánu. Žerty si tropí rovněž z toho, že by se měl stěhovat do Elysejského paláce a šmahem to odmítá.

Nemůže přitom počítat ani s tím, že by se díky vztahu se šéfkou strany dostal do vlády. Marine Le Penová se v minulosti opakovaně vyjádřila ve smyslu, že ve vládě odmítá jakékoliv členy rodiny. Stejně tak se i Aliot brání obvinění, že by snad chtěl milostný vztah využít ke kariérnímu růstu. Jednoznačně uvedl, že bude sice „manžel“, ale nebude se nikterak zapojovat do státního dění.

Stejně tak hrál roli v prezidentské kampani Le Penové, ale nikdy jako její partner. Komentátor politického dění Olivier Rouquan vysvětlil deníku The Independent, že Aliotovy protesty proti vyobrazení sebe samého jako prvního muže jasně ukazují, že si především přeje být vnímán jako politik, bez ohledu na to, s kým sdílí soukromí. Politikem totiž byl dávno předtím, než se zakoukal do radikální kandidátky na hlavu Francie.

„Je jedním ze stranických místopředsedů, což není zanedbatelná úloha. Aliot chce pro sebe vybojovat uznání coby zvolený reprezentant strany, o to se chce zasadit svými politickými činy. S tím, jak je stále častěji vidět, začíná být poměrně důležitou politickou postavou,“ popisuje Rouquan.

„Neexistuje specifická role pro partnera hlavy státu ve Francii nebo minimálně neexistuje ve stejném slova smyslu, jako by tomu bylo třeba ve Spojených státech. Francouzská politická kultura je stále především patriarchální a Národní fronta zastává velice tradicionalistickou linii. Pro voliče nebude mít nikdy manžel prezidentky stejnou váhu jako první dáma,“ prohlásil politický komentátor.

A Louis Aliot jde ještě dále, jak vyplývá z vět, které pronesl a v knižní podobě je ve svém díle Les Couloirs de Madame zaznamenala Alix Bouilhaguetová. Druh šéfky Národní fronty se nechal slyšet, že voliči „nevybírají do Elysejského paláce pár. Vybírají muže nebo ženu. Jejich partneři by neměli do práce zasahovat, ani se stěhovat do Elysejského paláce,“ prohlásil místopředseda strany.

Právě jeho pozice uvnitř Národní fronty ale vyvolává pochybnosti, zda bude skutečně prakticky možné, aby se tak vlivný politik v případě vítězství Marine Le Penové ze dne na den stáhl z politiky a odjel „zpět do jižní Francie chytat ryby a plavit se na jachtě s přáteli,“ jak jeho plány v knize Hommes de … popisuje žurnalista Bérengére Bonte.

Louis Aliot je navíc Národní frontě věrný mnohem déle než Marine Le Penové, první mítink strany navštívil se svou matkou v roce 1998, když mu bylo devatenáct let. Jeho matka byla potomkem francouzských osadníků v Alžírsku, kteří museli zemi opustit poté, co vyhlásila nezávislost a vrátit se do Francie. Aliot následně přišel na svět jako rodák z Toulouse a má v genech pevně zakotvené zásady francouzského jihu.

Vystudovaný právník a vášnivý fanoušek rugby tak odmala vyrůstal v rodině, která se netajila melancholií po časech francouzské koloniální nadvlády. Řady členů Národní fronty rozšířil v dobách, kdy straně vládl Jean-Marie Le Pen, od rasistických a antisemitských výroků, s nimiž byla strana spjata v oněch dobách, se ale mezitím stačil distancovat.

Komentátoři politického dění se shodují, že to byl právě Aliot, který sehrál výraznou roli při oddémonizování strany poté, co ji po otci, který mimo jiné popíral holocaust, převzala Marine Le Penová. Současně jí nejspíše právě on pomohl postavit se definitivně na vlastní nohy a vymanit se ze silného vlivu svého otce.

Po spočtení druhého kola prezidentských voleb se tak otevírají před Francií dva zcela odlišné scénáře dalšího dění. Pokud by vyhrál Emmanuel Macron, je jisté, že by se objevil na schodech Elysejského paláce spolu se svou manželkou Brigitte, s níž by do budoucna tvořili nejspíš podobný prezidentský pár, jako tomu bylo v případě Baracka a Michelle Obamových.

V případě výhry Marine Le Penové by po schodech k rezidenci francouzských prezidentů s největší pravděpodobností stoupala pouze ona sama. Partneři by s největší pravděpodobností přísně oddělili život soukromý od toho pracovního. Setkávali by se tak pochopitelně nadále, ale ne tak, aby to mělo vliv na jejich politické funkce. Zatímco Marine se totiž uchází o prezidentský post, Louis má nejspíš téměř jistou funkci starosty sto dvacetitisícového Perpignanu v podhůří Pyrenejí, kde jeho už tak velká podpora nadále raketově roste.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744