Volby 2018 | 5 zajímavostí podzimních voleb: Peníze z internetu nebo změny na poslední chvíli | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

5 zajímavostí podzimních voleb: Peníze z internetu nebo změny na poslední chvíli

5 zajímavostí podzimních voleb: Peníze z internetu nebo změny na poslední chvíli

S úterní 16. hodinou vypršel politikům deadline pro podání kandidátek do komunálních a senátních voleb. Většina stran odtajnila své kandidáty už s předstihem, několik překvapení se ale přeci jen objevilo. INFO.CZ přináší přehled nejzajímavějších momentů podzimního klání.

1. Souboj prezidentských kandidátů

Trojka silných prezidentských kandidátů – Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer – se na podzim pokusí využívat nabytou popularitu ve volbách do Senátu. Všichni tři už během uplynulých měsíců mluvili. Za prioritní zmiňují například situaci okolo exekucí, s nimiž se potýká nezanedbatelná část Čechů. Přestože se jedná o výrazný problém především v regionech a na výběr byly obvody jako Chomutov, Teplice, Litoměřice nebo Náchod, neúspěšní prezidentští kandidáti chtějí získat hlasy voličů v Praze. Jednotlivé městské části si ale mezi sebou rozdělili.

Fischer se tak v Praze 12 utká například s exministrem financím Ivanem Pilným (ANO) nebo Martou Semelovou (KSČM). Drahoš má v Praze 14 konkurenci v podobě vědkyně a současné senátorky za ČSSD Evy Sykové nebo v dalším neúspěšném prezidentském kandidátovi Petru Hannigovi. Hilšer kandiduje v městské části Praha 2 stejně jako senátor Libor Michálek (Piráti) nebo sociolog a bývalý poslanec Ivan Gabal (SZ).

Všichni tři se profilují jako nezávislí kandidáti, Drahoš ovšem s podporou hned několika stran: TOP 09, KDU-ČSL, STAN a SZ.

2. Kde získat peníze na kampaň? Od lidí na internetu

Zásadní otázka, s níž se musí kandidáti do komunálních i senátních voleb vypořádat, zní: kde sehnat peníze kampaň. Zatímco například hnutí ANO chce do komunálních a senátních voleb investovat zhruba 150 milionů korun, jiní uchazeči operují s podstatně nižšími částkami. I ty získávají obtížně v případě, že za nimi nestojí velké politické strany ani významnější soukromí investoři.

Už zmiňovaný Hilšer se obrátil s žádostí o peníze na veřejnost, a to v rámci internetové crouwdfundingové platformy. Tu už delší dobu využívají k sehnání potřebných prostředků začínající podnikatelé nebo třeba umělci na své projekty. Prosba o podporu od politika je v tuzemském prostředí novinkou.

„Česká politika potřebuje změnu stylu. Už v prezidentské kampani jsem ukázal, že se politika dá dělat jinak – a také bez finančních skupin a lobbistů za zády. Chci v tom pokračovat a k tomu teď potřebuju vaši podporu,“ vyzýval neúspěšný prezidentský kandidát na internetové platformě. Na oplátku nabízel veřejné poděkování, pexesu nebo med z vlastního úlu.

Do této chvíle vybral téměř 318 tisíc korun.

3. Pouliční sběr podpisů

Na veřejnost se obrátil i poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský se svým sdružením Praha Sobě. To chce kandidovat jako spolek občanských kandidátu, pro vstup do voleb tedy muselo nasbírat podpisy sedmi procent obyvatel metropole, zhruba tedy 90 tisíc podpisů. V úterý předalo na magistrát ke kontrole archy s 97 095 podpisy.

Jak velká část z nich nebude uznána za platné, si není jisto ani sdružení samotné, pojistilo se tak záložním plánem. Současně podalo i kandidátku, na níž titíž lidé kandidují za hnutí Podporujeme občanskou kandidátku Praha Sobě, které je registrováno jako politická strana, a žádné podpisy Pražanů tedy nepotřebuje.

Čižinský, který se kvůli své kandidatuře mimochodem dostal do sporu se svou domovskou stranou KDU-ČSL, tvrdí, že nejde o podvod na voličích. Zákon o občanských kandidátkách je ale podle něj určen pro menší obce. Problém by mohl nastat třeba u podpisů od občanů EU, kteří v Praze žijí, a mají tak i možnost volit na komunální úrovni.

4. Babišovy změny na poslední chvíli

Velké strany začaly s kampaní do komunálních voleb už před časem, minimálně představily jedničky na kandidátkách. Hnutí ANO, pro které je zopakování vítězství v hlavním městem klíčové i z pohledu celostátní politiky, prožívá do jisté míry stejný vývoj jako před čtyřmi roky.

Už před několika měsíci si pražská organizace odsouhlasila kandidátku, do jejíhož čela postavila poslance a „bojovníka s bankovními poplatky“ Roberta Nachera. Konečné slovo má ale ve složení kandidátů šéf hnutí ANO. A ten se – zřejmě na základě výsledků průzkumů – rozhodl Nachera vyměnit za milionáře Petra Stuchlíka. Nacher se posunul na druhé místo, na třetím figuruje bývalý ministr financí Ivan Pilný.

Ke změnám ale došlo i na dalších místech. Z kandidátky například úplně vypadli současní radní Karel Grabein Procházka a Eva Kislingerová, předseda zastupitelského klubu ANO v Praze Michal Hašek a bývalý poslanec za ANO Matěj Fichtner.

5. Velké comebacky

V senátních volbách chce uspět i několik osobností, které mají v politickém světě za sebou dlouhou historii. Jako nezávislý kandidát bude v Ostravě usilovat o hlasy někdejší šéf soc.dem. a premiér Jiří Paroubek.

Kolem jeho kandidatury se přitom sporu uvnitř sociální demokracie. Zatímco v červnu předsednictvo partaje rozhodlo, že politika nepodpoří, současná dvojka ve vedení Jan Hamáček a Jiří Zimola se nyní postavila na Paroubkovu stranu.

Na poslední chvíli zveřejnil svou kandidaturu i bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath. O senátorské křeslo se uchází v Litoměřicích. Právě tam strávil dva roky ve vazební věznici. Zvolením by také nabyl imunitu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Komunální volby 2018

Termín Jak volit Volby do Senátu

5. a 6. října 2018 se uskuteční v Česku volby do obecních zastupitelstev. Primátory, starosty a radní budou Češi moci vybírat pouze v místě svého trvalého bydliště. Systém voličských průkazů v komunálních volbách nefunguje. 

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.