Články odjinud

ANO v některých městech dostane přes 30 procent, Piráti nemusí voliče mobilizovat, říká Prokop

ANO v některých městech dostane přes 30 procent, Piráti nemusí voliče mobilizovat, říká Prokop

Pět dnů před volbami zveřejňujeme obsáhlý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem z agentury Median, který detailně a na základě sociologických dat popisuje předvolební dynamiku v největších městech České republiky. Podle něj je už teď evidentní, že se bude lišit podpora hnutí ANO napříč regiony. Výsledek Pirátů bude záležet na tom, zda se jim podaří mobilizovat voliče, pokud jde o ODS, především o tu pražskou, Prokop se pozastavuje nad její finální fází kampaně. V rozhovoru popisuje také vyhlídky levice, a třeba v Praze je zrovna v růžových barvách nevidí.

Jaká je základní předvolební dynamika?

Dynamiku podpory jednotlivých stran lze usuzovat jen intuitivně, protože ve většině měst existuje jeden seriózní výzkum z přelomu srpna a září. Tedy ten od Medianu a TNS Kantar pro Českou televizi. V Praze ještě jeden od STEM/Marku, který až na dílčí rozdíly, jako je například podpora ČSSD, v zásadě strukturu síly stran potvrdil.

Problém komunálních voleb ve větších městech je, že mají účast mezi třiceti a pětačtyřiceti procenty, měsíc před volbami ji přitom nevylučuje a zvažuje okolo pětašedesátí až pětasedmdesáti procenty voličů. Není to chyba výběru respondentů nebo dotazování. Lidé prostě nedokážou říct, zda půjdou volit. Řada z nich odpadne, protože chybí mobilizační faktory z velkých voleb – tedy kromě billboardů i velká medializace, známé osobnosti, negativní volba, ekonomické a ideové štěpící linie, co zvednou z gauče i lidi, kteří s městem moc nežijí.

Když k nejistotě účasti přičteme to, že je jen třicet až čtyřicet procent lidí si měsíc před volbami jisto výběrem strany, navíc kandiduje řada lokálních subjektů, které voliči pořádně neznají, jsou ty volby dost neodhadnutelné. V roce 2014 jsme pro ČT naměřili Žít Brno potenciál okolo deseti procent, čemuž pár lidí nevěřilo, ale zcela to naplnili. U dalších lokálních stran v těchto klíčových týdnech voliči poznají, že jde o nekompetentní či nějak neprůhledné subjekty, a svůj potenciál naplní minimálně.      

Zajímavé jsou trendy a struktury podpory v jednotlivých městech. Třeba v Praze začalo hnutí ANO kampaň výrazně později než ODS a je možné, že se finální rozdíly nakonec sníží. Ale bude záležet na tom, jak dokáží mobilizovat voliče na sídlištích. Není totiž jedna Praha. Hnutí ANO obdrželo před čtyřmi lety v Praze dvaadvacet procent. V centrálních částech metropole ho volilo deset až patnáct procent lidí, avšak v některých sídlištních okrscích na Praze 4, Praze 11 či Černém mostě i třicet až čtyřicet procent.

Proto ty sousedské večeře na sídlištích, obrovská billboardová kampaň na výpadovkách na sídliště. Otázka je, zda tito voliči půjdou volit – často totiž chodí méně. Ilustrovat to lze na Praze 14. Tam byla minulé obecní volby účast okolo čtyřiceti až padesáti procenty ve vilových čtvrtích, v Kyjích a za rohem v sídlištích Černého mostu a Hloubětína ale jen dvacet až třicet procent. Je ale otázka, zda ty sousedské večeře tady lidi zvednou k urnám, což by asi ANO pomohlo, nebo se na nich jen navečeří.

Jak se liší podpora jednotlivých stran v Praze a jinde?

Tyto volby budou myslím první, kde bude regionální výsledek hnutí ANO hodně odlišný. Voliči už budou stranu hodnotit za to, co vykonala. Volební potenciál ANO v Ostravě je skoro dvojnásobný než v Praze. Takže by nebylo překvapení, kdyby se v Ostravě strana dostala strana nad třicet procent, zatímco v Praze by obdržela mezi patnácti a dvaceti procenty. Nicméně výzkum Medianu a TNS pro ČT probíhal majoritně na konci srpna. A hnutí ANO zahájilo třeba v Praze silnou kampaň až po něm.

Extrémně se liší i podpora KSČM, která by podle výzkumů mohla mít problémy v Praze a v Brně, v Ostravě naopak zůstává relativně silná. Zrcadlově se to samozřejmě týká i pravicových stran – v Praze sice TOP 09 v koalici se STAN a lidovci ve výzkumech příliš nenaplnila očekávání hlavního favorita, ale relativně silná bude. V Ostravě ani nekandiduje.

Existuje téma, které letošním volbám dominuje? Je to bezpečnost, bydlení nebo doprava? Jinak řečeno: na základě čeho se rozhodují voliči, co je podle vašich dat nejvíc trápí? A opět, jak se případně liší priority voličů v Praze a zbytku republiky?

Podle výzkumů Medianu a TNS zveřejňovaných v debatách ČT je to v Praze a v Brně primárně doprava a bydlení. V Ostravě to je mnohem více životní prostředí – tedy znečištění vzduchu, kontaminace půdy a vody průmyslem apod. A také pořád věci jako nezaměstnanost, kriminalita, drogy a soužití s menšinami. Lze ale sledovat, že tyto problémy související se sociálně vyloučenými lokalitami v Ostravě spíše ustupují, a do popředí se dostává právě životní prostředí a i problémy bohatších velkoměst – tedy právě to bydlení a doprava.

V Praze je opravdu extrémní problém bydlení. Ceny bytů vzrostly podle odhadů meziročně asi o čtvrtinu, ceny nájmů o šestinu. Pražané už v roce 2016 dávali za bydlení čtyřiadvacet procent svého rozpočtu, zatímco ve zbytku republiky to bylo okolo dvaceti procent. Což redukuje rozdíl ve vyšších příjmech domácností v metropoli asi o třetinu. A za poslední dva roky se to dále posunulo. Projevuje se to do dalších problémů – Praha má málo bytů pro sociální a podporované bydlení, nedostatek bytů může dlouhodobě zvyšovat nutnost dojezdů za prací ze Středočeského kraje a tedy i zácpy.

Všechny strany se na toto téma zaměřují, byť akcentují jiné typy řešení - zjednodušení stavebních řízení, opravu nevyužívaných bytů či zdanění jejich nevyužívání, regulace AirB´n´B, výstavbu levnějších bytů, či trochu zvláštní nápad ručení za hypotéky, které ale stát už dnes podporuje odpisy, přitom nárůst hypoték musí na druhé straně regulovat ČNB.

Z potenciálů, které agentury Median a TNS zveřejnily na základě šetření pro Českou televizi, se mi situace jeví tak, že hnutí ANO už nemá kam expandovat, hranice třiceti procent se zdá být maximem. Je to tak a proč?

Tak jednoznačně bych to neřekl. Myslím, že budou města, kde se dostanou nad třicet procent. To se může stát tam, kde se ANO chovalo nějak obstojně v zastupitelstvu a při řízení města, je zde oslabená ČSSD (tedy pořád největší konkurent v populaci nad šedesát let), a zároveň zde nejsou silní Piráti a lokální strany, které hnutí ANO ubírají hlasy v populaci mladší. Ostrava je toho příkladem, ale jistě budou existovat další podobné lokality.
 
Ve všech velkých městech jdou nahoru Piráti a ODS. Jaké jsou jejich pevná jádra voličů, kdo je volí a koho tito voliči volili minule?

Piráti jsou dneska v celostátním modelu nejsilnější stranou mezi lidmi do pětatřiceti let. Jejich problém je v účasti – protože už mají vzdělanější skupinu voličů v mladším středním věku, na které je spoleh, ale pro výraznější úspěch musí taky mobilizovat lidi mezi osmnácti a devětadvaceti lety. Což je v obecních volbách nejisté.

ODS se celkově s posilováním v posledních třech letech etablovala mezi voliče střední generace (průměrný věk jejího voliče je asi 46 let) a voliče s vyššími příjmy (má nejvíce voličů s čistým příjmem nad dvacet tisíc). To je docela dobrá pozice pro volby třeba v Praze a v Brně. Myslím, že i první fáze pražské kampaně tomu odpovídala – byla stylově moderní, postavená na kompetencích lídra Bohuslava Svobody a zprávě, že straně mohou její bývalí voliči opět věřit. Ale teď pro mne trochu nepochopitelně přesunula těžiště do sloganů proti anarchii, proti bezdomovcům v tramvajích.

Toto autoritářství sice části lidí imponuje - ale jejich účast u komunálních voleb není úplně jistá a vzdělanější metropolitní lidi může odradit. Zároveň má ODS skoro zelené plakáty pro občanskou společnost a pro regulaci Airbnb. Toho se asi týkal i z hlediska pravicové strany dost překvapivý plakát „proti podnikavcům v turismu“. Přijde mi to dost matoucí a uvidíme, zda tím neriskují image „čitelné strany“ a vítězství, které bylo v Praze docela reálné.

TOP 09, lidovci a Starostové jdou v Praze do voleb společně. Jak se jim tento postup vyplácí a kde spatřujete strop jejich možného zisku?

Všechny tyto strany se celostátně pohybují okolo pěti procent a i v komunálu by byla samostatná kandidatura často riziková. Od roku 2014 počet koalic celkově výrazně narostl – a to právě díky častým koalicím na té středopravé straně spektra. Naopak hnutí ANO, ČSSD a KŠCM kandidují pořád majoritně sami a drží si svojí značku.  

Jinak je tomu v Brně, kde jdou prakticky všechny strany (včetně KDU-ČSL, TOP 09, STAN) do voleb samostatně. Dominovat budou – zdá se – ODS a hnutí ANO. Zbytek bude roztříštěný a tudíž těžko odhadnutelný…

Potenciál dostat se do zastupitelstva mají v Brně všichni. Ale na druhou stranu je hodně pravděpodobné, že všem se ho nepodaří naplnit, protože jejich voliči se částečně překrývají. Těžší to asi bude mít STAN či TOP 09.  

Velkým otazníkem je v Brně výsledek Žít Brno a Zelených. Jaká jsou pevná jádra těchto stran, kdo je volí a jak vidíte jejich šance?

Ta scéna v Brně je dost rozdrobená. Zatímco v Praze má podle výzkumu pro Českou televizi reálnou šanci na vstup do zastupitelstva asi deset stran a u dalších je dost hypotetická, v Brně se nedá vyloučit úspěch čtrnácti až patnácti subjektů. Samozřejmě neuspějí všechny a může se stát, že někdo svojí podporu koncentruje. Ale jeden z reálných scénářů je, že na dvouciferný výsledek se dostanou jen třeba tři subjekty. A okolo 10 stran získá 3-10 procent, přičemž okolo pěti jich bude namačkaných v tom kritickém intervalu tří až šesti procent. Může se to týkat i těch stran, na které se ptáte. Ale potenciál mají až okolo deseti procent – můžou uspět, když se jim povede poslední týden a mobilizují voliče v jinak omezené účasti.

Dalším tématem je krajní pravice. Ve všech městech má nemalé šance uspět SPD. V Brně se k tomu přidává spolek Slušní lidé… Odkud k nim přicházejí voliči a kde spatřujete jejich realistický výsledek?

Šance SPD jsou určitě vyšší v Brně a v Ostravě, kde má potenciál bojovat o zisky i výrazně nad pěti procenty. Samozřejmě je to strana, která může být poškozena výpadkem volební účasti – hodně jí preferují lidé středního věku s nižším vzděláním, kteří se navíc často orientují na celostátní témata jako je migrace a obecně souboj s out-groups – tedy se skupinami, které stojí mimo iluzorní „běžný lid“ a údajně mu škodí.

Slušní lidé ve výzkumech moc nerezonovali. Potenciál měli kolem 6,5 procent, což je výrazně méně než třeba SPD. Samozřejmě lze hypotetizovat, že mají tzv. shy voters, tedy voliče, kteří se bojí přiznat volbu strany. Ale to se myslím často přeceňuje – třeba kontroverzní SPD měla ve výzkumech před sněmovními volbami více, než nakonec získala.    

Možná vůbec nejzlomovějším momentem letošních voleb bude výsledek levice, tedy ČSSD a KSČM. Skoro to vypadá na konec levice v Čechách, obě levicové formace mohou z některých magistrátů velkých měst vypadnout. Jak si to vysvětlujete a jak jejich výsledek odhadujete?

Tak dlouhodobě se i do komunální politiky projevuje posun hnutí ANO mezí starší voliče. V celostátních datech má Babišovo hnutí podporu okolo čtyřiceti až padesáti procent seniorů. To se projevuje i do komunálních voleb. Navíc česká levice byla stranou spíše celostátních řešení a regionální politikou si ČSSD leckde spíše kazila pověst. V krajských volbách ji třeba voliči výrazně potrestali za činnost v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, zatímco na méně problémové Vysočině či Pardubicku tolik neztrácela.   

Zisk levice ale bude dost záviset na konečné struktuře volební účasti. Přitom je třeba říct, že se v ní trochu požírají dva trendy – více volit chtějí starší lidé (což sedí levici) a více vzdělaní lidé (což spíše sedí středu a pravici). Který z nich převáží, když se účast propadne z těch pětašedesáti až sedmdesáti procent zvažujících na pětatřicet až pětačtyřicet reálných účastníků, nejde ještě s jistotou říct.

Zajímavé ale je, že kampaně a diskuse se hodně zaměřují na témata, o nichž jde spíše mladší a střední generaci – tedy na dopravu a bydlení. Obecně sice samozřejmě nižší účast svědčí spíše KSČM, která má loajální, ačkoli již velmi malé jádro voličů. Ale pokud by tato kampaň mobilizovala velkoměstské voliče v aktivním věku, tak by jí to asi nepomohlo.

ČSSD má podle výzkumu pro ČT v Praze potenciál okolo devíti procent. Avšak její pravděpodobný zisk je níže a ani její vypadnutí z magistrátu nelze vyloučit. V Brně a Ostravě bych to tak zle ale neviděl, přestože že platí, že doby někdejší dominance jsou i tam dávno pryč. Vlastně suma zisků ČSSD a ANO bude asi dost kopírovat sílu ČSSD v těchto městech v nejlepších letech.

KSČM bude v Praze i v Brně asi bojovat o vstup do zastupitelstva – v obou městech má potenciál šest procent plus minus statistická chyba. V omezené účasti ho mohou někde naplnit. Problém je, že ta rovnice nízká účast, rovná se silní komunisté, v obecních volbách ve velkých městech ne vždy nefungovala. Když vezmeme výsledky posledních tří voleb, tak komunisté v Praze a Brně dostávají v průměru 90 % svého zisku z předešlých sněmovních voleb v daném městě, ačkoli je výrazně nižší účast.

A ve sněmovních volbách 2017 už ve dvou největších městech dostali jen okolo pěti procent. Avšak v Ostravě mají pořád potenciál až patnáct procent a bodovat tam určitě budou.

Online výsledky voleb můžete sledovat zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek