Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bezplatná MHD v Praze je populistický experiment. Jde o slepou uličku s nejistým financováním

Bezplatná MHD v Praze je populistický experiment. Jde o slepou uličku s nejistým financováním

Městská hromadná doprava by v Praze měla být pro rezidenty zdarma, tvrdí před komunálními volbami Jakub Landovský, kandidát ČSSD na primátora. Sociální demokraté argumentují, že podobný model funguje v estonském Tallinnu nebo některých menších českých či německých městech. Zatím ale nedokáží věrohodně vysvětlit, jak by vykryli asi čtyřmiliardový výpadek příjmů z prodeje jízdného. 

Jako první s tímto konceptem přišel Řím. Tam na začátku 70. let minulého století zkoušeli, jestli se jim pomocí bezplatné MHD podaří dostat řidiče z jejich aut .Italská metropole tehdy trpěla dopravními zácpami a znečištěním ovzduší. Experiment se ale neosvědčil, už v létě 1972 se poplatky za lístek veřejné dopravy vrátily. Podobný příběh si v následujících letech prožila i další světová města, třeba americký Denver nebo Austin.

Pražští sociální demokraté na tato selhání nedbají. Věří, že se jim podaří v české metropoli projekt bezplatné MHD nastartovat a argumentují úspěšnými příklady především z estonského Tallinnu. Tam byly lístky na hromadnou dopravu definitivně skartovány v roce 2013 a od té doby jezdí rezidenti zdarma.

Odborníci a političtí oponenti ale upozorňují, že projekt MHD zdarma je jen populistický experiment, který má několik podstatných „ale“. V Estonsku se například opravdu šeredně přepočítali ti, kdo čekali, že změna obyvatele motivuje k výměně automobilu za tramvaj. Podle studie zpracované švédským Královským technologickým institutem se totiž poptávka po MHD zvýšila o pouhé jedno procento, a to navzdory tomu, že počet obyvatel metropole se zvyšoval oproti dřívějšku trojnásobným tempem. Studie navíc potvrdila i to, co bylo známo dříve: přednost bezplatné dopravě dali namísto řidičů spíše ti, kteří do té doby chodili pěšky. 

Hlavní argument kritiků – a současně i slabina plánu sociálních demokratů – je tradiční otázka: „Kdo to zaplatí?!"

Dnes pražský Dopravní podnik z prodeje jízdného získává asi čtyři miliardy korun, čtvrtinu svého rozpočtu. Zbylé tři čtvrtiny podniku posílá město, které tak jízdné ze 75 procent dotuje. Podle plánu ČSSD mají zmíněné čtyři miliardy korun vykrýt daně, které zaplatí 100 tisíc občanů, jenž v Praze sice žijí, ale nemají zde nahlášený trvalý pobyt. Přesnější výpočty ale sociální demokraté nemají, opírají se o „kvalifikované odhady“, jak uvedl lídr strany v pražských volbách Jakub Landovský na předvolební debatě, kterou spoluorganizovala Česko-německá obchodní a průmyslová komora.

„My jsme ovšem tato čísla propočítávali s ekonomy a podle našich odhadů tato čísla jednoduše nevycházejí. Stačit to nebude,“ argumentuje pro Seznam Zprávy lídr TOP 09 Jiří Pospíšil s tím, že i hypoteticky 100 tisíc přihlášených lidí by na daních přineslo Praze pouze jednu miliardu ročně.

Případ belgického Hasseltu navíc ukazuje, že nemusí jít o konečnou částku. Toto osmdesátitisícové město u hranic s Nizozemskem zavedlo hromadnou dopravu zdarma v roce 1997 a tehdy je náklady vyšly na necelý milion eur ročně. Po deseti letech provozu však kvůli nárůstu cestujících a linek byly náklady téměř čtyřnásobné, bezmála 3,5 milionu eur. V roce 2013 muselo město z úsporných důvodů od bezplatné hromadné dopravy upustit.

V Česku s bezplatnou MHD experimentovaly například Třeboň a Přelouč. Od roku 2011 funguje ve Frýdku-Místku a několik dalších měst jako třeba Strakonice nebo Lovosice ji zavedlo letos.

Bezplatnou hromadnou dopravu v Praze zpochybňují nejen političtí soupeři ČSSD, ale i odborníci. „Svaz průmyslu to odmítá,“ říká pro INFO.CZ prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Měli bychom se nyní soustředit na investice do modernizace, například zavádění wi-fi, klimatizací nebo rozšiřování metra. Diskuze o tom, že jízdné bude zadarmo, je čistě politická předvolební kampaň. Hromadná doprava v Praze je na špičkové úrovni a učí se od nás celý svět.“ 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek