Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česku chybí političky. Pokračování minulého režimu, kdy vládl obraz silných mužů, říká politoložka

Boj o hlasy voličů vrcholí. Kandidáti na primátory, starosty i senátory v předvolebních klipech neváhají vylézat z popelnic nebo tančit městem. I mezi bizarními politickými protestsongy ale chybí ty, ve kterých by účinkovaly v hlavní roli ženy. Těch je v české politice stále málo. Data ukazují, že ženy se lépe dokáží prosadit spíše v komunální politice menších měst a obcí. Ve třech největších městech kandiduje do zastupitelstev nejméně žen za ODS a Piráty. Nejvíc kandidátek nabízí voličům sociální demokraté a hnutí ANO.

„Politické prostředí mnoha ženám nevyhovuje. Současný stav je pouze pokračováním minulého režimu, ve kterém převládal obraz silných mužů, kteří by měli rozhodovat, a pro ženy v něm není místo. Podle mě mnoho žen do tohoto prostředí ani nechce, protože je ničím neláká a neinspiruje,“ vysvětluje pro INFO.CZ politoložka Vladimíra Dvořáková. A data její výrok potvrzují.

Primátorky jsou vzácným úkazem. Ženy zastávají spíše místa řadových zastupitelek

Co se týče komunální politiky v největších městech, ženy se do vedení krajských měst dostávají velice zřídka. Od roku 1990 se ve třinácti českých krajských městech vystřídalo celkem 93 primátorů, z toho jen devět žen. Ty tak byly na zmíněném postu zastoupeny v necelých 10 % případů. Ostravu, Olomouc nebo Plzeň například za posledních téměř třicet let vedli pouze muži. V Pardubicích se naopak stihly ve stejném období vlády nad městem ujmout hned dvě ženy.

Dle dat Českého statistického úřadu, která zpracovala iniciativa Fórum 50 %, byl podíl žen v obecních zastupitelstvech po posledních komunálních volbách v roce 2014 27,1 %. Obecně se ženám daří prosazovat v menších městech a vesnicích. V takzvaných obcích I. typu tvoří 27,6 % zastupitelek, zatímco ve statutárních městech 22,5 %. Situace žen v politice se nicméně pomalu lepší, což ukázal i výsledek parlamentních voleb. Loni na podzim se do sněmovny probojovalo 44 žen, což je o 5 více než při posledních volbách v roce 2013. Stále přesto tvoří podobně jako v zastupitelstvech 22 % všech poslanců.

„Vidím pozitivní změnu u některých nových stran, které naopak prezentují, že spolupráce mužů a žen je naprosto přirozená, tak jako to funguje kdekoli jinde. Není většinou jejich cílem někam cíleně cpát ženy, ale mají mezi sebou schopné političky, které berou rovnocenně, takže nemají problém se dostávat na kandidátky,“ dodává Dvořáková.

„Češi chtějí naslouchat spíše vulgaritám a primitivním sloganům“. O změnu by se měli pokusit sami voliči

Z pozitivního vývoje se naopak vyjímají letošní prezidentské volby. Mezi devíti kandidáty, kteří se chtěli dostat na Hrad, se neobjevila ani jedna žena. Při první přímé volbě v roce 2013 to zkoušely tři. „Znovu bych do toho nešla. Opět jsem si ověřila, že společnost chce silné, a řekla bych i prostořeké muže. Myslím, že Češi v současnosti na ženu-prezidentku připraveni nejsou. Lidé nyní naslouchají spíše vulgaritám a primitivním sloganům než uvážlivosti a solidaritě,“ uvedla v lednovém rozhovoru pro INFO.CZ kandidátka z roku 2013 Táňa Fischerová. Řekla také, že jednou z hlavních překážek pro političky je úspěšné skloubení rodinného a profesního života.

„Strany by měly vytvářet vhodné podmínky pro to, aby se ženy mohly na politice podílet. Překážkou je například i čas schůzí, které bývají brzo ráno, nebo pozdě večer, když se ženy většinou musí postarat o děti,“ doplňuje Dvořáková. Kvóty, které by určovaly, kolik žen by se mělo na vládnutí podílet, ale nedoporučuje. „Ač kvóty ráda nemám, nemyslím, že by to byl nepřijatelný krok. Třeba v Latinské Americe se díky tomu povedlo značně zvýšit počet žen v politice. Byla bych ale radši, kdyby na změně pracovali sami voliči, kteří nebudou volit strany, které na předních pozicích nemají ženy,“ dodává politoložka.

Nejmenší šanci ženám dávají ODS a Piráti

A jak to vypadá před současnými komunálními volbami? Do zastupitelstva Prahy kandiduje celkem 29 subjektů. Dvacet z nich má na jednom ze tří prvních míst alespoň jednu ženu. Přímo v čele kandidátky je má KSČM, Jauner Československo 2018 a hnutí S.O.S ZA PRÁVA ZVÍŘAT, která má zároveň také největší zastoupení žen na kandidátce – 71 %. Číslo jedna má žena také na kandidátní listině nezávislých kandidátů. Hnutí ANO, Piráti, SPD a dalších šest stran ženu na prvních třech pozicích nemají. Celkově nejmenší podíl žen na pražské kandidátce má ODS (11 %) a Piráti (17 %).

Brně se o přízeň voličů uchází celkem 22 subjektů. 15 z nich má alespoň na jednom ze tří prvních míst ženu. Bez žen na horních příčkách se „obešla“ ČSSD, KDU-ČSL, BRNO PLUS a další čtyři strany. Naopak političku mají na prvním místě ODS, Zelení, Žít Brno, Starostové a nezávislí, Moravané, Nezávislí kandidáti a Zvířata jsou můj život. Obecně největší zastoupení žen ve volbách má – pokud vynecháme strany do pěti členů – hnutí Brněnští senioři (60 % žen). Nejméně pak mají Sportovci (12 %) a ODS s podporou Svobodných (16 %).

Také ve třetím největším českém městě je situace podobná. V Ostravě kandiduje celkem 15 subjektů, 11 z nich má na prvních třech příčkách minimálně jednu ženu. Na vrchol kandidátky se ženy dostaly v případě strany Jauner Československo 2018, která má ovšem jen jedinou kandidátku, a v případě hnutí LEČO – Lepší a čistá Ostrava. Bez žen na prvních pozicích jsou ODS, Starostové a nezávislí, Dobrá volba 2016 a Koalice Dělnické strany sociální spravedlnosti a Strany státu přímé demokracie - Strany práce. Nejvíce kandidátek nabízí v Ostravě ČSSD (44 %), nejméně opět Koalice Dělnické strany a Strany státu (18 %) a Piráti (20 %).

Pokud porovnáme celorepublikové strany, které sestavily kandidátky ve všech třech největších městech, tak nejnižší zastoupení žen – v průměru 17,3 % – má ODS, následovaná Piráty (20,6 %). Naopak nejvíce žen nabízí voličům ČSSD (31,3 %) a ANO (28,3 %). Na vládní úrovni nicméně sociální demokraté tak genderově vlídných výsledku nedosahují.

Chceme ženy v politice, tvrdí Češi

„Dost mě šokovalo, že mezi návrhy pěti sociálnědemokratických ministrů nebyla původně jediná žena. Nebýt kauzy ohledně opsané bakalářské práce, tak by tam nebyla dodnes (Petra Krčála nahradila na MPSV Jana Maláčová - pozn. redakce). Přijde mi, že ve stranách, které jsou složeny spíše z mladších lidí, rovnoměrné složení kandidátek nikdo zvlášť neřeší, je to totiž přirozené a necítí nutnost tam kandidátky uměle dosazovat hlavně proto, aby je tam měli. Je ale divné, že je stále možné vidět politické tiskové konference, na kterých stojí jeden muž vedle druhého. To pak vypadá jako nějaká schůze před 50 lety,“ dodává Dvořáková.

Výzkum Sociologického ústavu z roku 2014 ukazuje, že Češi by více žen v politice ocenili. Téměř 60 % oslovených odpovědělo, že zastoupení žen v politice je nedostatečné. Čtvrtina respondentů navíc předpokládá, že po větším zapojení žen by se politika stala slušnější a kultivovanější. 80 % lidí ale tvrdí, že ženám vstup do politiky komplikují rodinné povinnosti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín Jak volit Volby do Senátu

Praha Brno Ostrava

5. a 6. října 2018 se uskutečnily v Česku volby do obecních zastupitelstev. Komunální volby se konají jednou za čtyři roky, to znamená, že příště budou Češi volit starosty a zastupitele v roce 2022.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na webu Blesk.cz>>>

Aktuální výsledky naleznete zde>>>