Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hlaváček pro INFO.CZ: Bydlení v Praze můžou z problémů pomoci alternativy, inspirujme se v Berlíně

Hlaváček pro INFO.CZ: Bydlení v Praze můžou z problémů pomoci alternativy, inspirujme se v Berlíně

Politici TOP 09 a STAN, kteří v Praze společně bojují o magistrát, mají o hlavním problému metropole jasno. Jde podle nich o špatnou dostupnost bydlení. Přichází tak hned s několika změnami, které chtějí zapracovat do nového stavebního zákona. Na řadu ale mohou přijít i „alternativní“ formy bydlení. Třeba tzv. baugruppe. „Uvedu berlínský příklad, i když Praha bude mít nějaká svá specifika: existuje určitý pozemek, který není vhodný pro standardní výstavbu města ani developerů. Je těžko zastavitelný, chce to určitý architektonický fištrón,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ bývalý ředitel Institutu plánování a rozvoje a kandidát do pražského zastupitelstva Petr Hlaváček. „Budoucí vlastníci vytvoří společně s architektem projekt domu. Byty jsou třeba každý jinak veliký, nejsou naskládané tak, jak jsme tradičně zvyklí. Zpravidla je v takovém domě společenská místnost, kde se odehrávají různé narozeniny a další akce. Je to více než žlutý rodinný domek za městem,“ říká architekt.

V rámci kampaně před volbami na pražský magistrát jste představili několik bodů, které chcete změnit v oblasti bydlení. Který je podle vás klíčový?

Podle mě je hlavním tématem koordinace a komunikace v daném území. Věci se nedějí samy. Příkladem je smíchovský brownfield (developerský projekt Smíchov City v Praze 5 získal v půlce května důležité územní rozhodnutí – pozn. redakce). Za tím je opravdu velké množství práce. Nejlepším nástrojem pro územní rozvoj je majetková držba, a ta je v případě Prahy v neprospěch města. Jinak je tomu třeba Vídni, kde existuje úplně jiná tradice. Příklady odtamtud se tedy k nám těžko přenáší. Nám je možná bližší Mnichov, kde jsem už s tamními kolegy několikrát konzultoval pražskou situaci. Jejich zkušenosti vypovídají o velké energii a práci právě v koordinaci.

Naopak ale Praze závidí, že máme místo. V Mnichově už je skoro vše zastavené. Ne všechny brownfieldy jsou v Praze volné, ale i tak se jedná o skoro tisíc hektarů. To je obrovské město. K tomu tam existuje velká výhoda, že v těchto územích bydlí málo lidí, dá se tam dobře stavět, realizovat projekty, v nichž jsou normální ulice, náměstí nebo parky. To mají lidé rádi.

Toto mi tedy přijde jako velmi důležitá cesta. Pro to je ale potřeba úprava legislativy, o tom mluví všichni. Jde o to, jak to udělat a jaké jsou priority. Je nerealistické změnit všechno. Hledání řešení přitom není věcí jenom Prahy. Nestojí to „Praha versus stát“, ale „Praha a stát“. Metropole je jedním z hlavních motorů ekonomiky, je to srdce této země.

Pod koho by tito koordinátoři měli spadat?

To je otázka samospráv. Měli by být někde pod radním pro rozvoj. Je otázka, jestli kompetence nemají být trochu jinak rozděleny. Jde o velkou spolupráci s odborem majetku, rozvoje a rozhodování. Je to velmi komplexní činnost.

Navrhuje i další změny. Mluvili jste například o speciálním stavebním úřadu pro velké stavby.

To jsou legislativní věci, s nimiž je potřeba něco udělat. Existuje spousta iniciativ na novelu stavebního zákona. To je bezesporu potřeba. Všichni, kdo se tomu věnují, zaslouží obdiv. Ze strany Prahy je ale poměrně rychlým krokem pro nalezení řešení soustředit vážná rozhodnutí do jednoho místa s vysokou odbornou kvalifikací a přitom zachovat systém stavebních úřadů, které jsou důležité pro znalost území.

Další věci patří pod novelu stavebního zákona. Jsou to velmi složité procesy. Jde v zásadě o dvě úvahy ve vztahu k délce projednávání (jedná se o povolovací procesy v rámci územního a stavebního řízení – pozn. redakce). Potřebujeme najít nástroje, jak to řešit. V rozvinutých zemích to funguje tak, že se vážné otázky řeší u kulatého stolu, kde se jednotliví představitelé státní správy k projektu vyjadřují a zároveň se hledá řešení. Není to systém papírové války, v němž se člověk skoro nevyzná.

Předseda TOP 09 a váš kandidát na pražského primátora Jiří Pospíšil sliboval, že podporu pro změnu legislativy budete mít i u vašich poslanců. Kromě těch za TOP 09 tedy ještě u Starostů. Věříte, že seženou potřebnou podporu i u dalších stran?

Věřím tomu, že jakákoliv vláda pochopí, že Praha je významná. Urbanizační tendence jsou nezvratné. Praha před čtyřiceti lety zdaleka neměla takový význam pro ekonomiku celé země, jako má dnes. Říká se, že pražské iniciativy jsou v parlamentu odsouzeny k okamžitému zániku. Já nevěřím tomu, že je v dnešní době takový přístup možný. Podobnou problematiku navíc řeší města jako Brno, Ostrava nebo Plzeň a další. Koncentrují aktivitu a vyžadují jiný přístup než menší obce.

Mají samotní Pražané větší chuť zapojovat se do debat ohledně rozvoje města?

Věřím tomu, že ano. Myslím si, že mnoho příkladů ukazuje, že je tu spousta lidí, které to zajímá. Třeba u svých studentů vidím výrazný nárůst aktivity. Chtějí si postavit něco svého, a ne třeba zrovna rodinný domek. Říká se tomu město krátkých vzdáleností – kde žiju, pracuju i odpočívám. Je to tématem dne. Doplňující věcí, která buduje vztah k místu, jsou tzv. baugruppe.

Co si pod tím přesně představit?

Uvedu berlínský příklad, i když Praha bude mít nějaká svá specifika: existuje určitý pozemek, který není vhodný pro standardní výstavbu města ani developerů. Je těžko zastavitelný, chce to určitý architektonický fištrón. Město ho v otevřené soutěži nabídne a hledá nejlepší projekt. Budoucí vlastníci vytvoří společně s architektem projekt domu. Byty jsou třeba každý jinak veliký, nejsou naskládané tak, jak jsme tradičně zvyklí. Zpravidla je v takovém domě společenská místnost, kde se odehrávají různé narozeniny a další akce.

Třeba v Berlíně takový dům nemusí mít parkovací místa, protože ti lidé deklarují, že nemají auta. Tím ušetří další prostředky, takže získávají levnější stavbu, atraktivní dům, komunitu a svůj vysněný byt. Je to více než žlutý rodinný domek za městem.

Tato věc má v pražském prostředí dva problémy. Tím prvním je vytipování takových pozemků a potom hledání úvěrů. Nejedná se o obvyklý stavební, nedá se to složit z hypoték. Musí se najít nějaká jiná cesta. Například družstva mají podobnou dohodu s bankou.

Co chtějí politici z TOP 09 a STAN v Praze změnit?
Politici z TOP 09 a STAN chtějí prosadit změny stavebního zákona, které by podpořily bytovou výstavbu v Praze. Vyřešit by měly zdlouhavé povolovací řízení. Stavebním úřadům by zároveň přibyla práce, podle návrhu této volební koalice by si musely nově samy zajišťovat závazná stanoviska nutná ke stavbě. Praha by pak měla byty sama stavět, ale kromě toho i podporovat developery a družstevní výstavbu. Další navrhovanou novinkou je opětovné zavedení jednoho stavebního úřadu, který by řešil velké projekty po celé metropoli.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek