Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kandidát ČSSD na primátora: V kampani se zaměřím na bezpečnost, s lidmi budu mluvit v MHD

Kandidát ČSSD na primátora: V kampani se zaměřím na bezpečnost, s lidmi budu mluvit v MHD

V současnosti působí Jakub Landovský jako náměstek na ministerstvu obrany. V příštích měsících ho ale čeká intenzivní kampaň. Sociální demokracie si ho vybrala jako svého kandidáta na pražského primátora. Rozruch už vyvolal jeho návrh na MHD zdarma. V kampani ale chce mluvit také o bydlení a své specializaci: bezpečnosti. „Je to jedna z oblastí, které se budu věnovat, protože v tom cítím odbornost i spoustu práce do budoucna. Když se dnes odehraje nějaký teroristický útok, tak je to většinou v místě, kde je vysoká koncentrace lidí jako například v metru. Když se to stane, tak už je v zásadě na sliby pozdě. Je potřeba věci propojovat. Když máte ve města třeba kamerový systém, tak je potřeba ho využít ke všemu, co jde,“ popisuje ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ Landovský. Zároveň odmítá spekulace, že by mu mohlo v rámci výměny resortů připadnout vedení ministerstva obrany.

Proč zrovna vy byste měl být tím, kdo sociální demokracii pomůže k dobrému výsledku v Praze?

Například proto, že mám nápady a kandiduji ve městě, kde celý život žiji. A možná i proto, že jsem se ve straně nikdy nebál sdělovat i nepříjemné věci naprosto zpříma. Nejsem „králíkem z klobouku“, který nemá se stranou nic společného a je vytažen jenom pro období voleb. Z těchto několika důvodů si dovolím tvrdit, že by to ve spolupráci s dalšími sociálními demokraty mohlo vyjít.

Od pátku jste oficiálně potvrzeným kandidátem. Jak jste své spolustraníky přesvědčil? Co jste jim nabízel?

Debata uvnitř strany je vždy trochu jiná než debata s potenciálními voliči. Strana nyní není v ideální kondici. Je potřeba lidi motivovat do další práce, tlumit přirozené rozpory a snažit se, aby lidé viděli světlejší budoucnost a soustředili se na kampaň. Zanedlouho bude po volbách a my uvidíme, jak si strana v Praze stojí. A to i v kontextu velké politiky. Mojí úlohou by mělo být nastartování obratu k lepšímu.

Proč jste se rozhodl vstoupit do komunální politiky? Do této doby jste se pohyboval na vysokých úřednických postech.

Trvalo mi dlouho, než jsem se rozhodl vstoupit do aktivní politiky. Celý život jsem působil jako odborník, pedagog nebo třeba advokát. A pokud se něčemu věnujete odborně, tak váš názor lidé zpravidla respektují, což je určitě výhoda. Pořád ale jste jen jednotlivec. Pokud tedy chcete promluvit ve velké debatě, tak nemůžete být „jen“ odborníkem a mluvit sám za sebe. Musíte jít mezi lidi a nechat si potvrdit, že někoho reprezentujete. Mně bude za chvíli dvaačtyřicet let a říkám si, že je možná ten správný čas začít v aktivní politice.

Máte už jasněji v tom, co by mělo být hlavním sdělením vaší kampaně? Jaké priority zazní?

Základní úvaha je, že komunální politika v Praze se bude točit kolem toho, co Pražany opravdu zajímá a co by mohlo zlepšit jejich žití. A to jsou dvě velká témata: první je dostupnost bydlení a druhé je veřejný prostor včetně dopravy. Politika je momentální záležitost. Například mé téma pro dopravu vykrystalizovalo poté, co rada odmítla snížení jízdného, které navrhoval radní Dolínek (sociální demokrat a pražský radní pro dopravu Petr Dolínek – pozn.red.).

Já jsem si řekl, že je potřeba k tomu přistoupit znovu a razantněji. Chci rozjet debatu o tom, že by MHD v Praze nebyla zpoplatněná vůbec. Existují různé modely. Mám ambici uspořádat spolu s městem konferenci a pozvat lidi, kteří žijí ve městech, kde už to tak funguje, a sdílet s nimi zkušenosti.

Jaký konkrétní model byste si představoval?

Zaprvé vycházím z toho, že doprava v Praze je v současné době velmi silně dotovaná a sama se neuživí. Cena lístku nevychází z poptávky a nabídky a nereflektuje, jak by tomu bylo na trhu. Zadruhé je jasné, že autobusy, tramvaje i metro jezdí podle jízdního řádu, a ne podle toho, kolik lidí čeká na zastávce. Pokud se tedy budou vozit pasažéři a ne vzduch, není v tom z hlediska nákladů veliký rozdíl. Když použiji přirovnání, nikdy by mě nenapadlo hovořit o elektřině pro domácnosti zdarma, protože by lidé přestali zhasínat. Ale elektřina do veřejného osvětlení není také přímo zpoplatněna, ačkoliv na ni přispíváme všichni ze svých daní.

V Praze jsou rodiny, kterých se cena jízdného poměrně citelně dotýká. Mám i několik přátel, kteří dojíždí do práce autem a říkají, že se jim lístek ani lítačka nevyplatí. Benzín je pro ně levnější.

Praha je ale co do počtu aut přetížená. Spíše než jít cestou restrikcí automobilismu, tak je někdy lepší klást větší důraz na to, co už v docela dobré kvalitě máme.

Máte v tomto nápadu nějaké politické spojence?

Během debaty uvidíme, kolik politických subjektů by k tomu našlo kladný vztah. Asi těžko najdeme pochopení u hodně konzervativních stran, jako je třeba TOP 09. Tam převáží rétorika zodpovědnosti. Chtěl bych ale, aby každý mohl vyjádřit svůj názor. Volební výsledky a případná koalice rozhodnou o tom, zda je tato věc realizovatelná a v jakém rozsahu. Já ji do kampaně ponesu jako svůj vstup a jasně sdělitelnou věc. Politika musí být srozumitelná. A toto je něco, co si každý dokáže představit.

Nyní samozřejmě nemůžeme předpovídat výsledek kampaně. Není ale celý váš návrh jen populistický výkřik? Je opravdu reálně prosaditelný?

Já nyní vnáším do debaty data. Probíhají analýzy toho, jak významná je dotovaná část dopravy a kolik je generováno z jízdného. Odhady se liší. Já si z toho udělám křivku. A budeme se bavit také o úsporách, které by přineslo odstranění systému zahrnujícího revizory nebo tisk jízdenek.

Také jde o vymáhání dluhů. Mě celkem překvapil údaj, že až třetina dlužníků, kteří jsou v exekučním kolotoči, má dluhy právě z hromadné dopravy. Pojďme se podívat na náklady a výnosy. A uvědomme si, že doprava má obrovský potenciál i nad rámec přepravy osob. Dopravní prostor je zajímavý pro sdělování informací, pro reklamu. Teoreticky si dokážu představit, že tramvaje mohou v Praze nad ránem rozvážet náklad. Pokud si to dopravní podnik vyhodnotí jako obchodně zajímavou příležitost, tak proč ne?

Máte další nápady, jak zatraktivnit MHD v Praze?

Namátkou zmíním bezpečnost a hladký průběh přepravy. Není pravdou, že se v bezpoplatkové dopravě objeví hned bezdomovci. Ti stejně neplatí. Pravdou ale je, že pokud budeme armádu revizorů transformovat do někoho, kdo zajistí hladký průběh přepravy, tak Pražanům cestu zpříjemníme.

Co se týče dopravy, důležité téma představují dopravní stavby. S čím by podle vás bylo potřeba rychle „pohnout“?

Určitě by bylo potřeba dokončit okruh. Na základních premisách velkých dopravních staveb se všichni shodnou. Praha prostě musí stavět rychleji a co nejefektivněji. Je potřeba dostavba dalšího mostu v Praze spíš než debaty o bourání. Určitě je tu i otázka metra nebo dopravy na letiště.

Jak se v této oblasti chcete vypořádat s „dědictvím“ radního pro dopravu Dolínka? Jak jste spokojený s jeho kroky? Vyčítají se mu nepromyšlené uzavírky a podobně.

Petr Dolínek měl entuziasmus, dobrou vůli a moc prosadit to, aby se s podinvestovanou dopravou začalo po letech skutečně něco dělat. To, jak to zvládl z hlediska uzavírek, ať posoudí Pražani. Snahu mu upřít nelze. Nechci být tím, kdo zahájí kampaň kritikou do vlastních řad.

V jednom z dřívějších rozhovorů jste ale uvedl, že byste si Dolínka jako svého spolupracovníka nevybral.

Já jsem řekl, že pokud já do toho budu mít co mluvit, tak… A aby se toto stalo, tak nestačí mít jen názor. Musím v těch volbách uspět. Myslím, že Petr Dolínek v Praze dosáhl šesti procent. Jestli já chci situaci pojmout po svém a mít slovo, tak můj výsledek bude muset být prostě lepší.

To znamená procentuálně vyjádřeno co?

Skutečný cíl, na který se skoro bojím pomyslet, je dvojciferný výsledek.

Dalším významným problémem, který Pražany trápí, je dostupnost bydlení. Co konkrétně chcete v této oblasti nabídnout?

Město se zbavilo většiny bytového fondu. Tím logicky ztratilo vliv na ceny nemovitostí, ať už nájemních, nebo v osobním vlastnictví. Město by mělo využít toho, že má velké množství pozemků a vliv na stavební řízení, a začít velice tvrdě vyjednávat s těmi, kdo staví. Mělo by usilovat o to, aby v rámci nové výstavby byla zajištěna perfektní obslužnost, zeleň ve veřejném prostoru a podobně. Prostě správný poměr toho, na čem vydělá developer a co potřebuje každá organická čtvrť.

Město má také možnost zasáhnout v prvotním nastavení projektu. Musí využít vyjednávací síly, kterou má, aby nabyl část bytového fondu do vlastnictví města v různých kategoriích bytů. Když to řeknu velmi jednoduše, tak byt je ekonomický statek, který vám skoro neumožňuje prodělávat, i když ho nebudete pronajímat za vyloženě tržní nájem.

Já bydlím v Melantrichově ulici a tam se draží magistrátní byty za tržní nájemné. To je v této lokalitě tak vysoké, že si je prostě nepronajme někdo, kdo bude mým sousedem, ale někdo, kdo bude byt pronajímat dál v rámci AirBnB. A já se ptám, zda v Praze má město ve svých bytech dovolit takovýto typ podnikání.

Myslím, že by město i obhájilo to, že nepůjde cestou nejvyššího nájmu, ale rozumné ceny. Tím bude jednak jako konkurence na trhu tvořit cenu nájemného v Praze, a za druhé i pomáhat učinit ze čtvrtí, které mají nějaké deficit, ty vyrovnané.

Kandidáti na pražského primátora z dalších stran navrhují, že využijí své poslance a přijdou v oblasti bydlení i s návrhy na legislativní změny. Chcete i něco takového?

Určitě. Jedna velká oblast se týká městských rozpočtů. Ta druhá je třeba řešení dluhů Pražanů, abychom jim v tom ulevili. Pokud jde o rozpočty, tak tam je potřeba vybalancovat rozpočtové určení daní tak, aby na tom Praha nebyla bita.

Existuje kromě dopravy a bydlení nějaké další velké téma, které chcete v kampani přinést?

Ano, taková témata jsou dvě. Jedno souvisí s mou současnou prací, a je to téma bezpečnosti v Praze. Jsem člověk opatrný. Myslím, že ten blahobyt, který jako společnost prožíváme, není garantovaný do budoucna, pokud nebudeme dbát na bezpečnost našich složitých společností. Město je toho zářným příkladem. Budu se tedy soustředit i na schopnost města procházet krizemi.

Jsem například dobrovolným hasičem na Praze 1. Zažili jsme povodně. Vidíme, že Pražené se umí perfektně semknout. Ale není to jen o solidaritě, ale i efektivnímu systému.

Přes povodně jsem se dostal ještě k dalšímu tématu, a tím je bezpečnost vodních zdrojů. Zřejmě i občané zaregistrovali sucho, které nás nyní trápí. Města jsou z hlediska krajiny něčím, co vytvoří betonový špunt. Je potřeba, aby měla i schopnost propouštět vodu a byla zároveň místem, kde bude voda dostupná i v těžších situacích.

Bezpečnost Pražanů bude mít v rámci kampaně podobu nějakého velmi konkrétního návrhu, který bych v případě toho, že mě lidé zvolí, chtěl realizovat.

Předpokládám, že teď mi ho ale neřeknete.

V tuto chvíli ještě ne.

Dobře, tedy v obecné rovině: Praha se v žebříčcích umisťuje mezi nejbezpečnějšími městy světa. Jakou krizi na obzoru tedy vidíte?

Žádnou takovou konkrétní situaci nevidím. Ale příprava stojí spoustu prostředků a úsilí. Je potřeba věci propojovat. Když máte ve města třeba kamerový systém, tak je potřeba ho využít ke všemu, co jde.

Jen říkám, že bezpečnost je jedna z oblastí, které se budu věnovat, protože v tom cítím odbornost i spoustu práce do budoucna. Když se dnes odehraje nějaký teroristický útok, tak je to většinou v místě, kde je vysoká koncentrace lidí jako například v metru. Když se to stane, tak už je v zásadě na sliby pozdě.

Už máte představu o tom, jak by měla vaše kampaň prakticky vypadat?

Především bych chtěl mluvit s lidmi. A to na místech, kde je to nebude obtěžovat. Mým rajónem bude MHD, kterou budu jezdit a debatovat s lidmi o tom, jak má vlastně vypadat a zda má být zadarmo, nebo za peníze.

Dalším místem budou obytné čtvrti. Je potřeba zaměřit se na to, jak vypadají sídlištní aglomerace a co se tam dá zlepšit. Budu se pohybovat po celé Praze. Nikdy by se neměla dostat do situace, kdy bude městem se segregovanými lokalitami. Budu hodně mluvit. A to ne z pódia. Chtěl bych mluvit s lidmi z očí do očí. Je jasné, že to zabere hodně času.

Už dříve jste uvedl, že je v politice potřeba mluvit jazykem, kterému budou lidé rozumět. Myslíte, že to dokážete a nespadnete přitom do jednoduchých a nesplnitelných hesel?

Pevně věřím, že ano. Mám tu výhodu, že u nás se vždy mluvilo hodně otevřeně, někdy až jadrně ze strany mého otce (otcem Jakuba Landovského je herec Pavel Landovský – pozn.red.). Mě baví si s lidmi povídat.

Zmínil jste, že žijete na Praze 1. Nebude zkušenost třeba na sídlištích jiná?

Právě proto se vydám zejména na Jižní Město a podobná místa. Na Praze 1 mě většina lidí v mém okolí už nějak vnímá, takže tam má kampaň může být kratší. Kdežto na sídlišti Jižní Město mě příliš lidí nezná, takže tomu bych se chtěl věnovat.

Do jaké míry je pražská komunální politika propojená s tou celostátní? Jak vás může ovlivnit například vyjednávání o vládě, případně vláda s hnutím ANO?

Určitě to bude mít vliv. To se ale nedá předjímat a ani moc kompenzovat. Komunální politika je vyloženě praktická. A na to se těším. Třeba na tu debatu o tom, jestli má být MHD zdarma. Celostátní politika má nástrah mnohem více a já bych do ní nikdy nešel, pokud bych neprošel testem tam, kde mi to dává smysl: a to je teď v Praze a za sociální demokracii. Pokud tím projdu, tak mohu uvažovat o tom, že budu mluvit do celostátní politiky.

A to je váš cíl? Komunální politika je mezistupeň?

Ne, nyní absolvuji kampaň a budu-li zvolen, budu se věnovat práci zastupitele v Praze. Cokoliv co je nad to, bude vyžadovat, abych skončil se svou prací tady na ministerstvu a věnoval se komunální politice naplno. Ale i to jsem připravený udělat.

Podívejme se na sociální demokracii. Jste ze situace, která se vyskytla kolem nominace Miroslava Pocheho na ministra zahraničí, rozčilen?

Já se už moc nerozčiluju. Myslím, že Mirek Poche je kandidátem strany na ministra zahraničí a tak by s ním mělo být ze všech stran zacházeno. Není to jen o člověku a jeho názorech, ale i o tom, jak je vnímaná celá politická strana. Je to věc zcela zásadní. Je potřeba postupovat podle ústavního rámce. Za mě není nyní čas nutně slevovat z toho, co si strana vnitřně rozhodla.

Vy sám jste ve vnitrostranickém referendu hlasoval pro vstup do vlády.

Ano. Cítil jsem se u toho všelijak. Není to vůbec lehká věc. Když ale vidíte ty dvě alternativy – a to je výhoda i nevýhoda referend – musíte jednu zvolit, nebo nevolit. Já jsem po zralé úvaze zvolil možnost vládního angažmá s ANO za tolerance KSČM. Tolerance pak ale také znamená, že by komunisté neměli stranám, které vládnou, do konkrétních věcí příliš zasahovat. Má nějaké hranice.

Uvědomoval jsem si při rozhodování, že alternativou je nemít delší dobu žádnou vládu, což je pro zemi destruktivní, nebo vláda s SPD a komunisty. A to mně osobně přišlo jako ještě horší možnost.

Máte pocit, že komunisté nyní stupňují své požadavky? Vnímáte to jako nátlak?

Nátlak musí mít nějaká pravidla. To, co předvedli komunisté, byly dezinformace. Vzali nominaci Mirka Pocheho na ministerstvo zahraničí jako bojiště, kde předvedli dost nevkusnou dezinformaci o tom, že by měl pan Poche hlasovat proti České republice a jejím zájmům v Evropském parlamentu. To vůbec nebyla pravda. Kádrovat kandidáty stran není fér.

Myslíte, že bude jasněji po pátečním setkání europoslance Pocheho s prezidentem Milošem Zemanem?

Já myslím, že setkání přinese spoustu nového. Pevně věřím, že se kandidát s panem prezidentem shodne na základních determinantech zahraniční politiky. Mirka Pocheho znám od vysokoškolských studií a myslím, že většina věcí, které k němu zaznívají ve veřejném prostoru, nejsou pravda. Doufám, že se situace odblokuje způsobem, který nastolí vztah mezi dvěma subjekty, které by spolu měly vládnout, a který bude založený na důvěře. Pokud by to začalo způsobem, kdy se jedna strana bude cítit jako poražená, tak se to bude do toho vztahu dále promítat.

V kuloárech se šíří scénář, podle něhož by sociální demokracie vyměnila ministerstvo zahraničí za obranu, a ministrem byste se stal vy. Dostal jste takovou nabídku?

Nedostal. Mohu vám jen zopakovat, že pro mě je politická funkce spojená s tím, že člověk projde volbou. Pro mě by nebylo přijatelné, kdybych přijal politickou funkci jako nepolitik.

Šéf pražské ČSSD Petr Pavlík v rozhovoru pro INFO.CZ řekl, že se jedná o účelovou informaci, kterou někdo pouští do éteru. Souhlasíte s tím?

To nevím. Já vím pouze, co se stalo mně. A mně nikdo takovou nabídku nedal.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek