Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kandidát na primátora Nacher: Je to životní výzva. Oproti Krnáčové víc naslouchám a komunikuji jinak

Kandidát na primátora Nacher: Je to životní výzva. Oproti Krnáčové víc naslouchám a komunikuji jinak

Poslanec a pražský zastupitel Patrik Nacher zvítězil v primárkách ANO a je hlavním kandidátem hnutí na primátora metropole. Potvrdit ho ještě musí krajský sněm a celostátní předsednictvo. Už teď má ale Nacher jasno v tom, co do komunálních voleb může zasáhnout. V rozhodování Pražanů bude podle něj figurovat i situace na celostátní úrovni. „V Praze ovlivňuje komunální volby celostátní politika zcela jednoznačně a měřitelně, mnohem více než kdekoliv jinde. V momentě, kdy se na celostátní úrovni odehraje něco významného – sestavování vlády, vládní krize, něco důležitého a emocionálního v poslanecké sněmovně – tak to ovlivní volby v Praze,“ říká ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ kandidát na primátora. V kampani se bude muset vyrovnat se současnou primátorkou za ANO Adrianou Krnáčovou. „Já bych třeba jiným způsobem komunikoval s novináři, s kolegy. Jsem spíše člověk, který vnímá zpětnou vazbu, více naslouchám, komunikuji,“ popisuje politik. O jakých tématech chce mluvit? A jak pokračuje spor v pražské koalici? Čtěte rozhovor. 

Jak pokračuje spor v rámci pražské koalice? Minulý týden jste zahájili tzv. dohodovací řízení...

Chováme se jako standardní seriózní partner a i přesto, že koaliční partneři svými dvěma hlasy způsobili neschválení programu jednání, což není něco podobného jako neschválit jeden tisk, jsme se nepustili do revolučních vyjádření do médií a využívání toho do kampaně, ale spustili jsme dohodovací řízení. To je to, co můžeme udělat pro to, aby se do voleb ta situace neopakovala a abychom ještě něco stihli udělat, abychom odteď do voleb nevedli permanentní kampaň prostřednictvím nějakých „panávrhů“ nebo živelného hlasování a odvolávání. To nepomůže nikomu, maximálně někomu, kdo politiku začal dělat aktivistickým způsobem.

Narážíte zřejmě na zastupitele a starostu Prahy 7 Jana Čižinského, na jehož adresu jste řekl i to, že si bere Pražany jako rukojmí. On tvrdí, že vy jste porušili smlouvu jako první, když jste hlasovali pro zařazení debaty o Libeňském mostu na začátek jednání a cílem zamezit tomu, aby byla přítomná veřejnost.

To musím odmítnout. Hlasování o časovém zařazením bodu do programu nikdy nebylo upraveno koaliční smlouvou, to je procedurální záležitost. Jestli to bude v jednu nebo v osm hodin, je na dohodě a hlasování či nehlasování není porušení koaliční smlouvy. Musím to dvojnásob podtrhnout: když na tom Trojkoalice tak lpěla, jak je možné, že z jejích řád vyšly minimálně dva protichůdné návrhy. Jeden navrhl zastupitel Wolf (Jan Wolf, KDU-ČSL – pozn. redakce), podle něhož to mělo být v pět hodin, pak navrhl, aby to byl poslední bod před peticemi a pak navrhl pan Čižinský bod úplně stáhnout. Ani oni sami se neshodli, zda a kdy se to má konat. Nemůžete tedy po nás chtít, abychom my řešili jejich vnitřní spor.

Oproti tomu neschválení programu, který navrhuje rada, už porušení koaliční smlouvy je. To je podstatný problém. Já sám jsem pro zařazení Libeňského bodu jako prvního bodu nehlasoval, aby to bylo úplně jasné. Ono se ale o mostě mluvilo už v rámci rozpravy o programu a rozumím tomu, že kolegové, kteří hlasovali, aby to byl první bod, na tuto debatu chtěli navázat.

Co říkáte na argument, že bod měl přijít na řadu až v tu dobu, kdy mohou přijít lidé, kteří se podepsali pod petici proti zbourání Libeňského mostu?

To mi smysl dává. Já jsem dokonce navrhoval na klubu, aby to bylo jako první bod Petra Dolínka (radní za ČSSD – pozn. redakce). Dává to smysl, je to jeho tisk, jeho zodpovědnost. Přišel by na řadu třeba ve tři, ve čtyři hodiny. Nebylo by to nic proti ničemu. Často jako zastupitelé dostáváme vynadáno, že důležité tisky dáváme na konec, když už tam občané nejsou a že by měly být na začátku. Člověk se nikdy nezavděčí. Já z toho cítím záminku.

Začalo dohodovací řízení. Domluvíte se? Jak moc vám na tom, aby koalice pokračovala, vůbec záleží?

Za sebe říkám, že chci od kolegů slyšet, že tam je skutečně osm hlasů (počet zastupitelů Trojkoalice KDU-ČSL, Zelení, STAN – pozn. redakce), že se všech osm cítí být koaličními zastupiteli se všemi plusy i mínusy, které to s sebou nese. Abychom si najednou tři měsíce před volbami nehráli na opozici v koalici. A potom chci programově, že ještě do voleb připravíme pět základních priorit, pod které se koaliční, případně opoziční zastupitelé podepíší, že je schválíme na zastupitelstvu. Že to tedy nebude tak, že to teď několik měsíců budeme jen udržovat a budou procházet pouze technické a nepolitické tisky. To znamená, že bychom Pražanům vlastně řekli, že ze čtyřletého období fungujeme jen tři roky.

Co bude mezi tyto priority patřit? Otázka Libeňského mostu?

Myslím, že Libeňský most se nyní v zásadě vydal cestou, kterou jsem navrhl. Včerejší rada (rozhovor se uskutečnil ve čtvrtek 3. 5. 2018) schválila zadání pro TSK na vytvoření projektu provizorního mostu. Protože ten bude zapotřebí, ať už se most bude bourat nebo rekonstruovat.

Vy jste pro variantu bourat?

Ne, já si chci poslechnout během doby, kdy se bude tvořit projekt a potom i během stavby provizorního mostu, debatu odborníků na toto téma. Pak samozřejmě musí dojít k nějakému politického rozhodnutí. Ale nechci podléhat tlakům aktivistického pojetí politiky, kdy ten politik, když mu nějaký výsledek vyhovuje, tak to akceptuje, a když ne, tak řekne, že to tak není. Teď narážím na rozhodnutí ministerstva kultury, že se nejedná o kulturní památku.

Jaká témata chcete řešit?

Okruhy řeknu v obecné rovině, protože budou předmětem vyjednávání: urychlení zahájení prací na městském vnitřním okruhy, intenzivnější spolupráce a tlak na stát ohledně vnějšího okruhu, 300 milionů korun na zvýšení platů učitelů a nějaký způsob řešení krátkodobého ubytovávání, což Pražany především ve středu města trápí. A pak celá řada drobnějších věcí.

Dá se to stihnout? Třeba otázka krátkodobého ubytování, kde máte zřejmě na mysli především platformu AirBnB.

Nemyslím si to. Podle mě jde o změnu živnostenského zákona, která bude definovat krátkodobý pronájem, a zmocnění pro obce. Pak musí hlavní město přijmout svou vyhlášku, která to bude definovat. Nejsem zastánce toho jít ode zdi ke zdi. Mám na mysli rozumnou definici, aby se zároveň zachovala práva majitelů nemovitostí, ale také se neomezovali jiní, kteří tam bydlí a chtějí mít klidné prostředí bez zvýšených nákladů.

Takové kroky nebudou vnímány jako kampaň?

To odmítám. Kdybychom to řešili v září loňského roku, tak by zas někdo mohl říct, že to je před parlamentními volbami, před tím zas před senátními volbami. Vždy jsou nějaké volby. Když nebudeme řešit nic, tak řeknou, že se nechceme rozpadnout. Ať už člověk udělá cokoliv, tak si na tom někdo něco najde.

Vy osobně chcete kandidovat na post pražského primátora. Zvítězil jste v primárkách hnutí ANO. Proč chcete být primátorem? Nestačí být zastupitelem a poslancem?

Jsem zásadně proti kumulování funkcí. To znamená, že když jsem se stal poslancem, tak jsem se vzdal pozice předsedy výboru (předseda výboru pro vzdělávání na pražské radnici – pozn. redakce). Kdybych se stal členem rady nebo dokonce získal tu nejvyšší funkci, tak bych se samozřejmě vzdal mandátu poslance. Obojí se dělat nedá. A to jsem z Prahy a jenom přejdu most. Obdivuju čas a energii kolegů, kteří jsou z jiných krajů a jakoby to stíhají.

Kandidaturu považuji za výzvu člověku, který je celoživotní Pražan, který se pohybuje dvacet tři let ve veřejném životě, šel s kůží na trh. Nikdy jsem se za nikoho neschovával. Mám zkušenost s funkcí mluvčího a volebního manažera. Znám procesní věci, což je velmi důležité. Jsem tři a půl roku zastupitelem a čerstvě poslancem. Vygeneroval jsem nějaká témata, která před sebou tlačím, ať už ochranu spotřebitele, finanční gramotnost a podobně. Myslím, že jsem jednoznačně ideologicky zakotven. Nepřekvapuju a neměním názory v průběhu kampaně. Troufám si říct, že jsem komunikativní a mám přesah z hlediska kontaktů do jiných politických subjekt, což dává člověku určitý koaliční potenciál.

Proč se ale chcete dostat do situace, kdy byste se po roce ve sněmovně vzdal poslaneckého mandátu? Vždy témata jako ochrana spotřebitele jsou beztak celostátní, ne úkol pro primátora.

Byla to samozřejmě volba. Na druhou stranu si říkám, že některé výzvy přichází jednou, dvakrát za život a buď je člověk chytne, nebo je bude ignorovat. Tohle je výzva. Udělám maximum, aby to vyšlo. Když to nevyjde, tak budu pyšný, že jsem ze sebe dal to nejvíce, co jsem mohl. Do té doby, kdy budu ve sněmovně, udělám maximum pro to, aby i roční pobyt zanechal stopu. Už dnes patřím mezi nejaktivnější poslance z hlediska podávání návrhů pozměňovacích nebo novel i vystupování na plénu či organizování konferencí.

Jaké kroky vás ještě čekají, aby byla vaše kandidatura v rámci ANO potvrzena? Předseda hnutí Andrej Babiš, který bude mít konečné slovo, vám už pogratuloval?

Gratuloval mi a popřál hodně štěstí. Samozřejmě je rozhodnutí na něm, nikomu do toho mluvit nebudu, nebudu v této chvíli za sebe lobbovat. Nechci to postavit už od začátku na tom, že mám být někomu za něco vděčný a prostor kolem sebe od začátku limitovat. Já jsem vyhrál v primárkách a respektuji, že stanovy umožňují jakýkoliv zásah, který já budu případně respektovat.

Ve své kandidatuře budete navazovat na současnou primátorku za ANO Adrianu Krnáčovou. Je to výhoda, nebo spíše překážka?

Jak se to vezme. Vím, že by teď bylo in se od ní distancovat, ale já to prostě lidsky neudělám. Nepřijde mi fér to udělat jen proto, abych získal krátkodobé sympatie. Myslím, že si to nezaslouží.

Navazoval bych na věci, které bych dělal stejně. Pokud budu mít tu příležitost, tak logicky budu dělat některé věci jinak. Každý jsme charakterově a životními zkušenostmi jiný. Co bych podtrhl, je to, že Adriana Krnáčová šla do kontroverzních věcí z minulosti, o kterých věděla, že jí moc bodů nepřinesou. Nejsou to viditelné věci, u kterých se politik vyfotí. Jde o kontroverzní věci jako opencard, řešení předraženého nájmu Škodova paláce, toho, že jsme ztratili kontrolu nad vodou, nedrželi jsme sto procent v Pražských službách nebo problematika veřejného osvětlené.

A co byste chtěl tedy dělat jinak?

Já bych třeba jiným způsobem komunikoval s novináři, s kolegy. Jsem spíše člověk, který vnímá zpětnou vazbu, více naslouchám, komunikuji. Nechci, abych vyzněl jako generál po bitvě, ale také bych chtěl, aby od začátku jinak vypadalo sestavování kandidátky. Za to tehdy Adriana Krnáčová nemohla, ale předurčilo to fungování klubu. Bylo to tehdy komplikované – Kasl, Schopperová, Krnáčová (lídrem pražské kandidátky měl být původně Jan Kasl, pak Martina Schopperová, nakonec se jím stala Adriana Krnáčová – pozn. redakce). Zároveň lidi z venku a zevnitř. To vyvolalo to, že ten klub už od začátku dovnitř příliš jednotný nebyl, což vyústilo až v revoltu proti Adrianě Krnáčové. Není to tedy jen o tom, co bych dělal jinak než ona, ale také o tom, co by bylo jinak než za její éry.

Jak velký vliv na výběr svých kolegů budete mít? Krnáčová si ve svém dopise, v němž členům pražského ANO vysvětlovala, proč nebude znovu kandidovat, stěžovala, že se na některé své spolupracovníky nemohla spolehnout.

Poslal jsem kolegům dva dopisy a v obou jsem zmínil, že se musíme poučit z chyb. Neovlivním to v tom, že nechci jako potenciální lídr zasahovat do tvorby kandidátky. Musí dojít k demokratické volbě. A všichni, kteří se jí účastní, to dělají s vědomím zkušeností, které měli před čtyřmi lety. Zodpovědnost přebírají všichni. Jako potenciální lídr bych chtěl mít vedle předsedy právo posledního slova, až bude kandidátka sestavená.

Jaká témata by měla v rámci kampaně zaznít?

Ještě nejsem potvrzený lídr, nejdřív musí dojít k potvrzení, pak volbě kandidátky a sestavení týmu, který bude pracovat na kampani a programu. Já nějaké poznámky logicky mám. Do jisté míry to ale ovlivní i to, jací kandidáti se objeví, jaká témata s sebou nesou. Budu hodně dbát na to, aby to bylo přirozené, aby lidé, kteří se celý život věnují vzdělávání, najednou nevypadali nevěrohodně, kdyby začali řešit třeba podporu podnikání.

Jaká jména byste si vy osobně představoval?

Samozřejmě lidi, s nimiž jsem se setkal v zastupitelském kluby i městských částech, kteří jsou těmi výraznými nositeli témat. To je obrovská výhoda. Nehorší jsou amébní typy, kteří mluví ke všemu a o ničem.

Koho konkrétně máte na mysli?

Jména neřeknu, tím bych jim mohl zároveň pomoct i vystavit na záda terč.

Pokud se vrátíme k tématům…

Nevyhneme se řešení dopravy, to jsme zpět u obchvatů, udělat si přehled v tom, kde vznikly v tomto volebním období zbytečné špunty, zúžení vozovky, snížení počtů pruhů apod. Potřeba je větší koordinace oprav a jejich zrychlení. Tématem pro Pražany je určitě parkování. Mně se nelíbí parkovací zóny, které jsou v některých městských částech a v jiných ne. Funguje to různě, nejednotně. Důležité je nastartování bydlení. Od roku 2007 se tady nepostavil jediný byt, teď se to ve volebním období nastartovalo mimo jiné prostřednictvím fondu rozvoje dostupného bydlení.

Myslím, že člověk, který je lídrem, se nemá za nikoho schovávat: ani za subjekt, ani za obecné floskule, ani za předsedu. Jde sám s tím, co už v životě dokázal. Chci přinést něco originální ze sebe, na čem budu ilustrovat, jak bych se choval já v té pozici.

Na prvního máje jsem si vyzkoušel to, že jsem rozdával svou knížku o finanční gramotnosti, jejímž cílem je zvyšování osvěty spotřebitelů. A těmi jsou všichni, každý Pražan dnes a denně. Má to přesah i do vzdělávání. Je to moje knížka, nic nekopíruju, nerozdávám něco vyrobené profesionálním marketingem. V květnu vydám knížku o politické sebekorektnosti, což je o přístupu k dnešní době. Tam chci představit svoje vidění světa.

Je tato vaše publicita třeba skrze vydávání knih tím důvodem, proč jste v primárkách zvítězil?

To nevím, to se musíte zeptat kolegů, proč mě zvolili. Asi to je možné. Nevím.

Bude podle vás mít na výsledek voleb v Praze vliv celostátní politika. V podzimních parlamentních volbách se ANO v metropoli nedařilo tolik jako v regionech.

To je jasné. V Praze ovlivňuje komunální volby celostátní politika zcela jednoznačně a měřitelně, mnohem více než kdekoliv jinde. V momentě, kdy se na celostátní úrovni odehraje něco významného – sestavování vlády, vládní krize, něco důležitého a emocionálního v poslanecké sněmovně – tak to ovlivní volby v Praze. Všechno se děje tady. Sídlí tady sněmovna, vláda, ministerstva. Člověk s tím musí umět pracovat.

Z tohoto úhlu pohledu byste si přál, aby už byla sestavena vláda?

To může být dvousečné. Záleží, jak bude vláda vnímaná a v této chvíli je pohled Pražanů jiný než pohled lidí mimo Prahu, takže je otázka, zda rychlé sestavení vlády a s kým. Bezvládí je určitě špatně. Není to jednoduché.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín Jak volit Volby do Senátu

Praha Brno Ostrava

5. a 6. října 2018 se uskutečnily v Česku volby do obecních zastupitelstev. Komunální volby se konají jednou za čtyři roky, to znamená, že příště budou Češi volit starosty a zastupitele v roce 2022.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na webu Blesk.cz>>>

Aktuální výsledky naleznete zde>>>