Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komunální volby v Brně: Žít Brno poškodí účast v koalici. Uspějí Piráti, vyhraje ANO, říká Pink

Komunální volby v Brně: Žít Brno poškodí účast v koalici. Uspějí Piráti, vyhraje ANO, říká Pink

Přestože existují data o trendech v komunální politice, je krajně obtížné odhadovat, jak volby na podzim dopadnou. Platí ale jedno: alespoň ve velkých městech lze očekávat, že se do výsledků promítnou vzorce z voleb do Poslanecké sněmovny. Tvrdí to politolog z brněnské FSS Michal Pink, se kterým politický reportér INFO.CZ Vratislav Dostál rozebral předvolební situaci v Brně. Pink očekává vítězství hnutí ANO, velké šance podle něj má také ODS a Piráti. Naopak sociální demokraté budou dle jeho mínění v problémech. Úspěch neočekává ani od Žít Brno nebo Zelených.

Přišel jsem za vámi kvůli komunální politice v Brně. Ale nedá mi to, a na úvod se vás musím zeptat, co říkáte aktuální politické situaci, pokud jde o vznikající vládu? 

Se znovu zvolením Miloše Zemana na Hrad se nepsaná pravidla a ústavní zvyklosti hodily za hlavu, a v současné chvíli se vývoj může posunout kamkoli. Není tady totiž síla, která by klíčové aktéry nějak usměrnila a stanovila pevné mantinely. Vzniká tu další vláda Miloše Zemana. Pokud tedy vláda vůbec vznikne.

Situace je jen těžko neodhadnutelná. Není ve chvíli, kdy se jak Andrej Babiš, tak Miloš Zeman prakticky nikomu nezodpovídají a jednají téměř svévolně, politologie na analýzu politických dějů krátká? Disponuje politolog dneska vůbec adekvátními analytickými nástroji, které by mu umožnily politický vývoj interpretovat?

Řeknu to takto: Česká republika je tak malá, že osobní animozity, sympatie a kamarádské kšeftíky jsou kolikrát důležitější než dlouhodobá hodnotová a ideová profilace jednotlivých aktérů. V politice to bylo vždy, a známe to i z jiných zemí, v českých podmínkách ale tento faktor zesiluje. Nemluvíme tady o tom, zda ODS a ANO, anebo KDU-ČSL a ČSSD, nýbrž zda to bude Petr s Pavlem, nebo Adam s Honzou. Je to charakteristický rys, který je typický spíše pro společnosti s méně vyspělou politickou kulturou.

Pojďme k brněnské komunální politice. Jak byste popsal základní tendence posledních let?

Pokud se podíváme na brněnskou komunální politiku, tedy na město, které má více jak 300 tisíc oprávněných voličů, musíme brát především v potaz, že nejde o komunální politiku malé obce. Preference voličů do značné míry kopírují celostátní tendence. A protože do roku 2010 to bylo vždycky tak, že se komunální volby konaly s půl ročním odstupem od voleb sněmovních, byly jejich výsledky přece jen o něco snadněji předpověditelné.

Anebo bylo možné aspoň odhadovat nějaké vzorce, podle kterých bylo možné předpovědět, jak komunální volby dopadnou. Avšak v roce 2013 se rozhodil volební kalendář nejen z jara na podzim, ale především tím, že volby do sněmovny jsou přibližně rok před volbami komunálními. V tu chvíli je předpověditelnost jejich výsledků daleko horší.

Když o tom mluvíte, máte vůbec k dispozici nějaká věrohodná data, jak si třeba v Brně jednotlivé formace ve vztahu k voličům stojí?

Ano, máme. Existuje několik výzkumů.

Pojďme tedy k základním trendům. V roce 2014 vyhrálo volby v Brně hnutí ANO. Jak podle vás obstálo ve vedení města?

Je otázka, jak toto končící volební období hodnotit. Zpětnou vazbu navíc vystavují voliči, jasno bude tedy až několik hodin po volbách.

A váš odhad je, že tady hnutí ANO v čele s Petrem Vokřálem vítězství obhájí?

V tuto chvíli nenasvědčuje nic tomu, že by mělo mít hnutí ANO v Brně nějaký špatný výsledek. Troufám si to tvrdit na základě těchto okolností: v daný moment je to politický subjekt, který vyhrál volby do Poslanecké sněmovny. Je to politická strana, která se drží exekutivy. To, že jde o vládu bez důvěry, není myslím až tak pro veřejnost podstatné. A za třetí: extrémně dobře se nám ekonomicky daří. Jsou to tři základní faktory, které činí z hnutí ANO favorita voleb. Tedy pokud neudělají v Brně do voleb nějakou fatální chybu.

Hnutí ANO ale není zdaleka jedinou novou formací. V posledních sněmovních volbách se prosadili mimo jiné také Piráti. Je v jejich možnostech reprodukovat podobný výsledek také v brněnských v komunálních volbách?

Bude záležet na tom, jak sestaví kandidátní listinu. Opět bude záležet také na tom, jak budou vystupovat na celostátní úrovni. A protože se profilují jako výrazná opoziční formace, které se daří akumulovat politický kapitál, tak je možné očekávat, že se jim podaří výrazně uspět. Zda ale získají deset, patnáct nebo dvacet procent, si v tuto chvíli netroufám říct.

Třetí relativně novou silou českého stranického systému jsou subjekty, které založil Tomio Okamura. V minulém volebním období to byl Úsvit, nyní SPD. Může uspět také v Brně?

Zrovna v Brně měl problémy s místní organizací. Je tedy otázka, zda se mu ji podaří konsolidovat. Opět je rovněž otázka, kdo tady bude za toto hnutí vystupovat. Podstatné také je, že na celostátní úrovni začíná být SPD a Tomio Okamura latentním spojencem hnutí ANO, pokud jde o vznik koalice. Horko těžko tak bude oslovovat protestní voliče, nebude nás už moct strašit tím, že nás tady sní imigranti. Pomalu se začíná přeorientovávat například na to, že lidem slibuje peníze a spravedlnost. V takové chvíli si ale někteří voliči mohou říct, proč by měli dát hlas SPD, když ho mohou dát hnutí ANO…

Pak tu máme tradiční pilíře polistopadové politiky: ODS a ČSSD. Obě strany si prošly nebo procházejí vnitřní krizí. Je v jejich silách obnovit svou reputaci a důvěru u voličů?

Pokud jde o ODS, troufnu si říct, že má velice dobrou výchozí pozici. Ve městě, na kraji i celostátně je to hlavní opoziční síla. Pro lidi, kteří nejsou spokojeni s vládou a hnutím ANO, se ODS nabízí jako hlavní opoziční alternativa, která nabízí ucelený program a jiná politická řešení.

Faktem je, že v Brně ODS de facto jako jediná už zahájila kampaň…

Začali kampaň, protože volby budou brzo. Volby budou začátkem října. A pokud za týden nebo dva odjedou všichni na prázdniny, na kampaň zbývají nějaké tři čtyři týdny. Kdo s kampaní začne 20. srpna, začne s ní pozdě. Víceméně lze říct, že jdeme – pokud jde o kampaň – do finále. A ODS se chová tak, že si to uvědomuje, ví, co se blíží.

A co ČSSD?

Tam je to naopak špatné. Sociální demokracie prochází životní zkouškou. A každý den vidíme, že se vyjednáváním o vládě pustila do něčeho, co bych označil jako asistovanou sebevraždou. Sociální demokraté se ocitají ve velice nekonformním prostředí, tím, že vstupují do vlády Miloše Zemana, jejímž hlavním úředníkem bude Andrej Babiš, na sebe soukají svěrací kazajku. Vstupem do vlády si ČSSD znemožní kritizovat poměry. A je otázka, zda bude mít dostatek sil a energie něco prosadit. A zda si v rámci dohod, které se teď uzavírají, vyjednala takový prostor, ve kterém může žít, fungovat a rozvíjet se. Je to podobné, jako byste se tlačil do nového domu na žádané adrese a místo prostorného a slušného bytu nakonec budete bydlet v malé špeluňce kdesi v suterénu.

Tradičně slušnou pozici mají na jihu Moravy i v Brně lidovci. Jak hodnotíte jejich stávající kondici?

Faktem je, že KDU-ČSL je strana, která tady má dlouhodobě lepší výsledky. Pokud nic nepokazí, nebude na tom sice extrémně dobře, ale může obstát.

To bychom měli strany, které působí na celostátní úrovni. Pak tu jsou ale specificky místní formace. Jako první musím zmínit Žít Brno, které v minulých volbách rozprášilo pořádky na magistrátu a v Brně střed. Letos uvažovali nejdřív o kandidatuře v nějaké alianci, nakonec půjdou do voleb sami. Jaké jsou jejich možnosti?

Tento spolek si měl zařídit místa na kandidátce hnutí ANO v momentě, kdy po minulých volbách uzavírali koaliční smlouvu.

Podle vás jsou bez šance?

Ano.

Proč?

Žít Brno vzniklo jako antiestablishmentové hnutí vůči tehdejší vládnoucí koalici složené ze sociálních a občanských demokratů. A pokud se podíváte na naše tehdejší výzkumy, zjistíte, že lidé, kteří je volili, se tak rozhodli dva nebo tři dny před volbami. To znamená, že to bylo emotivní a impulsivní rozhodnutí v době, kdy jim tehdejší primátor Roman Onderka znemožňoval kampaň, která byla založená na tom, že chtějí Brno bez hazardu, bez Onderky a bez korupce. Avšak ve chvíli, kdy se tato heterogenní, ideově neuspořádaná a nevyprofilovaná skupina lidí stane součástí exekutivy, přestává v podstatě existovat.

Na druhou stranu ale platí, že má jejich přítomnost nejen v exekutivě relativně silnou stopu. Jednak se jim podařilo něco prosadit, ještě podstatnější možná ale je, že svou existencí vzbuzují roztodivné reakce ve veřejném prostoru. Třeba něco, co si říká Slušní lidé, je bez Žít Brno skoro nemyslitelné…

Dobře. Avšak my si musíme umět představit, co znamená pětiprocentní klauzule. Taky si musíme říct, kolik lidí toto hnutí reálně podporuje a kolik z nich má volební právo na území města Brna. Nesmíme zapomínat, že tady máme sto tisíc studentů, kteří tady žijí, fungují, existují, a třeba se i angažují, ale nevolí tady.

Pokud to dobře půjde, troufám si říct, že k volbám přijde nějakých 130 tisíc voličů. Na to, abyste překročil pět procent, bude potřeba nějakých 6,5 až 7 tisíc voličů. A ještě k tomu takových, kteří budou vědět, jak mají hlasovat. Protože volební systém u komunálních voleb je u nás extrémně složitý a může způsobovat celou řadu nečekaných karambolů. A já si zkrátka myslím, že těch sedm tisíc voličů Žít Brna v tuto chvíli na území města není.

Jak se volí v komunálních volbách? Velké křížky stranám a malé křížky lidem. Více se dočtete zde>>>

Říkáte, že si zproblematizovali výchozí pozici vstupem do koalice. Chci se zeptat: jak tuto pozici mohlo ovlivnit to, jak se zachovali v některých konkrétních kauzách? Třeba při hlasování o přesunu hlavního nádraží?

Jednoduchá odpověď: pokud malé strany vstupují do koalice, musí počít s tím, že pokud chtějí prosadit něco svého, musí tak z osmdesáti procent hlasovat pro návrhy, které jsou buď neutrální, anebo přímo protichůdné s tím, co původně hlásaly. Souvisí s tím také jedna z mnoha ne příliš pozitivních vlastností české politiky, to jest, že je tady většina politiků přesvědčená o tom, že fungují na bázi klientelistického systému. Jsou přesvědčení, že musí nějakým způsobem kontrolovat penězovod, na základě kterého si nakloní elektorát, který zařídí jejich znovuzvolení.

A pokud jde o ten přesun nádraží?

Z našich výzkumů plyne, že to nemá vůbec žádný vliv na rozhodování voličů v Brně.

Na základě čeho se tedy voliči většinově rozhodují?

Dlouhodobá politická profilace a hodnotová orientace, která vychází z politické socializace. A pak je to osobní pocit spokojenosti.

A jaké jsou šance stále agresivnějšího spolku, který si říká Slušní lidé?

Opět, na to, aby překročili pět procent, potřebují 6,5 tisíc voličů. To je strašně moc.

A co Zelení? V Brně se jim dlouhodobě daří do zastupitelstva pronikat. Jak to vidíte letos?

Budou mít podobný problém jako Žít Brno. Jejich hlavní problém ale spočívá v tom, že tady nechali vyrůst Piráty. To Piráti jsou pro mnoho voličů v tuto chvíli ta moderní, ultraliberální městská strana, která oslovuje mladého postmaterialisticky orientovaného voliče.

Pokud vyhraje hnutí ANO, uměl byste odhadnout, jakou bude Petr Vokřál preferovat strategii, pokud jde o budoucí koalici?

Politici tady dokázali už tolikrát překvapit naprosto nečekaným spojenectvím, že si to netroufám říct. Řeknu ale toto: pokud by KDU-ČSL, STAN a TOP 09 spojily síly a kandidovaly společně, vznikla by tady výrazná alternativa, která by vyvažovala dominantní pozici nejen hnutí ANO. Je to podobné jako na centrální úrovni: pokud chce někdo hlasovat proti hnutí ANO, hazarduje nyní s tím, že jeho hlas pro zmíněné strany propadne. Což ve finále neznamená nic jiného, než že pomáhá tomu, proti komu volil. I proto musel být Andrej Babiš nadšený, když nevznikla aliance složená z KDU-ČSL a STAN. A něco podobného platí o Brnu.

Proto kdokoliv z nich představuje relativně levného koaličního partnera a kam se ANO po volbách posune uvidíme podle volebních výsledků.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek