Články odjinud

Končí prázdniny, začíná ostrá fáze kampaně. Expert načrtl, kdo ve volbách překvapí i kdo utrpí debakl

Končí prázdniny, začíná ostrá fáze kampaně. Expert načrtl, kdo ve volbách překvapí i kdo utrpí debakl

Dlouhodobé trendy jsou stabilní natolik, že lze již šest týdnů před volbami aspoň zhruba načrtnout jejich výsledek. Předně je třeba zdůraznit, že nepůjde o jedny, nýbrž o několik tisíc volebních klání. Ve vybraných obcích a městech lze tudíž očekávat oproti celkovým výsledkům někdy i výrazné výkyvy, ostatně třeba výkony některých primátorů, ač z téže strany, prakticky nejde srovnávat: Adriana Krnáčová z hnutí ANO svůj mandát v čele Prahy pro jistotu ani neobhajuje, naopak Petr Vokřál, který je místopředsedou Babišovy formace, má skoro jisté, že ho obhájí. Nic to ovšem nemění na faktu, že lze navzdory místním rozdílům základní trendy identifikovat. Politický analytik INFO.CZ Vratislav Dostál o nich hovořil s politologem Danielem Kunštátem.

Základní zkušenost z komunálních voleb je tato: ve velkých městech výsledky kopírují preference jednotlivých subjektů na celostátní úrovni. Jinak je tomu pochopitelně u malých měst a obcí, kde většinou dominují místní uskupení. Z logiky věci tedy plyne, že se na ně níže předkládané postřehy nevztahují. Za další: analyticky lze českou politiku posledních několika let popsat na pozadí dvou základních konfliktních os. A zatímco tradiční pravo-levé štěpení ustupuje v danou chvíli do pozadí, stále silnější se jeví konflikt na ose tradiční strany versus nová populistická či protestní hnutí.

Pokud se přidržíme obou, máme co dělat s pěti základními ohnisky české stranické politiky. Zatímco do roku 2010 byly pro českou politiku charakteristické dvě dominantní formace, v posledních letech je to jenom jedna. Hnutí ANO disponuje dlouhodobě podporou okolo třiceti procent voličů. Hluboko za ní jsou občanští demokraté a Piráti, obě formace oscilují kdesi okolo dvanácti nebo třinácti procent hlasů. Ostatní strany se pohybují pod deseti procenty, některé z těch aktuálně parlamentních dokonce pod pěti procenty.

Mnohé z nich, týkat se to bude nejspíš TOP 09, sociálních demokratů nebo třeba Zelených, kteří utrpěli debakl už loni ve sněmovních volbách, také proto nejspíš vypadnou z řady obecních zastupitelstev. Definičním znakem současné politiky je také roztříštěná pravice a hluboká defenziva levice. Otazníkem pak expanze, případně infiltrace do jiných stran, krajně pravicových živlů. V neposlední řadě je třeba počítat také s Piráty a místními občanskými kandidátkami.

Dominance hnutí ANO

Pokud má hnutí ANO celostátní preference okolo třiceti procent, lze čekat, že bude podobná čísla atakovat také ve velkých městech. Ostatně už před čtyřmi lety Babišova formace vyhrála v devíti ze třinácti krajských měst, je tudíž pravděpodobné, že to letos dopadne podobně. K této základní prognóze ale musíme učinit jednu poznámku: tehdy hnutí ANO kandidovalo jako nováček, který oslovoval především protestně naladěné voliče, letos naopak mandáty obhajuje. Voliči již tudíž mají zkušenost s vládou ANO a někde mohou hledat alternativu. Data ale k dispozici nemáme, musíme se tudíž spokojit pouze s takto obecnou formulací.

A taky nevíme, jak zabere Babišův tradičně efektivní marketing, kampaň teprve začíná. „Ve městech střední a větší velikosti je obecně vzato favoritem hnutí ANO, což zkrátka plyne z jeho silné pozice v celostátním měřítku,“ říká politolog Daniel Kunštát. Také on ale připomíná, že minule těžilo z jisté neokoukanosti a dokázalo využít jakési etikety silného oponenta tradičních politických stran. „Právě tato minulá komparativní výhoda,“ pokračuje politolog, z níž ANO v minulých volbách těžilo, letos už pro řadu voličů natolik silným impulzem pro jejich volbu skoro jistě nebude.

„V mnoha městech už existuje letitá zkušenost s novou politickou garniturou v dresu hnutí ANO a nejsem si jist, zda všude jde o zkušenost pozitivní či bezproblémovou,“ varuje politolog v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ. Přidáme-li podle něj k tomuto obrazu ještě skutečnost, že komunálních voleb se účastní přece jen trochu jiný – a také menší – segment voličské veřejnosti, Kunštát tvrdí, že jde o voliče v průměru více angažované, aktivní, se zájmem o věci veřejné, politicky vyprofilovanější a kompetentnější než u voleb parlamentních, pak podle jeho názoru můžeme předvídat, že výsledky hnutí ANO budou ve větších městech přece jen o něco slabší, než tomu bylo v parlamentních volbách v loňském roce.

„Můj tip je takový, že podpora ANO se například v krajských městech bude pohybovat spíše někde kolem pětadvaceti procent hlasů,“ říká politolog. Pokud jde o menší města a obce, Kunštát zdůrazňuje, že je zde situace poněkud odlišná. „Volební chování je zde závislé především na tom, jak široká je nabídka kandidujících subjektů. V drtivé většině menších municipalit totiž zdaleka nekandidují všechny celostátně relevantní strany, v mnohých dokonce nedokáže sestavit kandidátku žádná ze zavedených stran. Logickým důsledkem je pak dominance místních nezávislých sdružení,“ vysvětluje politolog.

Piráti a občanské kandidátky

Tak jako v každých komunálních volbách bude i letos zajímavé sledovat, jak si povedou místní občanské kandidátky. Pokud jde o místní volby, řadíme k nim i Piráty, kteří budou navíc pochopitelně těžit z viditelností jejich lídrů na celostátní úrovni. Důvod, kvůli kterému řadíme čiperně si počínající nováčky ve sněmovně mezi občanské kandidátky, je prostý: jde o důsledně decentralizovanou formaci, která aktivně pracuje s prvky přímé demokracie. O strategii, programu, případné alianci i kandidátce, rozhodují místní organizace v referendech a primárních volbách. Piráti navíc své kandidátky otevírají také právě občanským kandidátům.

Pokud jde o minulé volby, zcela jistě stojí za připomenutí fenomenální výsledek Změny pro Kolín v čele s Vítem Rakušanem, která před čtyřmi roky vyhrála v Kolíně volby se ziskem více než 65 % (!!) hlasů. V Brně tehdy zase zavedené pořádky rozmetalo Žít Brno. V Mariánských lázních vyhráli Piráti. Letos budí pozornost především Jan Čižinský a jeho Praha Sobě. „Ano, ani to není novinka, skutečně i ve větších městech mohou letos do výsledků – tak jako v minulosti – dramaticky promluvit místní iniciativy, často spojené a ztotožňované s nějakou lokálně silnou a výraznou osobností s dobrým kreditem u místních lidí,“ nepochybuje Kunštát.

Zdůrazňuje přitom právě onen osobnostní aspekt. „Je zde mimořádně důležitý: dokáže totiž rozbít tradiční schéma stranicko-politické identifikace v daném místě a „přinutit“ nemálo voličů k tomu, že volí jinak než by normálně volili například v parlamentních volbách. A opakuji, pro větší města je jinak typický právě soulad celostátní a místní volby,“ připomíná politolog. Pokud jde o výše uvedené příklady, Změna pro Kolín i Piráti v Mariánských lázních mají podle Kunštáta velké šance své pozice na podzim obhájit.

„Jiná situace je asi u hnutí Žít Brno, u něhož si nejsem jist, zda svůj kredit v uplynulých letech trochu nepoškodilo. A pokud jde o Prahu, asi by bylo velkým překvapením, kdyby Jan Čižinský a jeho Praha Sobě neuspěly, myslím, že nyní jde jen o to, jak silný mandát Čižinský získá. Každopádně můžeme předpokládat, že Čižinského hnutí bude patřit mezi nejsilnější politické subjekty v Praze,“ uvažuje politolog. A dodejme, že totéž platí nejen v Praze, ale zcela jistě třeba také v Brně i o Pirátech.

Roztříštěná pravice a pravý střed

Pravice a pravý střed čelí dlouhodobě roztříštěnosti, což se nemůže neprojevit také v komunálních volbách. Na druhou stranu platí, že v mnoha městech na to lidovci, STAN a TOP 09 reagovaly společnou kandidátkou. ODS kandiduje takřka všude sama (s podporou Soukromníků) a zcela jistě bude zajímavé sledovat, zda se jí podaří aspoň někde vrátit na výsluní. „Snaha lidovců, TOP 09 a starostů sestavovat společné kandidátky je zcela logická, ba co více, v řadě míst jde o zcela nezbytný krok,“ glosuje situaci napravo od politického středu Kunštát.

Ani jedna z těchto stran středu a napravo od něj totiž podle něj není v situaci, kdy by bez obav mohla plošně kandidovat ve všech významnějších městech. „Už jen proto, že kromě nízké celostátní podpory nedisponují patřičnou stranickou infrastrukturou ani dostatečným personálním zázemím – možná s jistými regionálními omezeními s výjimkou lidovců, kteří si také proto mohou dovolit samostatně kandidovat zejména v religiozních regionech jihovýchodní Moravy či východních Čech,“ vysvětluje politolog.

Naproti tomu ODS podle něj do předvolebních koalic nic nenutí, neboť má oproti konkurentům ve středu a napravo do jisté míry komfortní postavení. „K tomu, že má na celostátní úrovni nyní solidní podporu, musíme přičíst i fakt, že zejména ve větších městech je tradičně silná. Právě v komunálních volbách může specificky těžit z toho, že jde o místně nadstandardně etablovanou stranu a na české poměry také stranu se stabilizovanou, vyzrálou stranickou strukturou a početnou členskou základnou,“ říká Kunštát.

To vše jsou podle něj slušné předpoklady aspoň relativního úspěchu občanských demokratů. ODS, odhaduje politolog, může aspoň částečně dobýt pozice, které ovládala před nějakými deseti lety.

Hluboká defenziva levice

Levice je v hluboké defenzivě, což komunální volby potvrdí. Vyloučit dokonce nelze, že se ČSSD v některých městech vůbec nedostane do zastupitelstva.  A pokud jde o komunisty, postačí odkázat na pozoruhodnou zprávu serveru Českého rozhlasu, podle které KSČM zmizí nejméně ze tří set obcí, kde oproti minulým volbám vůbec nepostavila kandidátku. Také podle Kunštáta vše směřuje k tomu, že budeme svědky dalšího debaklu levicových stran. „Komunální volby potvrdí, že bývalí voliči tradičních stran levice nyní systematicky upřednostňují jiné politické alternativy: v lepším případě manažerský populismus ANO, v horším xenofobní populismus okamurovců.“

A pokračuje: „Obě partaje se nadto potýkají s hlubokými vnitřními problémy. Sociální demokracie nepřekonala doktrinální i personální vnitřní rozkol provázený odlivem členů. A je otázka zda a případně kdy a za jakých okolností jej překoná.“ Podle něj je docela dobře možné, že ČSSD vyklidí své pozice v české komunální politice ještě důsledněji, a také s vážnějšími konsekvencemi do budoucna, než se to v minulosti přihodilo ODS. Komunisty zase podle Kunštáta dostihlo to, o čem se ví a mluví dlouhá léta.

„Zkrátka a dobře, komunisté v současnosti naplno pociťují dopady „demografické krize“ neboli biologického „odumírání“ strany, jehož dopadem – který bude právě u komunálních volbách obzvláště viditelný – je dramatické zmenšování členské základny a počtu místních organizací, a tím pádem stále menší schopnost strany vůbec postavit v obcích vlastní kandidátky,“ říká politolog.

Otazník jménem krajní pravice

Jedna z hlavních otázek podzimních voleb zní: jak dopadne extrémní pravice? Uspěje - aspoň někde – SPD a podobné formace? Kunštát předpokládá, že případný úspěch krajně pravicových stran bude v lepším případě tak jako v minulosti omezen maximálně na několik málo specifických obcí. „Už z toho prostého důvodu, že ani SPD – takto významná parlamentní strana – nedisponuje potřebnou stranickou infrastrukturou a personálním zázemím. Což jsou – jak už bylo řečeno – mimořádně důležité, ba základní předpoklady jakéhokoliv úspěchu jakékoliv strany v komunálních volbách,“ uzavírá politolog rozhovor pro INFO.cz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud